Artomyces pyxidatus - Korunokyjka svícnovitá

[mat60]

Korunokyjka svícnovitá - Artomyces pyxidatus (Pers.) Jülich (1982)

DAMyko Atlas: http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?p=36#36

Syn.: Clavicorona pyxidata (Pers.:Fer) Doty, Lloydia (1947). Jedná se prakticky o jedinou korálovitou houbu rostoucí na ztrouchnivělém dřevu. Od podobných hub ze skupiny kuřáteček, případně kuřátek se odlišuje jak růsten na dřevu, tak také nezvyklým - zpočátku pravoúhlým způsobem větvení a plodnice pak připomínají svícen.

Plodnice mají výšku 5-12 cm a 2-8 cm šířku. Jsou mnonásobně korálovitě větvené se skoro pohárkovitými, korunu připomínajícími vrcholky. V mládí jsou bezbarvé až světle žluté a stávají se kalně okrové, žlutohnědé nebo narůžovělé. Třeň je velmi krátký (1-3 mm) a je bělavý nebo nahnědle růžový, hladký a hustě plstnatý. Dužina je ohebná, tuhá, bělavá. Zápach je nezřetelně po čerstvých bramborách. Spory jsou eliptické, skoro hladké, amyloidní, 4-5 x 2-3 um. Výtrusný prach je bílý. Většinou je pokládaná za nejedlou nebo někdy i jedlou houbu.

Roste roztroušeně, místy vzácně ve skupinách nebo hustých shlucích na trouchnivějících kmenech listnatých stromů, hlavně osik, vrb nebo topolů. Roste obvykle v červnu až září.

[mat60]

Mám problémy s taxonomickým zařazením tohoto druhu. Poraďte.

[Lupo]

Aktuální zařazení je tady, uvedené synonymum je jako oficiální název a naopak
http://www.indexfungorum.org/Names/NamesRecord.asp?RecordID=285312

Aktuální:
Basidiomycota /Basidiomycetes /Russulales /Auriscalpiaceae /Clavicorona
Starší:
Basidiomycetes /Homobasidiomycetes /Aphylloporales /Clavariaceae /Clavaria

[Martin Kříž]

Tady je jenom vidět ta nelogičnost zdejšího "aktuálního" zařazení. Podle něj patří korunokyjka do čeledi Lžičkovcovité a zároveň do jakéhosi řádu Holubinkotvaré. Já vím, že je to založené na genetické analýze, ale přeci jen - korunokyjka pod holubinky A v tomhle hávu je ta systematika od začátku do konce.

Jinak Dalibore ty fotky jsou naprosto fanatastický! Skoro se musím zeptat: Ta barevnost a ta intenzivní čerň okolního prostředí - to už ti takhle vyleze rovnou z foťáku do počítače, nebo s tím ještě něco v nějakém programu děláš?

[Bob]

Martine ... souhlas ... taky si nemyslím, že genetika něco zpřehlední.

[Lupo]

Určitě nezpřehlední, příroda jaksi nebere ve vývoji ohled na člověka, aby se v tom jednou snadno vyznal. Koukal jsem se na obsah "aktuálního" řádu Russulales a skoro jsem nabyl dojmu, že spíše ty holubinky jsou tam omylem a docela by mě zajímalo co má tato všehochuť společného. Nevím, jestli přípona -les je v doslovném překladu to sámé co přípona -tvaré, ale původní význam společného tvaru plodnice to novým zařazením zcela jistě ztratilo a stalo se to pouhým názvem. Leda že by to mělo společný tvar něčeho jiného. Možná za to může jen české "houbo-tvaré" názvosloví, které stále udržuje dojem, že by ty houby měly mít nějaký společný tvar, kdoví. U tohoto systému ale zůstaneme, nebudeme přece dávat netopýra mezi ptáky, protože létá, když už je dokázáno, že tam nepatří.
Pokud by někdo měl nějaký materiál, nebo odkaz na něco o důvodech nového (5 let starého) řazení, sem s tím. Vědět proč je víc než jen vědět.

[Martin Kříž]

No jen aby člověk bral ve svém vývoji ohled na přírodu!

Lupo, to by bylo určitě dobré, kdyby sem někdo dal něco o těch důvodech. Máš pravdu v tom, že ta přípona -les asi nebude mít nic co do činění s českým -tvaré. Naše "houbotvaré" názvosloví v řádech těmi novými pojetími naprosto pozbývá smysl.

Jen se mi trochu vluzuje myšlenka, že ta pomyslná křídla ve tvém příspěvku, která nemohou pojit netopýra s ptáky, skoro představují dnešní geny, které podobně nemohou pojit houby od základu úplně jiné.

[mat60]

K těm fotkám. Díky Martine za pochvalu. Snažím se aby ta houba byla na fotce dominanta. Je možné tomu napomocí nasvícením. Samozřejmě, že to ale trochu upravuju a to pomocí úprav histogramu (gama funkce do tmava, roztažení intenzit). Když se snižuje gama tak roste saturace, což je zajímavé, poněvadž saturovanější obrázky vypadají líp, někdy ale až kýčovitě. Někdy to stačí udělat na celém obrázku, jindy je třeba obrázek rozdělit a upravovat zvlášť pozadí a zvlášť houbu. Sharping dělám jenom na houbu, na pozadí ne, tam používám odstranění šumu. K rozdělování používám laso s dost velkým rozmazaním - 50-100 bodů.

[mat60]

A k té korunokyjce. Díky za zařazení. Já jsem se sice dostal k podobnému výsledku, ale když mě to směřovalo k holubinkám, tak jsem nevěřil svým očím a raději toho nechal .

A ještě několik poznámek a asi jenom na okraj. Nejsem sice vůbec genetický specialista, ale je mi jasné, že genom obsahuje všechny informace o vývoji a specifikaci druhů. Jenže tyto informace jsou kódované a není vůbec jasné, co je tam rozhodující. Není mi jasné, jak někdo může provádět významné zásahy do systematiky na základě útržkovitých informací, které jsou nyní k dispozici. Nebo se mýlím a je znám genetický kód většiny druhů, aby se mohlo provést seriózní zhodnocení? Velmi by mě zajímaly publikace, resp. data, které popisují důvody těch taxonomických zásahů. Je totiž docela možný scénář, že někdo někde provede srovnání genomů dvou druhů na jednom vzorku od každého a z toho udělá velkou vědu . Jinak jsem ale přesvědčený, že klasifikace založená na genetických informacích je jediná správná. Jenom míchání genetické a morfologické klasifikace je obrovský nesmysl. Uf.

[Bob]

Mat60 ... máš naprostou pravdu !!! My sice umíme určit/stanovit genom ... nejsem si jist, zda se stanovuje plně... to ponechme stranou ... jisté ovšem je, že mu minimálně plně nerozumíme !!! Poměrovou řečí bych spíše řekl, že mu nerozumíme vůbec ... výsledek je pro mne ten ... že genom je zatím jenom jiným druhem "fotografie" houby ... takže ono řazení je opět založené podle mne pouze na podobnosti genomů alias něčeho čemu témeř vůbec nerozumíme a témeř vůbec to nechápeme ... pro mne je to stejně hodnotné jako porovnávat houby podle barvy klobouku či jejich tvarů. Považuji celé genetickou podložené řazení za minimálně uspěchaný projekt. Ale je to prostě dané euforii vědců z toho, že umějí zase něco nového, vymyslí se spousta projektů, seženou se peníze od grantových agentůr, udělají se interview s přiblblými novináři ... a časem bublina praskne. Viz. blbosti jako gen obezity, gen nadání pro hokej, gen umění zavázat tkaničku jednou rukou ... prostě statistika a matching (mečing alias shoda) jsou schopny vyprodukovat ony paradoxy jako že když utrhnete bleše nohy tak ohluchne, protože přestane plnit příkaz "Vyskoč!". Jsem velký skeptik ... ikdyž asi i dost laik. To v čem vidím sílu genetiky, a tam by se dle mne měla v mykologii ubírat především, je identifikace, tj. udělat herbář genetických "otisků" jednotlivých druhů tak, aby již nemohlo dojít k jejich záměně. Poté je třeba dát všechny informace do souvislostí a pak možná dostaneme nějaký smysluplný systém, který zůstane již "na trvalo", ale vytváření systému za běhu mi přijde stejně uchylný jako nastěhování nábytku do bytu před tím, než se udělají omítky a vymaluje a položí koberce ... Zkrátka u onoho domu, který obsahuje všechno tajemství genetiky-genomu, jsme zatím pouze vzali za kliku a otevřeli dveře ... to co je dál teprve uvidíme a je toho jistě nepředstavitelně více než víme teď.

jsem se rozvášnil co?

[mat60]

Taky máš Bobe úplnou pravdu. Historie se opakuje, aspoń do určité míry. Nedávno jsem se se zájmem díval do starých knih z přelomu 19. a 20. století na chemické vzorce, chem. systém atd. a ono je to to samé. Tehdy neměli potuchy o strukturním uspořádání a přesto plácali vzorce a dělali dálekosáhlé závěry o systému. .

[Lupo]

Podařilo se mi najít vývojový strom Russulales. Je z téhle stránky:

http://w3.uwyo.edu/~fungi/Russulales_site.html

a jeho autorem je

http://w3.uwyo.edu/~fungi/

[Pepa]

Pár se mě poštěstilo najít. Moc krásná houbička.

[Pepa]

Já si nemohu pomoct, ale tuhle houbu to je radost fotit.

[mat60]

S tímto svícnem jsem si trošku vyhrál v protisvětle.