Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes /Homobasidiomycetes /Agaricales /Amanitaceae /Amanita
Klobouk Plodnice bývají v mládí celé uzavřené v obalu (velum universale). Obal se s růstem trhá a vzniká z něho výrazná volná pochva a výjimečně i útržky na klobouku. Klobouky mívají 6 až 15 cm v průměru. Jsou kuželovité, zvoncovitě vyklenuté nebo polokulovité, následně vyklenutě ploché a ve stáří až zcela ploché. Povrch klobouků bývá hedvábně lesklý, radiálně vláknitý většinou bez zbytků vela a bradavek. Za vlhkého počasí bývá povrch lepkavý, za sucha je hladký. Barva klobouků bývá ve středu tmavší a bývá olivově zelená, žlutozelená, příp. i bělavá a bílá nebo zelenohnědá a hnědavá. Existuje zelené, bílé a hnědé barevné variety se specifickými jmény.
Hymenofor Lupeny jsou volné, bílé nebo bělavé.
Třeň Třeň bývá 7 až 15 cm vysoký a 1-2 cm tlustý. Je téměř válcovitý s vyvinutou měkkou hlízou a bílou papírovitou pochvou a bývá příčně pruhovaný, příp. tygrovaný. Jedná se o zelené, žlutozelené nebo hnědozelené pruhy na bělavém podkladu. Pochva je obvykle výrazná, vakovitá, bělavá a dosti často zůstává po vytržení plodnice v zemi. Prsten na třeni je blanitý, hladků nebo i rýhovaný. Postupně mizí.
Dužina Dužina je bílá a voní po syrových bramborách.
Výtrusy Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsoidní nebo oválné, 8-10.5 x 7-9 um. Jsou amyloidní.
Výskyt Roste dosti běžně v létě a na podzim (červenec až říjen) a to jednotlivě i ve skupinách, především v listnatých lesích pod duby, buky a habry. Vzácně roste i v jehličnatých lesích pod borovicemi.
Použitelnost Je smrtelně jedovatá. Pro průměrného člověka je dostatečná (letální) dávka obsažena v cca 50g houby. Uvádí se LD50 cca 0.75g syrové houby na kilogram hmotnosti. Obsahuje celou řadu jedů ze skupiny peptidických alkaloidů. jedy se rozdělují na falotoxiny (faloidin, falcin a amatotoxiny (amanitiny, amanin, amanulin), které jsou výrazně toxičtější. Jedy se dice velmi rychle transportují z potravy do organizmu, toxické projevy nastupují se značným zpožděním (po 8 až 48 hodinách) a projevují se poškozením jater a ledvin.
Zaměnitelnost Při troše pozornosti je nezaměnitelná, přesto dochází každým rokem k otravám a to záměnou hlavně mladých plodnic této muchomůrky s plodnicemi pečárek, případně bedel, holubinek, pýchavek atd. Především bílá varieta je dosti podobná některým jiným muchomůrkám, především Muchomůrce jarní - Amanita verna a Muchomůrce jízlivé - Amanita virosa.
Poznámka
Patří mezi nejjedovatější houby vůbec.
Smrtelně jedovatá
Řepiště, Zaryje, 15.7.05. S vzácně se vyskytujícím větším útržkem vela na klobouku. (c) mat60.