Helvella cupuliformis - Stopečka pohárkovitá

[no-X]

V teplé acidofilní borůvkové dubině s porostem válečky na velmi mírném jižním svahu (necelých 400 m n. m.) jsme s kolegy z MK našli na holé zemi velmi drobné stopečky. Většina se průměrem klobouku vešla do 10-15 milimetrů a už při těchto proporcích byly plodné (prášily). Zevnějšek plodnice působil bez lupy spíše ojíněně než chlupatě, na detailních fotkách nebo s lupou je povrch krátce jemně brvitý. V půdě byly přítomné i malé úlomky uhlíků, takže tam kdysi mohlo být spáleniště nebo ohniště. Vyrážela tam i H. lacunosa a z ostatních hub v širším okolí holubinky (tuším hlavně doupňáková a namodralá) a kuřátka lososová.

Houbu jsem kombinací mikroskopických a makroskopických znaků určil jako Helvella cupuliformis - stopečka pohárkovitá. Protože jde o dost nejasně vymezený druh, kteří různí autoři popisují různě, zkusím stručně popsat, jak jsem se k tomuto závěru dostal:

V úvahu připadají tři podobné druhy:
- stopečka pýřitá (Helvella macropus) - nejběžnější
- stopečka chlupatá (Helvella dissingii = H. villosa = H. chinensis = H. fibrosa)
- stopečka pohárkovitá / číškovitá (Helvella cupuliformis)

Odlišení stopečky pýřité je jednoduché - od většiny ostatních chřapáčů se liší tvarem výtrusů, které jsou vřetenovité, tzn. jakoby ke koncům trochu zostřené. Zbylé druhy mají výtrusy široce elipsoidní, tzn. na koncích oblé, zakulacené. Protože výtrusy nebyly vřetenovité, stopečka pýřitá vypadla.

Zbývá rozlišit mezi stopečkou pohárkovitou a chlupatou. Pokud zůstaneme u výtrusů a podíváme se na stopečku pohárkovitou, zjistíme, že co autor, to jiné údaje:

- Haeffner: 16,5-20,5 (21,2) x 11-14
- Dissing: 18-20 x 11,5-13
- Stangl: 19-21 x 12-13 (14)
- AscoFrance: 16,2-18 x 9,1-11,5
- Kuo (USA): 16-21 x 11-13

Držel bych se Dissinga, který druh (z Evropy) popsal. Většina zralých výtrusů měla 18 × 12, některé byly mírně delší, žádný nepřesahoval 20. Podle některých autorů má mít stopečka chlupatá mírně užší výtrusy (podle Holce 9-12 pro chlupatou oproti 10-13 pro pohárkovitou), v průměru užší výtrusy uvádí i Haeffner (9,5-12,5). Podle výtrusů vychází spíš pohárkovitá.

Dissing jako klíčový znak pro rozlišení obou druhů uvádí barvu plodnic, respektive hymenia. Pohárkovitá (H. cupuliformis) má být světle hnědá až žlutavě hnědá, chlupatá (H. dissingi) má být tmavě šedá až tmavě hnědá. Podle barvy vychází (opět) pohárkovitá.

V některých online zdrojích je uváděno, že pohárkovitá (H. cupuliformis) má mít bílou nohu. V původní popisu je ale uvedeno "bělavá až voskově-bělavá, šedožlutavá". Další rozpor mezi popisy se týká ekologie - část hovoří o jehličnatých lesích, část o dubinách. Buďto je H. cupuliformis velmi variabilní druh, nebo se pod tímto jménem určuje komplex podobných druhů. To už ale budou muset objasnit specialisté.

Dva odkazy na snímky evropských sběrů H. cupuliformis:
http://ascofrance.fr/forum/8274/helvella-cupuliformis
http://www.swefungi.se/PAGES_AZ/Helvella_cupuliformis2.html

[Radek Doležal]

Tak jsem se po pár letech dočkal. Letos opět rostou. První polovina června je jejich čas. Lipový hájek, v opadu listí, z jílovité půdy.