Dr. Ladislav Hagara připravuje unikátní mykologikcé dílo - těšte se !!!

[Michal Mikšík]

Citace od autora:

pripravovaný nový atlas húb nebude rozšíreným vydaním titulu Veľký atlas húb, ale novým dielom. Predpokladaný rozsah diela (2000 druhov) sa rozšíri na cca 3000 druhov a cca 3500 fotografií. Vzhľadom na to musí atlas vyjsť vo dvoch zväzkoch. V 1. zväzku bude 1500 druhov zo skupiny "huby bez lupeňov" (napr. vreckaté huby, korticioidné a rúrkaté drevné huby, plávky, rýdziky, hríbovité huby atď.), v 2. zväzku bude ďalších asi 1500 druhov tradične označovaných ako lupeňovité huby (rad Agaricales). Slovenská verzia prvého zväzku aj jej český preklad bude dokončený najneskôr v septembri 2010 a druhý zväzok mám dokončiť a odovzdať vydavateľstvu do jari 2011. Výber fotografií do 2. zväzku budem uzatvárať koncom roka 2010, takže z produkcie slovenských a českých fotografov húb obsiahnem aj tohtoročné zbery. Väčšinu fotografií od externých autorov získavam vďaka ich prezentácii na stránke Nahuby. Niektorí autori mi poslali digitálne fotografie vzácnych druhov húb na CD, prípadne priamo, na moju mejlovú adresu irpex@stonline.sk

Ladislav Hagara

Více se dočtete rovněž na www.metoo.sk/11834/slovensky-mykolog-ladislav-hagara-pripravuje-najvacsi-atlas-hub-na-svete

[Bob]

Je možno atlas zarezervovat?

[pirhula]

Já, já ho chci !!! Moc moc ! To se mám zas na co těšit...

[Michal Mikšík]

Buďte v klidu lidi, normálně se bud prodávat v knihkupectvích.
Jen si počkejme !

[pirhula]

Tak dnes jsem obdržel dlouho očekávaný atlas hub od pana Ladislava Hagary, a je to opravdu obsáhlá a také těžká kniha
Nakoukl jsem jen zběžně na pár stránek, a při čtení českých i latinských jmen si neodpustím povzdech: "Zase je to jinak..." Namátkou, Hygrocybe se nějak rozpadá, Gliophorus a Cuphophyllus, Humidicutis a Chromosera, nebylo nakonec bez těch molekulárních výzkumů lépe ?
Tak jsem knihu zase zavřel, a těším se na Ježíška, až mi ji donese pod stromeček...

[pirhula]

Ještě mě zarazilo, že na přední straně je vyobrazena krásná plodnice kotrče Němcova a na úvod je mimo jiné psáno, že je velmi chutná a není chráněná a hojně roste v ČR a SR. No já si sice myslím, že až tak hojná není, a když je uvedena v Červeném seznamu jako EN, tak by se jíst nemusela, alespoň podle mě. Ikdyž sbíráním plodnic jeho výskyt neohrozíme ...

[no-X]

Taky na to koukám... to by asi byla otázka na autory. Každopádně první dojmy z knihy jsou velmi dobré. K obsahu se zatím vyjadřovat nebudu (pokud se k tomu dokopu, až knihu alespoň zběžně prolistuju, tak třeba něco napíšu). První mě překvapilo, že papír je možná o trochu tenčí, než bývá u podobných publikací běžné (např. Papouškův fotoatlas), na druhou stranu neprosvítá, takže to ničemu nevadí a asi je fakt, že se silnějším už by byla kniha neúnosně velká a těžká.

[no-X]

Nedá mi to a první poznatky napíšu stručně rovnou. Není to recenze, není to kritika, pouze poukazuju na to, co mě zaujalo, překvapilo, nebo co by se mi líbilo jinak.

Kniha je velká a těžká, přesně taková, jakou asi každý čekal (obzvlášť po spojení dvou svazků do jednoho). Papír je, jak jsem avizoval, tenčí, než bývá obvyklé, ale neprosvítá, jen se mírně vlní. Vazba je pevná a po prvním dni intenzivního používání nejeví známky rozpadání (ukáže čas, první dojem je dobrý).

Už při prvním zalistování zaujme, že není obsažena žádná rozsáhlejší úvodní část, atlas začíná už na straně 14 (z předešlých stran je 1 věnována úvodu, 2 obsahu, 4 slovníčku a vysvětlivkám, 2 literatuře).

V hlavní atlasové části je každá strana rozdělena na tři sloupečky obsahující popisy, přičemž fotografie sloupečky nerespektují (někdy jsou na šířku jednoho; 1,5; 2 nebo všech 3 sloupců). V případě většiny stran mají fotografie mírnou až výraznou převahu nad textem, najít se dá i několik dvoustran, kde jsou téměř (nebo pouze) jen fotografie. Každá houba je zachycena minimálně na 1, často 2 a někdy i 3 snímcích. Tady bych ocenil, pokud by počet snímků odrážel variabilitu druhu, což se ne vždy děje. U fotografií je krom druhu uvedena lokalita, datum a autor - někdy také podloží (písek, vápenec...).

Kvalita fotografií je v naprosté většině případů dobrá nebo velmi dobrá. Najdou se ale i případy, kdy jsou mírně neostré, přepálené nebo barevně trochu ujeté, ale těch je opravdu minimum. U některých to ale překvapí, protože nezobrazují vzácné druhy, kde by nebylo z čeho vybírat. Co se objevuje častěji, jsou výrazně ořezané snímky. Je zřejmé, že bylo třeba určité popisy a obrázky dostat na stránku a sem-tam to holt nějaká fotka odnesla, takže je třeba ořízlá hodně natěsno, nebo je ze skupiny plodnic v záběru některá rozpůlená. Většina fotografií je věnována makroskopické stránce, najde se ale i pár mikroskopických detailů nebo snímků výtrusů.

Popis každého druhu uvádí nejprve český název, odborný název vč. zkratky jména autora popis a symbol jedlosti / nejedlosti / jedovatosti. Synonyma nejsou až na zřídkavé výjimky uváděna (a to - snad až na výjimky - ani v rejstříku). Zároveň kniha přichází s novými či změněnými českými názvy některých druhů, takže může být složitější takový druh dohledat. Hledal jsem například pavučinec nevroubený (Cortinarius subpurpurascens). V rejstříku jsem ho nenašel ani podle českého ani podle odborného názvu - při prolistování jsem zjistil, že je v knize uvedený jako pavučinec neodsedlý se starším odborným názvem C. purpurascens var. largusoides. Takových případů ale asi mnoho nebude. Líbí se mi třeba, že byla smysluplně sjednocena česká pojmenování podobných druhů rodu Helvella: všechny kalichovité jsou kališníky, všechny kalichovité na stopce jsou stopečky a všechny ostatní chřapáče. Pak je ale třeba orientace podle latinských názvů, protože namísto chřapáč kalíškovitý je použit název kališník běločerný apod.

Nevím, k jakému datu byly texty uzavřeny, ale pokud bych se řídil podle dat nejnovějších fotografií, přijde mi, že použité odborné názvy nejsou v některých případech aktuální. Třeba u hřibů - některé druhy jsou uváděné jako Xerocomus, zatímco už jsou několik let v rodu Xerocomellus. Hřib moravský je uveden jako Boletus moravicus, zatímco byl v roce 2010 W. Klofacem přeřazen do rodu Aureoboletus, hřib rubínový je uváděn jako Rubinoboletus rubinus, zatímco W. Klofac z rodu Rubinoboletus v roce 2006 udělal pouze podrod a použil opět název Chalciporus rubinus atp. Nevím, zda někdo tyto změny nezpochybnil, ale myslím, že byly široce přijaty. Trochu proti současnému trendu je použití názvu Hyndellum aurantiacum pro lošákovec oranžový; většina novějších publikací souhlasí se správným použitím toho jména pro lošákovec hnědooranžový (ten vzácnější), takže to může trochu mást.

V závěru každého popisu je uvedeno, pokud je druh chráněný, v Červeném seznamu, v Červené knize, případně zda by zasluhoval ochranu . V některých případech je výslovně uvedeno, že je druh jedlý (což je uvedeno už symbolem v úvodu). Nevypozoroval jsem, proč je to v některých případech znovu uváděno. Zvlášť u vzácných a chráněných druhů bych zdůrazňování jedlosti nebo chuťových kvalit docela rád postrádal

Krom informací o ochraně se mi líbí informace o podloží a to i v případech, kdy je uvedeno, že druh roste např. na kyselých, neutrálních a zásaditých půdách. I když taková informace může působit banálně, vnáší do některých situací jasno (třeba v případě mého oblíbeného hvězdáku vlhkoměrného, o kterém jsem se od jedné skupiny amatérských i profesionálních mykologů dozvěděl, že roste jenom na vápenci, od druhé, že roste jen na kyselém podloží - a atlas uvádí obojí, jak ostatně ze zkušeností obou skupin vyplývá). V několika případech mi ale přijde, jestli není závislost na vápenci trošku nadhodnocena, jako preferované podloží je uváděný i u druhů, které k němu podle mých zkušeností nejsou ani příliš tolerantní (mohl bych uvést přes 80 jihočeských lokalit hřibu přívěskatého, ale všechny by byly na kyselém podloží, na vápenci ho tu nenašel nikdo). Ale kdo ví, třeba je to v jiných oblastech jinak.

Ještě se zastavím u pár zvláštností. V atlase je opravdu hodně druhů, o jejichž názvu jsem neslyšel a to i v rodech, které nejsou nijak rozsáhlé a které jsem v rámci dosavadní literatury považoval za kompletně pokryté. Nenašel jsem ale třeba velmi hojnou holubinku hřebínkatou (R. pectinatoides), nenašel jsem holubinku pruhovanou (R. insignis), nenašel jsem bedlu hnědočervenavou (Lepiota brunneoincarnata).

Ocenil bych rejstřík podle druhových jmen (hledání je rychlejší, nemusím abecedně hledat rod a pak znovu abecedně druh).

Jedna chybka: na straně 510 je na jedné z fotek hřibu růžovníku ve skutečnosti zachycen hřib Le Galové - předpokládám, že došlo k záměně snímků při zpracování.

Přes jmenované drobnosti jsou dojmy z knihy velmi pozitivní, je vidět, že za přípravami bylo obrovské množství práce a vřele ji doporučuju.

[Yohaness]

Hezky jsi to napsal, v mnohém souhlasím. Byl bych ale kritičtější... Knihu mám od včera, ještě jsem se nedostal k podrobnému studiu textů např. u ryzců, kterým trochu rozumím, ale... papír je zvolen opravdu nešťastně, je zvlněn již před prvním otevřením a mám obavu, že se rychle zničí při častém používání, přičemž takové používání by měl být snad smysl celé publikace.
Co mě ale opravdu nemile překvapilo je úroveň fotografií. Nevidím samozřejmě do zákulisí vzniku publikace, ale při tvorbě takového veledíla předpokládám mnohem pečlivější výběr obrázků. Podivné ořezy fotek a často velmi zvláštní barvy, netypické pro vyobrazené druhy mě mrzí.
Přesto jsem zajedno s no-x, publikace je to parádní a těší mně, že jsem ji zakoupil.

[Michal Mikšík]

Pěkná kritická recenze je teď na nahuby. Jinak já určitě nesouhlasím, že těch mizerných, v podstatě jen Hagarových fotek, je tam minimum. Je jich tam strašně moc a podle mého názoru knihu potopili. Autor očividně nekoukal na kvalitu a nevolil tu cestu výběru nejlepší fotky v rámci každého druhu. Vždycky upřednostnil nejdříve své fotky. Jinak u hřibu růžovníku si myslím nejde o žádnou chybu ve smyslu jak je psáno. Autor prostě druh nepoznal a dal tam fotku legaláka a myslel si, že je to růžovník. Co se týče jmen, tak myslím, že autor si měl u každé skupiny nechat správnost jmen posoudit od experta na danou skupinu a slepě opisovat jména jenpodle jednoho zdroje bez studia poslední litratury asi není správný postup. Nicméně samozřejmě nelze slepě hned převzít všechny nové kombinace apod. U hřibů, konkrétně u těch druhů co zmiňujete. Ano určitě druh Xerocomus cisalpinus měl být jasně v rodu Xerocomellus. Ale nesouhlasím, že by rod Rubinoboletus nebyl akceptován. Ba naopak. Sice souhlasím, že Aureoboletus moravicus je ve správném rodě, ale tady zase ta akceptace napříč mykology je malá, protože Klofacovy nové kombinace nejsou podloženy molekulární analýzou. Samozřejmě je škoda, že tam chybí některé relativně běžné druhy, jak píšete.

[pirhula]

Kvalitou některých fotografií jsem byl při prvním otevření khihy zklamán, no spíš nemile překvapen. Nejsem žádný fotograf, ale takto bych to zvládnul také Ještě že do knihy přispívalo více fotografů...

[no-X]

Co se kvality fotek týká, zdaleka si nemyslím, že snímky pana Hagary byly nejhorší, které v publikaci jsou. Spíš je to dáno tím, že jsou v převaze, takže dobrých ale i špatných je prostě nejvíc. Hodně záleží na skupině hub. Z toho, co jsem zatím prošel, mi připadá, že nejvyšší koncentrace slabých snímků je v holubinkách a ty, které se mi líbí nejméně (přepálené, přesaturované), pocházejí od jiných fotografů. Kritičtější výběr by nebyl na škodu, přesto si myslím, že víc výslednému dojmu ubližují ořezy, které nepřidávají ani jinak zdařilým fotkám.

Pokud bych to hodnotil srovnávací metodou, tak mi přijde, že z fotografických atlasů bez zaměření je tato kniha kvalitou fotek nepatrně výš než Houby a Velký Atlas Hub (Hagara, Antonín, Baier). Suverénně nejvýš jsou Houby - česká encyklopedie, ale ta má atlasovou část velmi omezenou (~500 druhů).

Michal Mikšík: Nevím, ale nezdá se mi, že by pan Hagara nerozeznal růžovník od takto typicky vyvinuté plodnice hřibu Le Galové. Kdyby to byla nějaká semixanthoidní forma, tak bych asi tuhle možnost připustil, ale když je to houba s červenooranžovými póry a třeněm červeně síťkovaným a téměř komplet růžovým, tak si myslím, že muselo dojít k záměně. Ta houba přece neodpovídá jeho vlastnímu popisu, nedovedu si představit, že by ji mohl považovat za růžovník. Vedlejší snímek má navíc určený dobře. Přikládám pro ilustraci sken části stránky, aby si všichni mohli udělat představu.

Z chybějících hub bych doplnil ryzec krátkonohý (L. acerrimus). Překvapuje mě (chápu-li dobře), že je v knize spojena liška nálevkovitá a žlutavá(?).

[Radek Doležal]

ryzec krátkonohý (L. acerrimus) tam je, str.433 (2x foto)

[no-X]

Aha, díky. Tak to je důsledek toho, že neumím pracovat s rejstříkem, respektive že český i latinský rejstřík nemají stejnou úpravu. V českém je:

ryzec
- alpinský
- bažinný
- Bertillonův
...

v latinském:

Lactarius acerrimus
- acris
- albocarneus
- aquizonatus
...

Nějak jsem se při hledání omezil pouze na řádky s odrážkami a uteklo mi, že je v úvodním řádku.

[pirhula]

To s tou liškou nálevkovitou a žlutavou bych to chtěl vysvětlit, všimli jsme si toho s kamarádem hned...