no-X
Čestný člen
Založen: 31. 07. 2012
Příspěvky: 1384
Bydliště: jižní Čechy
|
 Zaslal: čt 27. července 2017 22:12
Předmět: Re: Dotaz |
   |
|
Zajímavé otázky. Moje odpovědi berte jako názor.
| čt 27. července 2017 22:43 Petr Jílek napsal: |
Co ovlivní to že v posledních letech je trvale se zvyšující výskyt hřibu kováře? |
Ústup kyselých dešťů. Vracejí se také lišky, místy lošákovité houby, kuřátka. Na druhou stranu místy mírně ubývá hřibů hnědých, smrkových, žlučových a nachovýtrusých, kterým kyselé deště nevadily a odstraněním jiných druhů jim daly větší prostor.
| čt 27. července 2017 22:43 Petr Jílek napsal: |
| Proč v loni vyrostlo koncem června nejvíc růžovek v historii? |
Pro ně příznivý průběh počasí. Začátek jara byl vytrvale vlhký, sice nespadly žádné velké objemy srážek, ale teploty byly mírné a alespoň pár kapek spadlo prakticky obden, byly i mlhy. Kolem poloviny června pak byl deštík nebo mlha prakticky denně, takže podhoubí nezaschlo. Myslím, že nešlo jen růžovky (byť to u nich bylo nejmarkantnější), obecně ve velkém rostly muchomůrky. Třeba nyní jsou některé lesy doslova přeplněné holubinkami - každý druh či rod vybudí něco jiného a čas od času se sejdou podmínky, které ho vybudí opravdu masivně.
| čt 27. července 2017 22:43 Petr Jílek napsal: |
| Jdu lesem a najednou je mnoho hub v mnoha druzích. Věkové i druhové složení lesa stejné jako opodál, vlhkost stejná, podloží stejné jako jinde. Není to vysbíráním. |
Myslím, že důvody mohou být různé. I když třeba geologická mapa může uvádět jednotné podloží, čas od času se najde místo, kde je evidentně menší a nezmapovaná čočka něčeho jiného - sedimentu, krystalického vápence, zkrátka jiného podkladu, který může vyhovovat širšímu spektru druhů. Druhá možnost je např. podzemní pramen, díky němuž je místo lépe zásobené vodou. Někdy si říkám, že může mít vliv i to, jaký byl na daném místě les, než byl vysázen ten současný. Třeba buky a jasany zvyšují obsah vápníku v povrchové vrstvě humusu. Pokud někde byla po stovky, možná tisíce let bučina, tu před 50 lety kdosi vykácel a vysázel tam smrčinu, bude tam možná stále trochu kvalitnější humus než jinde, kde je smrčina původní.
| čt 27. července 2017 22:43 Petr Jílek napsal: |
| Proč na většině mnou navštěvovaných lokalit přestal růst křemenáč březový, přestože smíšené porosty s břízou a mladším smrčím se vyskytuje v šude dál? |
To by mě taky zajímalo, tuhle houbu znám prakticky jen ze starších atlasů, kde se uvádí jako nejhojnější křemenáč, sám jsem ho nenašel nikdy. Napadají mě dvě možnosti - buď to může nějak souviset s kyselými dešti, nebo s oteplováním a úbytkem vláhy. |
|
Kraken
Čestný člen
Založen: 09. 11. 2005
Příspěvky: 2508
Bydliště: Klášterec nad Ohří
|
| Zaslal: so 29. července 2017 11:32 |
|
|
|
Pěkně zodpovězené! Ohledně křemenáče březového, jehož ústup je za poslední desetiletí velmi markantní, bych se přiklonil k té druhé možnosti. Vyskytoval se hojně již v druhé polovině padesátých let minulého století, když mě můj otec brával sebou do lesa. A tenkrát ještě žádné uhelné elektrárny neexistovaly. Takže jejich nynější odsíření a absence kyselých dešťů asi na křemenáče březové žádný vliv nemá... |
|
Atlas hub
Noviny
Fórum
Kuchař
Hledat
Nápověda
Registrace
Přihlášení
