Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Agaricales / Amanitaceae / Amanita
Klobouk Klobouk 4-6cm(-8cm) v průměru, dosti tenkomasý, křehké konsistence, v mládí kuželovitý, poté polokulovitý, sklenutý, až poté ploše rozprostřený se širokým a plochým hrbolem a prohloubeným středem, hladký, na okraji přes 1/2 rýhovaný někdy až takřka ke středu klobouku, často se zbytky plachetky, olivově hnědý, šedoolivový někdy až rezavě hnědý
Hymenofor Lupeny volné, 66 po obvodu (BK 1995), bílé později krémové, ostří hladké, někdy vločkaté, rovné, ve stáří někdy nahnědlé
Třeň Třeň 5-9(-12) x 0.9-1.2 cm, válcovitý, k bázi se mírně rozšiřující, bez prstenu, dutý, na světle hnědém pozadí zdobený bělavými zbytky parciálního vela, na bázi s výraznou pochvou, zvenku bělavou, zevnitř šedou.
Dužina Tenká, bělavá, bez výrazného pachu, chuť nevýrazná, trochu oříšková
Výtrusy Výrusy kulovité až takřka kulovité, neamyloidní, hladké, bezbarvé, 9.2-14.7 x 8.9-14.2um (BK 1995), pochva tvořena převážně sférocystami s menším podílem vláknitých elementů, výtrusný prach bílý
Výskyt Převážně ve vyšších polohách, ve smíšených a jehličnatých lesích (smrk), zpravidla na kyselém podloží, roztroušeně, mykorhizní, VI-X
Použitelnost Jedlá, ale málo vydatná
Zaměnitelnost Všechny druhy pošvatek (=katmanek, Amanitopsis), čili muchomůrek bez prstenu, s rýhovaným okrajem klobouku, ačkoli se dají jednotlivé druhy někdy jen obtížně rozlišit, jsou jedlé. Muchomůrka hnědožlutá (Amanita battarrae) má klobouk jen do 1/3 rýhovaný, zpravidla beze zbytků plachetky, velum je tvořeno hlavně vláknitými elementy. Muchomůrka pošvatá (Amanita vaginata) má klobouk v šedých barvách beze stopy hnědých odstínů, a něktrými mikroskopickými znaky Muchomůrka plavá (Amanita fulva) má ryšavě oranžovohnědý klobouk, který je jen na okraji rýhovaný, třeň nezdobený pásy parciálního vela a světle oranžovou pochvu
Jedlá
Slavkov, okr. Český Krumlov, okraj mladé smrčiny, 10. 6. 2006
Rejstřík
Taxonomie
Přihlášení
)