Jaké houby máte rádi?

[Kraken]

[JETHRO]

1.syrovinky na všechny způsoby loni zvítězil tatarák ze syrovinek
2.mladé hřibky-nejlepší věc do různých salátů,zapékání,omáčky
3.muchomůrka růžovka-obalované,houbové knedlíčky do polévky z podušených masáků
4.ryzec pravý,smrkový,-jen tak na sádle,naložený do octa
5.holubinky-super matesy z mladých plodnic,mladé plodnice super do salátů
6.líha klubčitá,nahloučená-super matesy ,mladé kloboučky čína,super v nálevu,nedoceněná houba pružné konzistence,i výborné chuti a hlavně z ní vpokrmu neznikne rozpředlá hmota drží tvar i starší plodnice,proužky klobouků na nudličky super čína
7.mladé bedly-super plněné masem
8.hřib hnědý -nejvděčnější houba na smaženici,bramboračku ,omáčky,do octa
9.kotrč -dršťková
10.smrže-plněné masem na červeném víně,jen kdyby potvory rostly pořádně každý rok

[Bob]

JETHRO, ty houby dáváš do salátů syrové nebo je nějak upravuješ?

[Roman Manak]

[Kraken]

[Roman Manak]

[f.mamina]

Já občas slupnu přímo v lese mladýho hříbka smrkovýho.....a doma u vaření žampionek.....

[JETHRO]

Krakem ná pravdu houby nakládám a do salátu dávám proprané houby bez láku,a nebo povařuji ve slané vodě a další úprava marinováním povařím v bílém víně,rozmarýn, nebo jiné bylinky osvědčil se mi libeček,bazalka,trochu cukru a nechám 12-24 hodin v nálevu marinovat,houby pak použiji do salátu ,někdy i trochu marinády ,kterou zjemním olejem,,,případně dochutím drceným česnekem

[Sley]

Jak vidím, tak muchomůrka růžovka zatím vítězí na celé čáře, a ani u mě tomu není jinak. Jethro kdysi někde napsal, že "Masák = perla kuchyně", a já mohu jen souhlasit.

Těsně v závěsu se umístila syrovinka, což je určitě delikatesní houba, ale u nás bohužel neroste (naposledy jsem ji našel někdy před 30 lety jako mladý kluk na Šumavě), takže tohoto kulinářského zážitku jsem bohužel ušetřen

Jinak obecně mám rád i holubinky a různé "prašivky", které běžní víkendoví houbaři nesbírají a díky tomu jich je v lese vždycky (celkem) dostatek. Kdybych měl z této početné skupiny jmenovat jako příklad jednu houbu, tak určitě uvedu čirůvku fialovou.

O stročku netřeba mluvit, jen mě poněkud mrzí jeho "růstová náladovost" - zatímco v roce 2010 jsem na něj mohl chodit s kosou, loni jsem nenašel ani jednoho

Hřibovité - to je klasika, výborná snad v jakékoli úpravě, ale pro mě (a jak rád vidím, tak i pro většinu z vás) to absolutní špička není.

Bedly - vynikající... mladé plněné, velké jako řízek. Ale na řízky z masáků nemají

Hlíva - vyzkoušel jsem grilovanou nad dřevěným uhlím, a nemělo to chybu. Jinak všestranně použitelná houba.

Václavky - je z nich vynikající "dršťkovka".

Pokud si vzpomenu ještě na nějaké jiné oblíbené druhy, doplním...

[Yohaness]

1. Lanýž
2. Ryzec syrovinka
3. Muchomůrka růžovka
4. Smrž
5. Kotrč
6. Liška obecná
7. Holubinky (nejvíce nazelenalá)
8. pravé hřiby
9. Žampiony, hlíva
10. ostatní

[mykožrút]

Na podobnú tému som na týchto stránkach už kedysi narazil a tiež v nej jasne dominovala růžovka. Veru neviem,neviem,ale bolo by zaujímavé vedieť,ako by dopadla tu,v našich končinách. Iný kraj,iný mrav,ako sa hovorí. Tu vládne taká hríbofília,že ani nemá zmysel miestnym hubárom oponovať a brať hríbom svätožiaru. Ľudia by dali koleno vŕtať za praváky. De gustibus non est disputandum,i keď osobne chuťovo uprednostňujem skôr hríby farebné a suchohríby. Nedá mi však osobitne nespomenúť jeden zvlášť obľúbený druh a to mladý suchohríbnik zamatový. Jeho hromadný výskyt vo vrchoch v období jelenej ruje z neho robí ľahkú korisť bez pracného čistenia. Keď sa potom v zime vytiahnu z mraziaku,sú ako čerstvé,na reze krásne žlté a pri úprave nádherne voňajú. V kombinácii s mäsom,alebo hoci na pizzu,sú veľmi lahodné a len ťažko hľadajú konkurenciu medzi inými hubami.
Vynikajúce su tiež spomenuté plávky zelenkasté a iné druhy plávok,surovička i vysmážané mäkké končeky sírovca. Bedle v trojobale sú tiež dobré,ale ak rastú priveľa,lezú krkom. Ako chuťovku používame bielohľuzovku,pokrájanú na plátky,posolenú a len tak na sucho opečenú na platni. Aj pečiarka ovčia je fajn,tiež májovky,ale aj množstvo iných druhov,asi naozaj veľa záleží od úpravy. Počul som o vynikajúcom guláši z jelenkovca škridlicovitého,no používame ho len v hubových práškoch s prekvapivo príjemnou vôňou.
Čomu však neviem prísť na chuť,sú prášnice. Vraj sú vynikajúce v praženici. Aj som pár krát skúsil,ale neladí mi to. Keď je reč o surových hubách,skúšal som kedysi v literatúre tak vyzdvihovaný rôsolovec červený s cukrom. Cukor bol fajn,ale to bolo asi všetko. Ešte ma teší,že Teri spomenula sliziak mazľavý. Vladimír Solouchin mu povesť trochu pošramotil,no aj Hagara usúdil,že si tie tri vidličky predsa len zaslúži.

[JETHRO]

Mykožrút,moc pěknný příspěvek,s dávkou ironie a humoru ,,pěkné

[Roman Manak]

Já si také neodpustím reakci na mykožrútúv příspěvek. Jethro to ale řekl velice pěkně. Každopádně - co znám takové ty běžné houbaře, tak to jsou taky hřibofilové. Sem tam vezmou i něco jiného, ale málokdy. Každopádně jsem za to rád - aspoň je těch hub v lese víc a je co fotit

[Kraken]

Taky zareaguji na mykožrúta. Je vidět, že časy se mění. Před mnoha a mnoha lety jsem znal jednu slovenskou rodinu, která se sem do pohraničí přistěhovala po válce. Paní Petriláková by se za hřibem ani neohlédla, oni sbírali jen plávky, tedy holubinky. Od ní jsem se je naučil sbírat i já, můj otec takové "prašivky" neuznával. Tenkrát jsem si myslel, že to tak mají všichni slováci, ale možná to bylo jen krajové. Bohužel už si nepamatuji, odkud pocházeli...
Jo a slizáka mazlavého sbírám taky, ale jen do směsí. Samotný mě moc neoslovuje.

[mykožrút]

Presne tak Kraken,časy sa menia. Nie vždy tomu bolo tak,ako dnes. Chudoba v povojnových rokoch nežičila prieberčivosti. Môj otec i matka pri debate o hubách,mnohokrát spomínali na svoje detstvo a les plný plávok. Používali sa v kuchyni vtedy naozaj vo veľkom,veď na ne chodili so zemiakovými košmi. Nikdy nespomínali hríby,hoci aj tie sa určite zbierali. Azda pre svoju nenahraditeľnú úlohu,ktorú v tých dobách zohrali a veľkú obľubu u tunajšieho ľudu,zostali im v pamäti práve plávky. Najviac tie červené. Do polievok,do fašíriek,alebo opekané na platni. Najskôr hádam paludosa v tunajších smrečinách,neviem,lebo ja keď som bol chlapec,už sme plávku z hory "pre istotu" nevzali. Ale ani si nespomínam,že by ešte tak hojne rástli v tých dobách. Z meniacimi sa časmi,mení sa aj hora. Vyrastie,presvetlí sa,zaburiní. Jediná plávka,s ktorou by sa dal dnes u nás v lese naplniť zemiakový kôš,je ochroleuca. Nedivím sa,že sa do toho nikomu nechce. No iste svoju úlohu pri zmene vkusu zohrali aj početné otravy lupenatými hubami a narastajúca nedôvera voči nim,zatiaľ čo kuriatka a hríby zostali istotou v každom čase.