Kniha: Houby v lese a v kuchyni - Jiří Baier

[Bob]

Vážení DAMyčané i cizáci,
do mé mykologické knihovničky jsem od rodiny dostal další položku, která již letmým prolistováním začala ukazovat hrany a lomy a odlesky, které brzy prozradily, že nejde o položku jen tak ledajakou, ale o geniálně vybroušený klenot. Vzhledem k tomu, že mi tato publikace tedy přijde naprosto vyjímečná, rozhodl jsem se vám ji trochu představit.

Houby v lese a v kuchyni, Jiří Baier, nakladatelství Pavel Dobrovský ? Beta a Jiří Ševčík, Praha ? Plzeň 2003, www.dobrovsky.cz, nakladatelstvi@dobrovsky.cz, 1. vydání.

Měl-li jsem někdy sen o knize, která by mne naučila vařit z hub něco jiného než smaženici a řízky, pak byl jistě jen velmi nedokonalou představou ve srovnání s tímto dílkem kulminujícím k dokonalosti. Ostatní houbařské kuchařky asi brzy poputují do antikvariátu. Buď jsou v nich stovky receptů lišících se často jen tím, že jeden se více solí a méně pepří, zatímco ten druhý se více pepří a méně solí. Často jsou psané velmi nezáživně a tak nějak, jako by snad ani nebyly o houbách, ale o nějaké obyčejné věci z police supermarketu. Pravda, třeba kniha Houby jako hobby je také výjimečně zdařilá. Avšak dílko Jiřího Baiera je prostě briliant v platinovém osrdí.
Na prvních ca. 26 stranách je čtenář stručně, ale nikoli povrchně, seznámen s tím, co to houby jsou, jak a které sbírati, jejich význam pro člověka, možnosti jejich pěstování, ale zejména je seznámen s těmi nejjedovatějšími houbami naší země, včetně ukázky zaměnitelnosti s jedlými druhy. Jsem přesvědčen, že nebezpečné houby by měly být součástí každé knihy o konzumaci hub, neb varováních a osvěty není vzhledem k počtu úmrtí nikdy dost. Možné bych pouštěl na čtenáře ještě drobet více hrůzy než autor. Zejména v případě opěnky měnlivé a čepičatky jehličnanové mi přijde bezpečné rozlišení poněkud zavádějící, ale od toho máme diskusi jinde.
Na dalších ca. 160 stranách následuje symfonie bez falešných tónů. Je zde popsáno celkem asi 55 druhů jedlých hub. Každý druh je vyobrazen barevnou ilustrací od mistra tohoto oboru Bohumila Vančury (ono už to jeho jméno Bohumil van Čura dává vědět, že se jedná o umělce velkého formátu). Ilustrace jsou i nevídaně výtečně vytisknuty a tak je nutno jen smeknout a tiše konstatovat, že jedna fanČurófka je lepší než desítky fotografií. Následuje dobrý popis houby a hlavně upozornění na možné záměny, přičemž jsou uvedeny důležité rozpoznávací znaky. Pak následují recepty, které se obvykle připravují zejména z uvedeného druhu houby. Obvykle je přítomna i fotografie některého z pokrmů. Pak následuje další druh. A toto je právě to, co se mne nejvíce líbí. Najdu-li větší množství té či oné houby, pak otevřu tuto knihu, najdu onen druh (doufám, že bude mezi těmi pětapadesáti) a vyberu některý z doporučovaných pokrmů. Motivace k tomu či onomu pokrmu je tedy mnohem konkrétnější a chuť a konzistence oběda je řízena štěstím v lese. Receptů není mnoho, ale jen tak právě tak akorát.

[Horst]

[Bob]

Když jsme atlas navrhovali měl jsem stejné touhy jako ty ... možná právě proto, že ta kniha mi je ukojila se mne tak zalíbila V atlase jsme to vyřešili tak, že je tam kolonka "Vhodná houba" ... nevím, jestli to nění v Hledat někde schované, ale jistě bude časem případně doděláno vyhledávání v právě zvolené kolonce.

Objednal jsem si ještě tři další knihy a tak brzy poreferuji

[Sley]

Takhle to mají udělané třeba slováci na svých stránkách - když v atlase zadáš nějakou houbu, tak ti tam vyjedou:
1. Popis té houby
2. Fotky té houby
3. Výsledky vyhľadávania - RECEPTY
4. Výsledky vyhľadávania - ČLÁNKY O HUBÁCH
Věřím, že tohle se nám na DAMyku taky jednou povede...