Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1386 Bydliště: jižní Čechy
Zaslal: so 31. března. 2018 20:25 Předmět: Louhování pigmentů pyrenomycetů v KOH
Možná tato informace někomu pomůže, možná jsem poslední, kdo to nevěděl... KOH se obvykle pro makroreakce používá v koncentraci 10-30 %, přičemž u většiny lupenatých hub platí, že čím vyšší koncentrace, tím rychlejší a barevně sytější reakce je.
Pro louhování pigmentů z pyrenomycetů některá literatura uvádí použití 5% KOH, jiná koncentraci neuvádí vůbec. Zjistil jsem, že nízká koncentrace je důležitá - čím vyšší koncentrace, tím méně zbarvený bude výsledek. Na snímku je (zleva) cca 5-10% KOH, cca 15-20% KOH a nakonec 30% KOH. 30% roztok se téměř nezbarvil, i když v něm úlomky ležely o několik minut déle než v nejméně koncentrovaném roztoku vlevo.
Založen: 31. 07. 2012 Příspěvky: 1386 Bydliště: jižní Čechy
Zaslal: ne 01. dubna 2018 21:51
Je to cosi staršího, asi loňského, ze silné ležící olšové větve. Z asi 10 cm dlouhého protáhlého stromatu jsem nejdřív usuzoval, že půjde o starou Camarops polysperma, ale podle výtrusů je to Hypoxylon - velikost i tvar výtrusů stejně jako velikost stromatu a barvivo mi vychází na Hypoxylon macrocarpum.
Pohled chemika:
1. Barviva jsou chemické organické látky nebo jejich komplexy s anorganickými ionty
2. KOH je velmi reaktivní látka a mnoho komplexů může zcela rozložit. Stejně tak nejedna organická struktura jeho působení podlehne. Zejména vysoká koncentrace nutně může vést k nevratnému rozkladu barviva.
3. Přírodní barviva bývají obecně závislá na hodnotě pH. Obecně tedy hydroxid nemusí látku zcela rozložit, ale pouze změnit její barevnou formu na nebarevnou (leukoforma), vratný proces. Koncetrace tu opět hraje roli.
4. Nejen zásady a kyseliny působí na barviva, ale i kyslík. Lze tedy očekávat, že mnohé braviva se vzdušným kyslíkem nevratně rozloží nebo přemění na oxidované formy, které lze redukcí vrátit zpět na původní struktury. Každopádně exikát asi často obsahuje jiné látky než živá plodnice.
5. K bádání by asi pomohla chromatografie, nejlépe kapalinová s detekcí UV-Vis spektra. Několik prací na toto téma patrně existuje. Třeba by se tím daly rozlišovat druhy ... ale je to spíše na vědeckou práci. Amatérsky by šlo využít nějaká papírové či jiné tenkovrstvé chromatografie (viz různé www)
Můžete odesílat nové téma do tohoto fóra Můžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru Můžeš k příspěvkům připojovat soubory Můžeš stahovat a prohlížet přiložené soubory