Sparassidaceae |
|
Synonyma Sparassis crispa (Wulfen) Fr. 1821
Sparassis radicata Weir 1917
Clavaria crispa Wulfen 1781
Clavaria crispa (Scop.) Sacc. 1910
Manina crispa Scop. 1772
Masseeola crispa (Wulfen) Kuntze 1891
|
Aktuální tax. zařazení dle Ainsw. & Bisby’s Dict. of the Fungi, 9. vyd., 2001, CABI Basidiomycota / Basidiomycetes / Polyporales / Sparassidaceae / Sparassis
|
Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Aphylloporales / Sparassidaceae / Sparassis
|
Klobouk Plodnice dorůstají až 40 cm v průměru, tvar oválně kulovitý. Složený z mnoha kadeřavých, zploštělých, zvlněných větévek, Barvy v mládí bělavé záhy okrově žluté na okrají tmavěji zabarvené, okraj mírně zoubkatý. Připomíná mycí mořskou houbu a částečně i květák.
|
Hymenofor Hladký.
|
Třeň Mohutný, silně kořenující, tuhý,
|
Dužina Bílá, dosti měkká, křehká, na tření tužší. Na řezu barvu nemnění. Vůně příjemná výrazně kořeněná. Chuť příjemně mírná, někdy u starších plodnic bývá mírně palčivá.
|
Základní rozlišovací znaky |
1, - Kulovitá plodnice připomínající mycí houbu.
2, - Silný tužší třeň bohatě rozvětvený.
3, - Kadeřavé zploštělé větévky.
|
|
|
Diskuse a další fotografie k tomuto druhu http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=259
|
|
Zdroje na Internetu BioLib.cz
|
Výtrusy Krátce elipsovité. Výtrusný prach žlutavě bílý.
|
Výskyt Srpen - listopad. V borových lesích na kořenech starých borovic a také u mnoho let starých borových pařezů, vjetšinou jednotlivě. Místy hojný. S citem, nepříliš hluboko uříznuté plodnice se mohou objevovat na stejném místě další roky.
|
Použitelnost V kuchyni velmi oblíbený. Jde o velmi vydatnou, výbornou a chutnou houbu, která svou chutí a konzistencí připomíná smrže. Vhodný pro přípravu specialit, jako falešná dršťková polévka a houbové palačinky atd.
Před vařením je dobré ponořit celou plodnici do vody abyste vyhnali hmyz a drobné plže. Celou plodnici je možno položit do misky s vodou a uložit do chladu, kde díky přítomnosti antibiotickým a fungicidním (sparassol) látkám dlouho vydrží a stále se rozevírá.
|
Zaměnitelnost Kotrč štěrbákový (Sparassis brevipes) ? (vněkterých atlasech uváděn jako K. krátkonohý) Roste na kořenech dubů, buků a někdy i jedlí. Konce jeho větévek jsou plošší, pouze zvlněné nikoli kadeřavé. Jednotlivé větve jsou rovnější.
Kotrč Němcův (Sparassis nemecii) ? Roste převážně na jedlích. Bývá mohutnější a větévky jsou jen zvlněné nikoli kadeřavé.
Dále je možná záměna s některými druhy kuřátek rodu Ramaria. U nich jsou na rozdíl od Kotrčů větévky zakončeny zakulaceně jako u mořských korálů.
|
|