Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
alesjirsa
Založen: 02. 10. 2014 Příspěvky: 62 Bydliště: Strakonicko
|
Zaslal: čt 06. srpen 2015 12:01 Předmět: Otázky na studium hub pod mikroskopem |
 |
|
Ahoj,
chtěl bych začít s pozorováním hub pod mikroskopem, ale nemám skoro nic, od čeho bych se mohl odpíchnout. Nemám skoro žádné zdroje, kde bych zjistil několik důležitých věcí. Pomůžete mi ? Pro začátek bych potřeboval vědět, jak získat výtrusy, popř. cystidy a jiné věci potřebné na určování hub u každého typu hub (lupenatých, kornatcovitých, chorošovitých, hřibovitých atd.). |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Tori
Založen: 06. 07. 2013 Příspěvky: 150
|
Zaslal: čt 06. srpen 2015 14:58 |
 |
|
Na zdejším fóru o mikroskopii je dost informací i o přípravě preparátů. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
no-X Čestný člen
Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1386 Bydliště: jižní Čechy
|
Zaslal: čt 06. srpen 2015 17:10 Předmět: Re: Otázky na studium hub pod mikroskopem |
 |
|
čt 06. srpen 2015 12:01 alesjirsa napsal: |
Pro začátek bych potřeboval vědět, jak získat výtrusy, popř. cystidy a jiné věci potřebné na určování hub u každého typu hub (lupenatých, kornatcovitých, chorošovitých, hřibovitých atd.). |
Říct pro začátek a zmínit mikroznaky prakticky všech skupin basidiomycetů je trochu odvážné
Zkusím se podělit alespoň o pár laických poznatků a informací k výtrusům, třeba to k něčemu bude. Pokud jde o spóry, je třeba mít na paměti, že v literatuře popisované znaky se týkají zralých spór. Ty se dají především u lupenatých hub získat tak, že se klobouk nebo část klobouku zralé (klidně starší a nevzhledné) plodnice umístí na podložní sklíčko, částečně přikryje, aby výtrusy neodnášel průvan a dá do stínu spíš na chladné místo. Podobně to funguje u hřibovitých, ale tam většinou vypadá výtrusů méně, někdy téměř žádné. Pak je vhodnější použít velmi starou plodnici (takovou, která má už klobouk prohnutý opačně, jakoby nálevkovitě). Hymenofor takových plodnic zpravidla obsahuje téměř jen zralé výtrusy, takže stačí vzít kousek trubek, třeba preparační jehlou pomačkat v kapce vody a bude výtrusů plná.
S choroši mám minimální zkušenost - vím jen, že některé vypouštějí výtrusy jen po velmi krátkou dobu - pokud se nevystihne, je smůla. U některých druhů lze výtrusy během sporulace sbírat na vrchní straně klobouku, kam se dostávají prouděním vzduchu. S kornatci nemám vůbec žádnou zkušenost.
Zajímavé je to s askomycety. Protože je uvolňování výtrusů spojené s praskáním vřecek, je třeba nějaký vnější podnět (sluneční paprsky, otřes, závan vzduchu ap.), takže se snadno stane, že po položení plodnice na podložní sklo a následném přikrytí z ní ani přes noc nevypadne jediná spóra, ale při následném pohnutí s plodnicí se uvolní oblak a odletí pryč. Pak lze mikroskopovat buďto celá vřecka (výřez nebo rozmáčknutí kousku dužniny), nebo do plodnice kápnout trošku vody, kapku převalovat, ona do sebe postupně nějaké spóry nasbírá, a pak ji přenést na sklo.
Je docela rozdíl, když se mikroskopuje samovolně vypadaný výtrusný prach na sucho, nebo spóry ve vodě nebo spóry něčím obarvené. Pokud jde o ornamentiku, používají se barviva, ale mně se u některých druhů podařilo nastavit kondenzor a clonu tak, že byl povrch vcelku viditelný i u suchého výtrusného prachu (v čisté vodě zpravidla vidět není bez ohledu na nastavení).
Ještě jedna drobnost - některé spóry s olejovými kapkami (třeba ucháče) jsou hodně háklivé na tlak. Stačí se dotknout krycího sklíčka, ani není třeba vysloveně mačkat, a olejové kapky se z nich uvolní a budou plavat kolem nich, takže to pak na první pohled vypadá, jako by v preparátu byla dva typy spór  |
|
Návrat nahoru |
|
 |
alesjirsa
Založen: 02. 10. 2014 Příspěvky: 62 Bydliště: Strakonicko
|
Zaslal: čt 06. srpen 2015 20:23 |
 |
|
Díky za informace. Ještě mne tedy zajímají ty choroše a kornatce, na ty bych se chtěl zaměřit. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Tori
Založen: 06. 07. 2013 Příspěvky: 150
|
Zaslal: čt 06. srpen 2015 21:41 Předmět: Re: Otázky na studium hub pod mikroskopem |
 |
|
čt 06. srpen 2015 17:10 no-X napsal: |
Pokud jde o ornamentiku, používají se barviva, ale mně se u některých druhů podařilo nastavit kondenzor a clonu tak, že byl povrch vcelku viditelný i u suchého výtrusného prachu... |
Tak tohle je výborný tip, nenapadlo mi zkusit, díky. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
no-X Čestný člen
Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1386 Bydliště: jižní Čechy
|
Zaslal: čt 06. srpen 2015 22:05 |
 |
|
Nezaručuju, že to bude fungovat. Používal jsem starší Meoptu, která má samostatný zdroj světla, takže lze vytvářet velké množství kombinací posuvu kondenzoru, zaclonění kondenzoru, zaclonění zdroje světla a rozptylu paprsků ve zdroji světla. Při některých kombinacích byly docela dobře vidět hrbolky na sporách Peziz. Nevím ale, jestli je možné takového výsledku dosáhnout u nových mikroskopů s integrovaným zdrojem světla... |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Tori
Založen: 06. 07. 2013 Příspěvky: 150
|
Zaslal: pá 07. srpen 2015 8:29 |
 |
|
Zdá se, že to funguje i na nových, jen při 1000x to nevypadá nic moc, lepší při 400x vyfotit a zvětšit v pc. Připadalo mi ale, že největší rozdíl je při změně clony, hýbání s kondenzorem toho u mě moc nezměnilo (aspoň tak mi to připadalo, možná je potřeba víc praxe). Zkoušela jsem to na nějakém nepořádku na sklíčku, kde byly výtrusy min. z 5 druhů (něco donesené na houbě z lesa, něco přeletělo z vedle se sušících kosmatek atd.). Hyalinní výtrusy docela zajímavě lámou světlo takhle nasucho, vypadá to podobně jako refraktivní vakuoly u některých askoušů. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
|
Powered by
phpBB © phpBB Group
Copyright © DAMyko 2005-2021, pokud není jednoznačně uveden autor. Všechna práva vyhrazena autorům, pokud není uvedeno jinak.
Copyright © by the DAMyko 2005-2021, when no specific author is mentioned. All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Správce stránek - Site Admin:
BoLuBol