Inocybe subalbidodisca - Vláknice

[Bob]

S Michalem a Boletusem jsme viděli spoustu zajímavých hub. Michalovi padla do oka vláknice ... prý překvapivé období ... snad to napoví k určení. Michal fotil makro a já zkoušel mikro. Takže dávám cheilocystidy ... na jalové zvětšení si dost potrpím No a výtrusy uvolněné v preparátu - měřil jsem jen ty tmavší, jakože hnědofialovočervené Michal snad časem dodá další data.

Lupeny značně ve vodě nesmáčivé. Basidie tetrasporické občas možná i méně. Cystidy klasické vláknicovité. Výtrusy jakoby dvojího druhu (viz. foto, ale asi jsou to jen zralé a méně zralé - není to vzorek výtrusného prachu). Ostří lupenu velmi jemně vlnkaté (při zvětšení 40x je to dobře vidět) - na první fotce nahoře jsou vidět dvě vlnky.

[mat60]

Ty cystidy jsou pěkně mineralizované. To světlé nahoře s vysokým indexem lomu je krystalické, zřejmě nějaký oxalát.

[Bob]

Tož doplňmeš nějaké fotografie.

[Bob]

Vždy, když jdu s někým "na houby" tak dostanu nějakou lekci, což je fajn. Instatní výlet s B.B. byl super. Časem následující informace přenesu do připravovaného výkladového slovníku mykotermínů a také do budovaného klíče.

Při určování vláknic je řada důležitých milníků, na které je nutno dát jednoznačnou odpověď. Jedna taková důležitost je, jako u mnohých rodů, povrch výtrusů. V našem případě je hladký. Dalším kritériem je přítomnost kortiny alias pavučinky mezi třeněm a kloboukem. Pokud u sebe máte lupu, snadno se to dá zjistit u mladých plodniček pohledem. Pokud to není zřejmé, je potřeba sledovat caulocystidy, tj. cystidy na třeni. Byla-ly tam kortina, tak nebudou caulocystidy po celém třeni. Pokud máte u sebe lupu, která zvětšuje alespoň 6x, uvidíte je jako velmi jemné, sotva viditelné vroubkování třeně. Pokud je přítomna kortina, hovoříme o vláknicích kortinátních, pokud nikoli, pak o vláknicích marginátních. V našem případě jde tedy o vláknici marginátní.

Caulocytidy jsou dvojího druhu (nebo jde o různá stadia). Jedna kapkovité a jednak stejné jako na lupenech (rozměry dodám). Zvláštní mi přišlo, že nejsou nijak pravidelně a náhodně rozmístěny, ale tvoří shluky.

[Bob]

Takže Bohouš Bušek jí určil jako Inocybe subalbidodisca Stangl & Veselský (= I. ochroalba Bruyl. ss Kuyper).

"Ta vláknice je Inocybe subalbidodisca Stangl & Veselský (= I. ochroalba Bruyl. ss Kuyper). Určení jsem si potvrdil dnes na základě mikroskopování. Vláknice se bez mikroskopování nedají dobře určovat. Podle autorů je tento druh charakteristický svým "hebelomoidním" vzhledem, tj. jílovitě nažloutle okrovým zbarvením a "sevřenou" jemnou vláknitostí klobouku připomínající slzivky. Patří určitě mezi vzácnější vláknice, v poslední době nicméně zřejmě roste, protože jsem ji našel už loni v Kersku. Je zařazena do podrodu Inocybe (=Inocybium), sekce Splendentes, podsekce Phaeoleucinae M. Bon. Uvádí se, že roste na okrajích smrčin, kde je přítomen i dub, příp. buk. V našem případě to byl na Kladně hlavně dub s lípou (nepočítám třešeň) s přítomností borovice. Zdá se tedy, že preferuje kombinaci jehličnan + listnáč. To není u vláknic nic tak neobvyklého, protože podobné nároky na prostředí má např. i všude běžná vláknice hvězdovýtrusá (I. asterospora Quél). Najdeš ji v České mykologii č. 29, 1975/2, na str. 65."