Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Aphylloporales / Polyporaceae / Fomitopsis
Klobouk Vytváří vytrvalé plodnice, které jsou kopytovitého nebo konzolovitého tvaru a jsou bokem, bez třeně přirostlé ke kmenu stromu. Plodnice mívají průměr 5 až 25 cm. V půdoryso mají polokulovitý tvar, zatímco v podélném řezu jsou skoro trojúhelnikovité. Povrch plodnic bývá nerovný, často soustředně rýhovaný a v mládí bývá lesklý. Barvu mívá v mládí žlutou, žlutooranžovou, později červenohnědou až hnědou. Ve stáří jjsou klobouky matné, šedohnědé až černé. Okraje, resp. přírustková zóna mívá barvu bleděokrovou až žlutou.
Hymenofor Rourky jsou bělavé až nažloutlé. Ústí jsou velmi drobná a mají v mládí citónově žlutou barvu, pak jsou bledě okrové.
Třeň Třeň není vyvinut.
Dužina Dužina je dřevnatá, korkovitá a sestává především z hymenoforů předešlých sezón. barvu má okrověžlutou nebo žlutohnědou.
Výtrusy Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou 5.5-7 x 4.0-5.0 um velké a jsou oválné, hladké.
Výskyt Roste velmi hojně na živých i odumřelých kmenech jehličnatých i listnatých stromů. Nejhojnější je na smrcích v horských lesích. Na listnatých stromech bývá hojný na olších, břízách a roste i na ovocných stromech.
Použitelnost Je to nejedlá, dřevnatá houba.
Zaměnitelnost V typickém vývoji, kdy má výrazné oranžové lemy na kloboucích je prakticky nezaměnitelný. Dosti podobný je ale troudnatec kopytovitý - Fomes fomentarius, který roste především na bucích a břízách a neroste na smrcích. Nemá oranžově pásovaný klobouk, dužina je hnědá a plodnice obsahuje ve středu nebo ve svrchní části černohnědé zrnité jádro
Jedná se o nebezpečného škůdce hlavně jehličnatých stromů. Způsobuje hnědou hnilobu jádrového dřeva s kostkovitým rozpadem. Plodnice v období růstu vylučují z hymenoforu průhledné kapky, což se nazývá jako gutace.