Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
Lůca
Založen: 15. 02. 2011 Příspěvky: 17 Bydliště: Praha - Čakovice
|
Zaslal: čt 24. března. 2011 18:45 |
 |
|
Taky netvrdím, že tomu tak je, byla to jenom úvaha, ale jestli si dobře vzpomínám, je rychlost fotosyntézy závislá na intenzitě světla, teplotě a obsahu CO2 a tyto závislosti jsou různé u různých druhů rostlin. Např. stínomilným nebo řasám stačí málo, aby se světelná fáze fotosyntézy spustila, není to žádný fofr, ale jede. Nevím, jakou intenzitu vyžadují takové jehličnany, ale jelikož jsou schopny fotosyntetizovat i v teplotách pod nulou, nebude to při vyšších teplotách žádná závratná hodnota. K tomu by se měl spíš vyjádřit nějaký rostlinný fyziolog, který se tím zabývá. Navíc intenzita pouličního osvětlení je oproti intenzitě denního světla taky téměř zanedbatelná, a přesto jsou případy stromů, které v blízkosti lamp jaksi nestihly na zimu shodit list, což už je podle mého extrém.
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Roman Manak

Založen: 08. 07. 2009 Příspěvky: 1379 Bydliště: Veselí nad Moravou
|
Zaslal: čt 24. března. 2011 20:20 |
 |
|
čt 24. března. 2011 9:13 Bob napsal: |
Mám pocit, že jsem to tu někde psal, ale nemohu to najít ... Někde jsem četl, že to s Měsícem souvisí, ale trochu méně přímočaře. Houby rostou zhruba 2-3 týdny po děštích, a děště údajně z dlouhodobého porozování přichází výrazně častěji 2-3 týdny před úplňkem ... třeba je to tedy tak, že když Měsíc neodráží na Zemi sluneční paprsky, tak se atmosféra v noci výrazněji ohlazuje a tím snadněji kondezuje vodní pára v kapalinu, a tudíž více prší, a za 14 dní vyrostou houby, to je už měsíc v úplňku ... takže třeba tak nějak  |
Jasně. prací, které tvrdí, že úplněk respektive měsíc má vliv na deště, se najdou desítky. Ale další desítky prací to vyvrací Ale většinou to dopadá spíš v neprospěch úplňku/měsíce. Je to jeden z největších nevyřešených meteorologických problémů. Chtělo by to Sherlocka Holmese
_________________ ---
RAM
Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Vlkodlak

Založen: 16. 03. 2007 Příspěvky: 1886 Bydliště: Praha, Böhmen
|
Zaslal: pá 25. března. 2011 4:01 |
 |
|
čt 24. března. 2011 17:45 Lůca napsal: |
... Navíc intenzita pouličního osvětlení je oproti intenzitě denního světla taky téměř zanedbatelná, a přesto jsou případy stromů, které v blízkosti lamp jaksi nestihly na zimu shodit list, což už je podle mého extrém. |
To bych spíše připisoval tepelným ostrovům ve velkých městech, ale nejsem na toto téma odborník. Měla bys nějaký seriózní odkaz?
_________________ ;°|< |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Bob Site Admin

Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 9090 Bydliště: Kladno-Mimoň
|
Zaslal: pá 25. března. 2011 7:22 |
 |
|
Já očekávám, že když to naši dědové vypozorovali, tak to minimálně do nedávna tak nějak statisticky vycházelo. Jak jsou na tom ostatní pranostiky? Je jasné, že neplatí vždy, ale hovoří v jejich pravdivost alespoň statistika?
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Lůca
Založen: 15. 02. 2011 Příspěvky: 17 Bydliště: Praha - Čakovice
|
Zaslal: pá 25. března. 2011 12:08 |
 |
|
pá 25. března. 2011 3:01 Vlkodlak napsal: |
čt 24. března. 2011 17:45 Lůca napsal: |
... Navíc intenzita pouličního osvětlení je oproti intenzitě denního světla taky téměř zanedbatelná, a přesto jsou případy stromů, které v blízkosti lamp jaksi nestihly na zimu shodit list, což už je podle mého extrém. |
To bych spíše připisoval tepelným ostrovům ve velkých městech, ale nejsem na toto téma odborník. Měla bys nějaký seriózní odkaz? |
Já taky ne, před 20ti lety jsem to pověsila na hřebík Odkazů na to, že světelné znečištění narušuje denní biorytmus stromů (střídání asimilace a respirace) a roční biorytmus (krátký a dlouhý den) jsem našla spoustu, ale žádná seriozní studie. U nás se tím nejspíš nikdo nezabývá Tak snad jen tento odkaz do zámoří http://physics.fau.edu/observatory/lightpol-Plants.html
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Lůca
Založen: 15. 02. 2011 Příspěvky: 17 Bydliště: Praha - Čakovice
|
Zaslal: pá 25. března. 2011 12:57 |
 |
|
pá 25. března. 2011 6:22 Bob napsal: |
Já očekávám, že když to naši dědové vypozorovali, tak to minimálně do nedávna tak nějak statisticky vycházelo. Jak jsou na tom ostatní pranostiky? Je jasné, že neplatí vždy, ale hovoří v jejich pravdivost alespoň statistika? |
No Statistický úřad ti na to asi neodpoví ale meteorologové by snad mohli. Např. ledoví muži nebo svatá Anna bývají celkem spolehliví. Ale od dob našich prapradědů uplynula spousta vody a zejména činností člověka došlo bohužel k určitým enviromentálním a klimatickým změnám lokálního i globálního rozsahu, že některé pranostiky jsou už dnes tak trochu pasé
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Vlkodlak

Založen: 16. 03. 2007 Příspěvky: 1886 Bydliště: Praha, Böhmen
|
Zaslal: pá 25. března. 2011 21:34 |
 |
|
pá 25. března. 2011 11:08 Lůca napsal: |
pá 25. března. 2011 3:01 Vlkodlak napsal: |
čt 24. března. 2011 17:45 Lůca napsal: |
... Navíc intenzita pouličního osvětlení je oproti intenzitě denního světla taky téměř zanedbatelná, a přesto jsou případy stromů, které v blízkosti lamp jaksi nestihly na zimu shodit list, což už je podle mého extrém. |
To bych spíše připisoval tepelným ostrovům ve velkých městech, ale nejsem na toto téma odborník. Měla bys nějaký seriózní odkaz? |
Já taky ne, před 20ti lety jsem to pověsila na hřebík Odkazů na to, že světelné znečištění narušuje denní biorytmus stromů (střídání asimilace a respirace) a roční biorytmus (krátký a dlouhý den) jsem našla spoustu, ale žádná seriozní studie. U nás se tím nejspíš nikdo nezabývá Tak snad jen tento odkaz do zámoří http://physics.fau.edu/observatory/lightpol-Plants.html |
Díky, jsou tam alespoň pro mě nové a zajímavé informace:
- světlo kromě fotosyntézy reguluje i periodicitu růstu, květu, opadávání listí apod.
- na tyto regulační mechanismy stačí ve srovnání s fotosyntézou velmi nízká intenzita světla a využívají jiné části spektra - fotosyntéza modrou (400-450 nm) a červenou (625-700 nm), fotoperiodicita viditelnou červenou (625-760 nm) a infračervenou (760-850 nm)
- důležité je spektrální složení, nejvíce vadí žárovky a sodíkové výbojky (vysoký podíl červené a infračervené složky)
- je uveden i seznam dřevin rozdělených podle citlivosti na umělé osvětlení (především severoamerické dřeviny)
Po přečtení je tedy zřejmé, že pozdní shození listů má na svědomí ovlivnění regulačních mechanismů ovládaných střídáním dne a noci, s fotosyntézou to nemá nic společného.
Původní článek zde: http://www.ces.purdue.edu/extmedia/FNR/FNR-FAQ-17.pdf
_________________ ;°|< |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Roman Manak

Založen: 08. 07. 2009 Příspěvky: 1379 Bydliště: Veselí nad Moravou
|
Zaslal: pá 25. března. 2011 21:40 |
 |
|
pá 25. března. 2011 6:22 Bob napsal: |
Já očekávám, že když to naši dědové vypozorovali, tak to minimálně do nedávna tak nějak statisticky vycházelo. Jak jsou na tom ostatní pranostiky? Je jasné, že neplatí vždy, ale hovoří v jejich pravdivost alespoň statistika? |
No, těžko říct. Něco funguje, něco ne. Některé pranostiky vycházejí ze zákonitostí počasí, které jsou podložené fyzikálně respektive meteorologicky. Lidé si toho v minulosti všimli a na základě toho stvořili pranostiku, ale samozřejmě i tak to ne vždy funguje (třeba zmrzlí muži). Jiné pranostiky patří čistě do říše bájí - "můj dědeček mi řekl, že jeho dědeček mu řekl, že jeho dědeček mu řekl, že jeho dědeček mu řekl..." Mají třeba reálný základ někde v minulosti, ale časem si k nim někdo něco přidá a někdo něco ubere a nakonec z toho vznikne prakticky nesmysl, který se traduje dál a dál...
_________________ ---
RAM
Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby |
|
Návrat nahoru |
|
 |
mykožrút

Založen: 25. 12. 2009 Příspěvky: 301 Bydliště: Žilina
|
Zaslal: po 04. dubna 2011 20:49 Předmět: Komentár ku komentáru. |
 |
|
" Podle Vašeho vysvětlení by houby za úplňku v době viditelnosti Měsíce (myslím tím noční hodiny) rostly a v době, když je Měsíc mimo zorné pole, tj. je na druhé straně své oběžné dráhy, tak by se houby zase zmenšovaly. A to vše v průběhu jednoho dne!
Avšak pokud si umíte představit vzájemnou polohu Země, Měsíce a Slunce při úplňku, tak v průběhu noci gravitační síly Měsíce a Slunce se právě odečítají (jsou na opačných stranách od Země). A za dne se gravitační síly obou těles sčítají - proto by podle Vaší teorie - houby měly růst nejvíce právě za dne."
Pisateľ to myslí dobre,až na pár nepresností.Mesiac je na druhej strane svojej obežnej dráhy o dva týždne,nie za pol dňa.A gravitačné sily Mesiaca a Slnka sa neodčítavajú v noci,ale keď je Zem v strede medzi nimi a každé teleso na ňu pôsobí z opačnej strany.To je práve v období splnu,teda i cez deň,bez rozdielu či je noc a Mesiac vidíme,alebo nie.No a gravitačné sily týchto telies sa nesčítavajú cez deň,ale keď sú na rovnakej strane od Zeme,čiže Mesiac je v strede.To je práve v období mesačného novu,teda keď sú tieto telesá z nášho pohľadu v jednom smere,bez ohľadu či je deň,alebo noc.Mesiac nemožno vidieť,lebo má osvetlenú práve opačnú pologuľu,tú odvrátenú od Zeme.Zato z mesačného pohľadu je vtedy v splne práve Zem.A to musí byť vážení,pohľad pre bohov.
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Roman Manak

Založen: 08. 07. 2009 Příspěvky: 1379 Bydliště: Veselí nad Moravou
|
Zaslal: po 04. dubna 2011 20:57 Předmět: Re: Komentár ku komentáru. |
 |
|
po 04. dubna 2011 20:49 mykožrút napsal: |
" Podle Vašeho vysvětlení by houby za úplňku v době viditelnosti Měsíce (myslím tím noční hodiny) rostly a v době, když je Měsíc mimo zorné pole, tj. je na druhé straně své oběžné dráhy, tak by se houby zase zmenšovaly. A to vše v průběhu jednoho dne!
Avšak pokud si umíte představit vzájemnou polohu Země, Měsíce a Slunce při úplňku, tak v průběhu noci gravitační síly Měsíce a Slunce se právě odečítají (jsou na opačných stranách od Země). A za dne se gravitační síly obou těles sčítají - proto by podle Vaší teorie - houby měly růst nejvíce právě za dne."
Pisateľ to myslí dobre,až na pár nepresností.Mesiac je na druhej strane svojej obežnej dráhy o dva týždne,nie za pol dňa.A gravitačné sily Mesiaca a Slnka sa neodčítavajú v noci,ale keď je Zem v strede medzi nimi a každé teleso na ňu pôsobí z opačnej strany.To je práve v období splnu,teda i cez deň,bez rozdielu či je noc a Mesiac vidíme,alebo nie.No a gravitačné sily týchto telies sa nesčítavajú cez deň,ale keď sú na rovnakej strane od Zeme,čiže Mesiac je v strede.To je práve v období mesačného novu,teda keď sú tieto telesá z nášho pohľadu v jednom smere,bez ohľadu či je deň,alebo noc.Mesiac nemožno vidieť,lebo má osvetlenú práve opačnú pologuľu,tú odvrátenú od Zeme.Zato z mesačného pohľadu je vtedy v splne práve Zem.A to musí byť vážení,pohľad pre bohov. |
Skvěle zodpovězeno! Každopádně to nic nemění na faktu, že vliv vzájemného postavení Země, Měsíce a Slunce ještě nikdy nikdo přesvědčivě neurčil. Samozřejmě astrologové na to mají svůj názor, ale předpokládám, že tady, mezi mykology je většina lidí, kteří mají ke skutečné vědě opravdový vztah a tak žvásty astrologů berou s nadhledem
_________________ ---
RAM
Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jiří Novák
Založen: 16. 11. 2009 Příspěvky: 1070 Bydliště: Valašské Meziříčí
|
Zaslal: út 24. května 2011 13:18 Předmět: Úplněk |
 |
|
Co já mám osobní zkušenosti, tak houby rostou, jsou-li vhodné podmínky, hlavně teplo a vlhko. Je možné, že měsíc má na toto nějaký vliv, na který jsme ještě nepřišli ve smyslu jak a proč. Při tom jsem tak mimoděk odpozoroval, že ani ne tak při úplňku jako spíše krátce po jeho skončení (2 - 4 dny až k poslední čtvrti) jich růstává asi tak nejvíce. To ale neznamená, že by při novu nerostly vůbec.
Nyní, 17.5. jak byl úplněk, napadlo mi zkusit si jej vyfotit různými světelnými programy foťáku. Takže pak v počítači už jsem tyto snímky nijak neupravoval. Pouze jsem je "naházel" do jedné fotky.
|
96.29 kB |
 |
1) denní světlo, zatažená obloha,
2) korekce na světlo žárovky,
3) korekce na světlo běžné zářivky,
4) korekce na světlo bílé zářivky. |
|
 |
|
DSC07189SML.jpg |
_________________ JGLN |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jirka Kohl Site Admin

Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 1962 Bydliště: Kladno
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Kraken Čestný člen

Založen: 10. 11. 2005 Příspěvky: 2508 Bydliště: Klášterec nad Ohří
|
Zaslal: po 14. listopadu 2016 13:48 |
 |
|
Ten je! Taky jsem fotil, ale s nevalným výsledkem...
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Kraken Čestný člen

Založen: 10. 11. 2005 Příspěvky: 2508 Bydliště: Klášterec nad Ohří
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
|