Otravy houbami

[Sley]

Špatně po houbách

K sepsání tohoto příběhu mě inspiroval diskusní příspěvek InKasa ze dne 24.3.2006, ve kterém popisoval zažívací potíže své rodiny poté, co snědli pokrm z Pečárek vyrostlých na zřejmě kontaminované půdě.

Ale nečekejte žádnou senzaci ve stylu ?Patron kuchařské sekce DAMyka se otrávil poté, co si uvařil jeden ze svých oblíbených houbových receptů?, to ne?.

Bylo vám někdy špatně po houbách či otrávili jste se snad houbami?
Mezi mykologicky erudovanými návštěvníky těchto stránek asi mnoho odpovědí ?ano? nebude, ale přesto, třeba můj příspěvek podnítí někoho z Vás k napsání podobné úvahy na toto, pořád aktuální téma?.

Každoročně tak v polovině května se stěhujeme na chatu v Českém Středohoří, kde u lesa trávíme 4 ? 5 měsíců v roce. Naši sousedé, starousedlíci, jsou podobně jako já vášnivými houbaři, ovšem jejich houbaření se omezuje pouze na ověřené hřibovité houby, navíc maximálně tak bedly a masáky, takže si s nimi nemohu o houbách moc pokecat. Ale oni mi zase - na rozdíl od jiných neznalců ? nekopou do holubinek a podobných ?prašivek?, takže si navzájem nijak nekonkurujeme a často dokonce vyrážíme do lesa společně.

Na druhou stranu, ačkoli mezi základní houbařská přikázání patří ?Nepozřeš pokrmu houbového od lidí cizích?, když nás jednou večer pozvali na smaženici, nepokládal jsem to za možné riziko (po babkách a podborovákách se neotrávíme) a pozvání jsme přijali. Smaženice byla dobrá, ovšem již za několik hodin zrychlila náš krok směrem k WC, a tyto potíže nám vydržely skoro dva dny. Diskrétním dotazem u sousedů jsem zjistil, že oni dopadli stejně, akorát se nás báli zeptat, protože jim to bylo trapné. Co jsme to vlastně snědli a po čem nám bylo špatně, se mi nepodařilo zjistit. Časem jsem ale zjistil, že naši sousedé jsou velice lehkomyslní, pokud jde o houby sice jedlé, ale již ve stavu nevhodném pro konzumaci ? plesnivé či promočené části houby prostě vykrojí, a tím to pro ně skončí. Příčina našich problémů tedy mohla být i tam.

Od těch dob ale sousedi, když najdou něco pro ně neznámého (což je pro ně tak 75% hub), na mě zavolají přes plot a já se snažím jim nejen určit, ?copa je to tuto za houbu?, ale i eventuální možnost záměny, hlavní rozlišovací znaky apod. Prostě taková malá osvěta, jak by řekl Tonda Houba. Ale oni mi stejně nevěří. Jediné, co jsem je za ta léta naučil sbírat, byly Čirůvky fialové, a to mě mrzí dodnes, protože mi pravidelně ?vyluxují? dříve bohatá naleziště kousek za plotem a já, pokud je chci najít, musím překonat svou pověstnou lenost a vyrazit do kopců. Hřibu kaštanovému dál tvrdošíjně říkají Hřib dutonohý (povídala to Božka v hospodě, a ta se přece v houbách vyzná!), existencí Pečárky zápašné jsem je vyděsil tak, že pro jistotu si už Žampióny nekoupí ani v Globusu apod. Vrcholem všeho bylo, když mi jednou sousedka přinesla houbu, kterou určila jako ?tu zelenou holubinku, kterou jsem jim posledně ukazoval v lese? a se slovy, že ?se chce jen ujistit?, mi před oči předložila výstavní exemplář Muchomůrky zelené včetně pochvy. Ufff?.

Druhá, a také poslední moje zkušenost s otravou houbami, je novějšího data (první příběh se odehrál před asi 15 lety, když jsme ještě neměli syna), a to asi 3 roky stará. Je to sice poněkud sporný případ, protože dodnes si nejsem vůbec jist, že příčinou potíží byly skutečně houby ? mohla to být kterákoli z použitých ingrediencí, přesto ho uvádím, protože i já jsem se samozřejmě mohl při určování splést.

Jednoho letního dne mě žena poprosila, abych skočil do lesa pro pár hub do polévky. Jelikož u nás lze nasbírat slušnou porci hub i doslova pár metrů za chalupou, vyrazil jsem jen tak v trenkách a pantoflích na kopeček pro houby. Moc tam toho zrovna tehdy nerostlo, nasbíral jsem jen asi 30 ks Penízovek dubových, ale do polévky to stačilo. Necelou hodinu po obědě se nám všem udělalo nevolno, manželka i syn, řečeno slovy klasika, ?potupně vrhli?, já to sice vydržel, ale dobře mi nebylo taky. Přitom za správné určení Penízovek dubových bych dal ruku do ohně, navíc na těch místech je sbírám léta a nikdy nám nic nebylo. Jako možná příčina se mi jeví buď nějaká jiná ?závadná? ingredience v polévce, nebo kontaminace půdy, podobná té, o které psal InKaso. Nedávno před tím tam totiž lesáci káceli stromy a povalovalo se tam po nich několik lahví od oleje, který používají do motorových pil.

Toť z mé strany vše. Přidáte se někdo?