Rosellinia sp. - mapování rozelínií

[Roman Manak]

Už delší dobu mě zajímají pyrenomycety. Hlavně se snažím trošku zmapovat rod Rosellinia - ostatně kdo sleduje moje příspěvky asi si již všiml, že pro tyto houby mám úchylku. Rád bych zmapoval výskyt tohoto rodu u nás. Podle dostupných materiálů jsou u nás 4 druhy, ale vzhledem k tomu, že se u našich sousedů (Německo, Rakousko ad.) nacházejí vzácně i další druhy, předpokládám, že je tu druhů víc. Zatím se mi je nepovedlo vyhledat ani v herbářových položkách, ale určitě je to způsobeno jak jejich vzácným výskytem, tak tím, že se jimi nikdo nějak systematicky nezabývá.

Tudíž, pokud najdete nějakou roselinii, budu rád pokud ji nafotíte, vezmete vzorek a pošlete mi ji. Ideální je charakteristika lokality s určením větve na které rostly (i když je mi jasné, že často to nejde vůbec nebo jen přibližně) určení pozice pomocí GPS a datum sběru. I další okolnosti můžou hodně pomoct - třeba průměr padlé větve, stav rozkladu a další.

Pokud máte zájem se tohoto lovu na rozelínie zúčastnit, budu jen rád. Každý vzorek zmikroskopuju, pořádně proměřím a založím pro pozdější použití. Samozřejmě výsledky budu průběžně publikovat tady na těchto stránkách (samozřejmě vždy s uvedením pachatele), ale doufám, že to časem vydá i na článek.

Jestli se najde někdo kdo by o to měl zájem, napište buď sem nebo soukromou zprávou.

[Roman Manak]

Ještě dodám, že pokud byste se odhodlali poslat mi vzorky rozelínií, nemusíte tak činit hned. Jsou to houby, které si svoje spory uchovávají a když ne, tak j je k tomu donutím A když budete brát vzorky, tak jedno poučení: je nejlepší vzít část kůry/dřeva, kde bude aspoň desítka plodnic. Jedna plodnice většinou nic neznamená.

Tak díky díky díky za případný zájem

[Roman Manak]

Jelikož tu na stránkách o tomto rodu není moc informací (ono to platí i obecně, nejen u těchto stránek ), možná nebude špatné, když jej trošku představím, když už jsem sem dal takovou smělou výzvu.

Tudíž, jde o drobné houbičky o velikosti kolem jednoho milimetru, ale hledají se docela snadno, protože rostou v početných skupinkách čítajících často i stovky jedinců. Stromata bývají jednotlivá, někdy jsou dvě tři srostlá. Mají rezavěhnědou až černou barvu, jsou víceméně kulovitá, na vrcholku mají drobnou bradavku. Ostatně lepší představu si uděláte, když se podíváte na jedno starší téma od mata60, kde má krásné fotky. http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=2218&highlight=rosellinia

Makroskopicky jsou téměř nerozlišitelné, napomoci může ekologie, velikost stromat, přítomnost subikula (to je taková plsť kolem stromat), tvar vrcholku, tloušťka ektostromatu (i když to bývá kolem desetiny milimetru tlusté, tudíž to chce aspoň lupu). Ale prakticky vždy je nutné je mikroskopovat.

Rostou většinou na padlých větvích a kmenech, které nejsou příliš rozložené, někdy se s nimi lze setkat i na suchých větvích, které jsou ještě na stromě, tuším, že na živých větvích jsem je ještě neviděl. Mají rády hlavně vlhčí místa, mat60 to tam hezky napsal, že je potřeba najít hromadu dříví a zalovit vespod Škála hostitelů je široká, ale především jsou to listnáče. Na jehličnanech se vyskytují mnohem míň často, já z jehličnanu dosud žádný nález nemám, měla by tam růst třeba R. thelena. Růst by měly i na odumřelých tužších bylinných zbytcích.

Antonín ve své encyklopedii uvádí tři druhy - R. mammiformis (Prsnatka bradavkatá), R. aquila (P. orličí) a R. thelena (Prsnatka velká). Prokazatelně u nás roste ještě R. corticium. Dál by u nás měla růst R. necatrix, která ve své anamorfní podobě Dematophora necatrix způsobuje hnití kořenů révy (česky se jí říká kořenokaz révový), ale třeba i jasanů, bezu a dalších. Teleomorfa je v přírodě vzácná, ale teoreticky by se u nás vyskytovat měla. Ze sousedních států jsou ale hlášeny i další druhy, třeba R. callosa. A to beru v potaz jen ty oblasti, které jsou klimaticky podobné nám, tudíž některé z těchto druhů by mohly růst i u nás.

Celkově jde o docela hojný rod se kterým se lze v lese setkat docela často, ovšem s docela málo druhy, navíc některé, pokud u nás vůbec jsou, budou asi vzácné.

Fylogenetické studie rozškatulkovaly rod do tří podrodů Rosellinia, Corrugata a Calomastia, které lze při trošce štěstí určit i bez mikroskopu, jen s použitím nějakého přesnějšího měřítka a lepší lupy - aspoň z mých vlastních zkušeností musím říct, že to často opravdu lze.

Podrod Rosellinia má tvrdé ektostroma ("vnější slupka) o velikosti 75 - 100 mikrometrů a přítomné perzistentní subikulum. U podrodu Calomastia je ektostroma tenší (25 - 50 mikrometrů), subikulm není perzistentní. A podrod Corrugata má ektostroma pod 25 mikrometrů, jen výjimečně tlustší. Potěšitelné je, že z každého podrodu máme u nás zástupce.

Rosellinia - R. aquila a R. corticium a pravděpodobně i R. necatrix
Corrugata - R. thelena
Calomastia - R. mammiformis

Trochu tu ještě shrnu mikroznaky. Výtrusy bývají docela velké - od 15 do cca 45 mikrometrů (třeba R. necatrix může mít tak velké výtrusy), šířka plus mínus 5 - 7 mikrometrů. Některé mají takový slizovitý obal, některé druhy "výrůstky" na koncích výtrusů. Kromě toho je docela dobrým poznávacím znakem taková tenounká "čárka" (neznám český ekvivalent, anglicky je to germ slit), která se táhne podél delší strany výtrusu - jeho délka je pomocným určovacím znakem. Vřecka mají na svém konci otevírací aparát, který je amyloidní, jeho velikost taky napomůže určení.

Tak to by snad bylo všechno

[hanýžka]

Ahoj RAMe, u nás (ale v herbáři v Budišově) určitě nějaké budou. Nejsou zatím v Demusu a ještě dlouho nebudou. Zatím zadávám lupenaté.

[Roman Manak]