Agaricus xanthodermus - Pečárka zápašná

rkhonza

Žampion (pečárka) zápašný ? Agaricus xanthodermus - Génevier 1876
syn: xanthoderma Psalliota Génev./ Rich.et Roze 1886
flavescens Pratella Richon et Roze 1886
foetens Psalliota Smotl.1920
iodoformicus Agaricus Speg.teste Maire
chrysopus Psalliota G.Beck.1921
pseudoarvensis Psalliota Passecker 1932
xanthodermus Agaricus Genev.1876
cretacea var.flavescens Pratella Quél.
arvensis Agaricus Cordier 1826(non aliorum)
campestris var.silvicola Pratella Gill.(non Vitt.nec Fr.nec aliorum)
edulis Agaricus Bull.1790 p.p.teste K.et M.,Roques,Krombh.,p.p.

čeleď: Agaricaceae

Klobouk 5-15 cm v průměru, zprvu polokulovitý, pak vyklenutý, pomačkáním žloutnoucí, ale zežloutnutí brzy přechází do šedohnědavých odstínů.
Lupeny v mládí bělavé, záhy pěkně sytě růžové, později čokoládově hnědé až černé.
Třeň 5-15 cm vysoký a 1-2 cm tlustý, bílý, válcovitý, dole hlízovitě rozšířený, na pomačkaném povrchu chromově žloutne, prsten blanitý.
Dužnina bílá, v bázi třeně chromově žloutne, páchne po karbolu, za čerstva slaběji, ale při vaření, dušení či smažení silně.
Mikroznaky: výtrusy elipsoidní, 5-7 x 3-4 ?m.
Ekologie: roste dosti hojně v listnatých lesích, parcích a zahradách, vyskytuje se však i ve smrkových lesích na vápencovém podkladu.
Využití: je slabě jedovatý. Některá pozorování uvádějí, že plodnice ze smrčin otravu nepůsobí.

Foto: 30.8.2005 , lokalita Byzhradec, okr: Rychnov nad Kněžnou, 312 m.n.m., na okraji cesty v trávě pod kaštanem, geol. podklad: opuka

JETHRO · agaricus xanthoderma-pečárka zápašná 31.05.06 Siberka

Začaly se celkem hojně objevovat pečárky zápašné-Agaricus xanthoderma,slabším náturám mohou způsobit zažívací potíže,hlavní poznávací znaky,pach pokarbolu,žloutnoucí třeň,hučkovitý klobouk,klobouk ve stáří jemně šupinkatý-mírně jedovatý

mat60 · Paskov, Vrbina, 5.6.07. (c) mat60.

Docela pěkní žampioni, k jídlu ale nic moc. I když nijak moc nesmrděly.

Sley

mat60

Sley

Kraken

JETHRO · lipový porost 2.9.2007, okolí Roudnice

pár xanthodermů poznamenaných suchem, mají pěkně políčkovitě rozpraskaný klobouk, už jsem je našel několikrát ...

jarda

Doufám že je to ona. Ratibořice - Rýzmurk, topolová alej vedle cesty. Mají takhle mladé skoro bílé lupeny? Žloutla okamžitě, nic moc jsem necítil.

jarda

Pokračování- jiný trs ze stejného místa

Lenochod

(Sobota 5.června) Objevily se nám v Doubravě (MB) v rohu zahrady a největším překvapením byl rozdíl mezi plodnicemi ve stínu (keřík rybízu,šeříku a plané výhony švestky v těsné blízkosti plotu) a těmi vystavenými slunci.V první chvíli jsem zíral,zda nejde o dva různé druhy - plodnice ve stínu hladší,bílý klobouk a teprve ty vystavené slunci měly onen typický políčkovitě popraskaný,zahnědlý,zašedlý klobouk.Všechny však měly špinavě světle šedorůžové lupeny (těžko ty odstíny přesně pojmenovávat) a na řezu i na otlaku (nejen na bazální hlíze) výrazně žloutly.I pach jsem zachytil,v čerstvém stavu opravdu slabý,můj čich to nemohl označit za obtěžující smrad,spíš mi bylo ze všech popisů a atlasů jasné,že někomu jinému ve vyšší koncentraci by to mohlo jít na nervy.Jedlé žloutnoucí druhy pečárek - p. ovčí,p. hlíznatá by měly vonět anýzově.Od doby,co znám strmělku anýzku,mám čenich "nakalibrovaný",tady jsem si jist,anýz ani náhodou.P. hlíznatá má mít výrazně odsazenou hlízu,u mého nálezu kus od kusu,buď trochu nebo taky vůbec (vyškubl jsem jen 2 kusy,nechtělo se mi vyrvat půl naleziště).