| Strophariaceae |
| |
Synonyma
Hypholoma fasciculare var. fasciculare (Huds.) Quél.
Nematoloma fasciculare (Huds.) P. Karst. 1880
Psilocybe fasciculare (Huds.) Kühner 1980
Pratella fascicularis (Huds.) Gray 1821
Hypholoma fasciculare (Huds.) Quél. 1871
Clitocybe sadleri (Berk. & Broome) Sacc. 1887
Agaricus fascicularis Huds. 1778
Geophila fascicularis (Huds.) Quél. 1886
Dryophila fascicularis (Huds.) Quél. 1888
Agaricus sadleri Berk. & Broome 1879
|
Aktuální tax. zařazení dle Ainsw. & Bisby’s Dict. of the Fungi, 9. vyd., 2001, CABI
Basidiomycota / Basidiomycetes / Agaricomycetidae / Agaricales / Strophariaceae / Hypholoma
|
Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970
Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Agaricales / Strophariaceae / Hypholoma
|
Klobouk
Klobouky mívají průměr 2-5, max. 9 cm a jsou nejprve kuželovité nebo zvoncovité, pak se stávají vypoklé a nakonec až poklicovité nebo ploché. Barvu mají napřed jasně sírově žlutou až zelenožlutou, někdy v zvláště v mládí žlutooranžovou. Střed klobouků bývá tmavší. povrch je hladký a není slizký, okraj bývá zdobený malými žlutavými útržky vela.
|
Hymenofor
Lupeny jsou typicky přirostlé, ale někdy i volné. Jsou husté, napřed sírově žluté, pak zelenožluté nebo olivové a nakonec purpurově hnědé až skoro černé od dozralých výtrusů.
|
Třeň
Třeně mívají velikost 5-12 x 0.3-1, max. 1.5 cm a jsou rovné nebo dolů se zúžující a obyčejně pokřivené. Jsou tuhé a barvu mívají žlutou až žlutohnědou. Někdy mívají rezavě nebo hnědě zbarvené spodní části. Velum má světle žlutou barvu a zanechává zbytky na okraji klobouku a také na třeni, kde má podobu vláknité zóny. Tato zóna se postupně barví od spór až černě.
|
Dužina
Dužina je tenká, žlutá. zápach je houbový, chuť je velmi ostrá, svíravá, hořká a dlouho přetrvává v ústech.
|
|
|
|
|
Diskuse a další fotografie k tomuto druhu
http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=495
|
|
Zdroje na Internetu
Nahuby.sk
BioLib.cz
|
Výtrusy
Výtrusný prach má purpurově hnědou až tmavě purpurově šedou barvu. Spóry mají velikost 6-8 x 3.5-5 um. Jsou hladké, eliptické s klíčním pórem a mají žlutohnědou barvu.
|
Výskyt
Roste velmi hojně v trsech a skupinách na rozkládajícím se dřevu listantých i jehličnatých stromů. Někdy roste i ze zakrytých kořenů, zdánlive ze země. Roste skoro po celý rok.
|
Použitelnost
Jedná se o silně hořkou nejedlou a patrně i dosti jedovatou houbu.
|
Zaměnitelnost
Je zaměnitelná za ostatní třepenitky. Nejsnáze se pozná podle chuti, což je ale v tomto případě velmi nepříjemné. Třepenitka maková má světlejší zbarvení, šedě zbarvené lupeny a mírnou chuť, třepenitka cihlová je robustnější, mívá červenavé zbarvení klobouků, lupeny a dužinu má jen krémově žlutou a chuť má jen mírně nahořklou.
|
|
|
 |
| Řepiště, Zaryje, 1.5.05. (c) mat60. |
 |
| Řepiště, Zaryje, 1.5.05. (c) mat60. |
 |
| Paskov, Vrbina, 20.5.05. (c) mat60. |
|
Rejstřík
Taxonomie
Přihlášení
)
)
)