Lupeny husté velmi husté řídké nehusté neřídké velmi řídké ...

[Bob]

Je to věc, kterou jsem tu již někde otvíral ... jak číselně popsal hustotu lupenů? Gekko13 jinde napsal:

13. června 06, 9:01 Bob napsal:
Co znamená "Lupeny volné, 66 po obvodu (BK 1995)" ?


Když spočítáš všechny lupeny které jdou od obvodu klobouku až ke třeni, tak by to číslo mělo být čistě teoreticky +- u jednoho druhu konstatní, a více přesné než říct jen lupeny řídké/husté, problém je že je to strašná otrava a myslím si že to i dost varíruje, tak to možná netřeba brát tka vážně.
Počty jsou převzaté z Breitenbach et Kranzlin 1995 - Fungi of Switzerland vol. 4, z toho že je tam jen jedno číslo a ne rozmezí je vidět i že i výše zmiňovaní autoři spočítali asi jen jednu houbu Smile
Počítal jsem lupeny u té houby na obrázku a vyšlo mi cca 75


Já jsem nad tím dumal už několikrát, a hlavně se snažím koukat na lupenité houby a počítat tohle a tamto ... vychází mi z toho zatím následující:

Lupeny dorůstají od okraje klobouku ke třeni a i velké plodnice mají skoro stejnou hustotu lupenů jako mladé plodnice ... takže mi z toho vypdali úvahy typu celkový počet lupenů alias počet lupenů v určité úhlové výseči - aby se to nemuselo počítat celé dokola (360 stupňů). Jinými slovy celkový počet lupenů je závislý na velikosti plodnice a to včetně těch které jsou od okraje až ke třeni, protože některé ke třeni dorostou. Východisko je tedy jediné a to je vztáhnout počet lupenů na délkový úsek. Tady dospívám k závěru, že ideální by mělo být vzít krejčovský metr a spočítat jejich počet na jeden centimetr u třeně (jen ty které dosahují či téměř dosahují na třeň - možná jako dvě čísla), tak i u okraje klobouku (i ty nerovnocené). Tyto dvě tři hodnoty by mohly být snad v určitém toleranci konstatní pro určitý druh. U všech mnou nalezených lupenatých hub to chci nyní počítat ... kdyby jste se přidaly, bylo by to fajn a třeba bychom na něco přišli

[Martin Kříž]

Ten jeden centimetr je trochu blbost. Vem si, kolik jech bude na 1 cm u špičky kolovité a u bedly vysoké, z toho se hustota nepozná. To by už bylo lepší počítat všechny lupeny třeba ve čtvrtině klobouku (90° výseč)..

[Bob]

Přečti si co jsem psal Úhel nefunguje!!! hustota je počet na vzdálenost ... to je výsledek mého pozorování.

[Martin Kříž]

To, cos psal, není zcela pravda. Nevím, kde jsi vzal, že lupeny "dorůstají od okraje klobouku ke třeni", to může být třeba u některých skupin hub, ale jistě to není obecný fakt.

[Pepa]

Letos chci udělat foto galerii Lupenů. Hlavně se soustředit na ty sporné detaily. Tak to snad k něčemu bude.

[Bob]

No to jsem odpozoroval ... ani nevim u kterých ... myslím, že to byly ty penízovky věštecký ... tam se mi konečně rozsvítilo ... průzkumem různě starých plodnic ... bylo vidět že některé mají ty nerovnocené lupeny výrazně delší a některé kratší ... to, že to neplatí obecně nevadí, protože ten způsob počítání to eliminuje. Pak jsem pozoroval na zahradě špičky a tam jsem viděl, že tím jak se klobouk zvětšuje tak tím přibývá celkový počet lupenů. Neboli pokud se růstem/rozpínáním klobouku lupeny na kraji příliš vzdálí, tak se mezi nimi začne vyvíjet nový lupen. Vzdálenost mezi lupeny (neboli hustota lupenů) tedy není konstantní, ale kolísá mezi určitými hodnotami podle toho jak je houba zrovna veliká, přičemž se může v tomto intervalu zmenšovat i zvětšovat několikrát. Ale ten rozsah by neměl být nikterak veliký a měl by být charakteristický. Drohotnou otázkou pak je jak tento údaj prezentovat ... jestli počtem lupenů na centimetr a nebo vzdálenost lupenů od sebe vypočtenou z počtu lupenů na vzdálenost ... mne přijde nejlepší udávat vzdálenost mezi lupeny jak na okraji tak u třeně. Taky by bylo možná dobré udávat počet nerovnocených lupenů, ale to se občas těžko popisuje bo některé lupeny jsou skoro stejně dlouhé jako ty "až na třeň" a člověk by do toho vnesl asi chaos subjektivním posouzením. Netvrdím, že mám obecnou pravdu, jen sumarizuji to co jsem viděl a měřil. Jak moc to je či není obecné ukáže až čas. Koho to zajímá, ať to zkusí ... přiložit ohybné pravítko ke kraji klobouku a spočítat počet lupenů (i těch nestejnocených alias krátkých) na určitý délkový úsek a toto sem někam napsat - nejlépe k danému druhu. Pokud člověk najde větší skupinu, může jich proměřit více a rovnou přinést více údajů ... není třeba houbu ničit celou - stačí uříznout kousek okraje klobouku. Zatím bych ponechával surové data ... to jest 25 lupenů na 2,5 cm u okraje klobouku, 11 lupenů na 1 cm u třeně (zde uvést zda byly započteny/nezapočteny i ty skoro rovnocené). Samosebou mohou se najít a jistě se najdou druhy, které se chovají jinak, ale i to je přeci důležitým znakem.