Druhy podrodu (subgenus) Rhysocybella se vyznačují suchým, neslizkým a nelepkavým kloboukem, který bývá zrnitý, mírně drsný nebo i hladký. Klobouky těchto druhů jsou hnědé, okrově hnědé až červenohnědé, nebo tmavě hnědé, obvykle matné nebo mírně mastné. Mléko u těchto druhů je mírné chuti, vodnaté nebo bílé. U některých druhů mléko pomalu a/nebo slabě žloutne. Plodnice těchto druhů nemají palčivou chuť, ale některé mají výraznou vůni, která je více či méně nepříjemná. Epikutis (pokožka klobouku) je typu pseudoparenchym (kulovité či elipsovité buňky), někdy až s válcovitými či kyjovitými konci, výtrusy téměř kulovité a bradavičnaté až hřebínkatě síťované, nebo elipsovité a téměř síťkované, cystidy někdy chybí, přítomny pouze okrajové chloupky. Ryzce podrodu (subgenus) Rhysocybella se dělí do tří skupin:
1. Skupina Rhysocybella (IT: Sezioni, EN: Sections, GE: Sektionen)
Druhy bez výrazné vůně, malé, barvy červenohnědé až hnědé, okraj rýhovaný, mléko velmi nehojné, někdy se víceméně pomalu žloutnoucí, na vlhkých a stinných lokalitách, obvykle pod olšemi, pokožka suchá a jemně zrnitá (použij lupu!), hygrofánní, epikutis (vnější vrstva pokožky) typu pseudoparenchym (kulovité či elipsovité buňky), výtrusy široce eliptické a téměř síťkované, ostnaté pouze u jednoho druhu. Skupina zahrnuje: L. cyathuliformis (pohárkovitý), L. omphaliformis (kalichovkový), L. obscuratus (olšový), L. brunneohepaticus () a L. tabidus (liškový). [url]Přejít do skupiny Rhysocybella[/url].
IT: Specie senza odori particolari, piccole, colori da fulvo-rossastri a bruni, margine striato, latice scarso talvolta anche ingiallente +/- lentamente, habitat in loughi umidi e ombrosi, generalmente ontano, cuticola asciutta e finemente granulosa (lente!), igrofana, epicute tipo pseudoparenchimatico, spore largamente ellittiche subreticolate, solo in una specie verrucose.
EN: Species without peculiar odours, small, colours reddish-fawn to brown, margin striate, latex scarce, sometimes also +/- slowly changing to yellow, in wet shady places, generally alders, cuticle dry and finely granulose (magnifying glass!), hygrophanous, epicutis pseudoparenchymatous, spores broadly elliptic subreticulate, verrucose only in one species.
GE: Arten ohne speziellen Geruch, klein, Farben rotbraun, braun, Rand gerieft, Milch spärlich, manchmal etwas gilbend, an feuchten Standorten, vor allem Erlen, Huthaut trocken und fein körnig (Lupe), hygrophan, (Sporen netzig, nur in einer Art warzig-stachelig.
2. Skupina Ichoraty (IT: Sezioni, EN: Sections, GE: Sektionen)
a) Druhy se silnou vůní, obvykle nepříjemnou. Druhy s pravými cystidami, pokožka zřetelně vrásčitá, vůně jako u scleroderma (pestřec) or lepiota cristata (bedla hřebenitá), poměrně zavalité a masité, mléko bílé, trochu vodnaté, neměnné nebo mimo dužinu pomalu žloutnoucí, epikutis (vnější vrstva pokožky) smíšeného typu se
sférocyty a hymeniform elements, subkutis (vnitřní vrstva pokožky) se sférocyty, výtrusy ostnaté nebo ostnaté s hřebínky. Skupina zahrnuje: L. rubrocinctus (rudohrdlý) a L. britannicus ().
Přejít do skupiny Ichorati.
IT: Specie con odore intenso e spesso sgradevole. Specie con veri cistidi, cuticola marcatamente rugoloso-grinzosa, odore di scleroderma o L. cristata, specie piuttosto robuste e carnose, latice bianco un po' acquoso, immutabile o lentamente ingiallente isolato, epicute di tipo misto con sferociti ed elementi imeniformi frammisti, subcute con sferociti, spore verrucose o verrucoso-crestate.
EN: Species with strong often unpleasant odours. Species with true cystidia, cuticle distinctly rugose, odour Scleroderma or L. cristata-like, rather stout and fleshy, latex white slightly watery, unchangeable or slowly yellowing when isolated, epicutis of the mixed type with sphaerocytes intermixed with hymeniform elements, subcutis with sphaerocytes, spores verrucose or verrucose-crestate.
GE: Arten mit starkem, unangenehmen Geruch. Arten mit richtigen Zystiden, Huthaut schwach runzeligrauh, Geruch nach Kartoffelbovist oder Stinkschirmling, meist kräftig und fleischig, Milch etwas wässerig, unveränderlich oder isoliert nur schwach gilbend, (Sporen warzig - warzig-gratig).
3. Skupina Olentes (IT: Sezioni, EN: Sections, GE: Sektionen)
Druhy se silnou vůní, obvykle nepříjemnou. Druhy bez pravých cystid, s buňkami či chlupy na okraji, pokožka více nebo méně zrnitá nebo vrásčitá, nepříliš masité a spíše menší druhy, vůně silná, štěničná, připomínající praženou cikorku, listy břečťanu či Lactarius quietus (ryzec dubový), epikutis (vnější vrstva pokožky) typu pseudoparenchym (kulovité či elipsovité buňky), někdy s téměř válcovitými konci, výtrusy téměř kulovité, téměř síťkované. Skupina zahrnuje: L. cremor (krémový), L. camphoratus (kafrový), L. atlanticus (), L. serifluus (syrovátkový) a L. subumbonatus (ploštičný). [url]Přejít do skupiny Olentes.[/url]
IT: Specie con odore intenso e spesso sgradevole. Specie senza veri cistidi, con cellule marginali o peli, cuticola piú o meno granulosa o un po' grinzosa, specie poco carnose di taglia piuttosto piccola, odore intenso di cimice o di cicoria tostata, foglie di edera, epicute di tipo pseudoparenchimatico talvolta con qualche terminale subcilindrico, spore subglobose, subreticolate.
EN: Species with strong often unpleasant odours. Species without true cystidia, with marginal cells or hairs, cuticle more or less granulose or rugulose, little fleshy and rather small-sized, odour strong like that of Pentamogium-bugs, roasted chicory or ivy leaves, epicutis psedoparenchymatous sometime with some subcylindrical terminal elements, spores subglobose, subreticulate.
GE: Arten mit starkem, unangenehmen Geruch. Arten ohne Zystiden, (mit Zellen oder Haaren), Huthaut +/- runzelig oder körnig-rauh, dünnfleischig und klein, Geruch nach L. quietus (Wanzenartig), geröstete Zichorie oder Efeublättern, Sporen +/- netzig oder unvollständig netzig.
Atlas hub
Noviny
Fórum
Kuchař
Hledat
Nápověda
Registrace
Přihlášení
