Jak se vyvarovat přepalů

[Bob]

Má někdo čas napsat co to přepal je a jak jim předcházet? Či spíše nevíte o nějakém pěkném odkazu kde je to popsáno?

[Lupo]

Každý bod fotografie může mít jas zapsán hodnotou od 1 do 255. Máme-li dva body, kde jeden má jas 30 a druhý 60, vidíme mezi nimi rozdíl. Máme-li dva body kde jeden má jas 270 a druhý 300, budou oba zapsány jako 255 a žádný rozdíl mezi nimi už neuvidíme. Přesvětlená oblast snímku se tak slije do plochy s hodnotou jasu 255 a nepomůže ani ztmavení snímku. Původní rozdíl mezi body, který vytváří obraz je již ztracen. To je přepal.

Třeba tady se o tom píše:
http://www.digineff.cz/art/jaknato/061215prep.html

[Bob]

Analogicky tomu, existují podpaly, tam je zase všechno spojitě černé.

A analogové fotografii, tj. klasické na film, jsou tomu ekvivalentní termíny přeexponováno a podexponováno.

Vyvarovat se přepalů lze jen správným nastavením expozičního času. V některých scénách se však nelze vyhnout jak přepalům tak podpalům, a je nutné zvolit jedno z těch možných zel. A nebo změnit scénu! To znamená světlá místa přistínit a tmavá přisvětlit ... proto většina houbofotografů nenosí košík, ale děštník na zastínění a odrazové plochy na přisvícení - bez nich to jde jen výjimečně.

Riziko přepalů a podpalů lze snížit focením do RAW souboru nebo jiného, který má bitovou hloubku větší než bitová hloubka JPG do kterého fotí většina kompaktů. Přechodem do 14 bitového RAW se "sníží nebezpečí" přepalů a podpalů celkem 2^14 / 2^8 = 64 krát a počet možných barev se zvedne 2^14^3 / 2^8^3 = 262144 krát ... a analogy jsou na tom ještě lépe

[Lupo]

[Bob]

Ano, tma zůstane tmou a světlo světlem ať se fotí do RAW nebo do JPG - konec konců nic takového ani netvrdím Trend, který píši je zcela vpořádku

[Lupo]

[Bob]

... noo, a s tím souvisí "pravděpodobnost" přepalu

[Vlkodlak]

Problémem digitálů je menší dynamický rozsah a tím i expoziční pružnost v porovnání s klasickým filmem. To znamená, že digitál u vysoce kontrastní scény v závislosti na nastavené expozici nezvládne zaznamenat správně světlá místa (světla), tmavá místa (stíny), případně ani jedno. Je to dáno vlastnostmi čipu a týká se to současných běžně dostupných technologií.

Na slušných digitálech (zrcadlovky) zpravidla najdeme vyhodnocení snímku histogramem. Na histogramu je snadno a okamžitě vidět, zda křivky utíkají vlevo (stíny - podexponováno) či vpravo (světla - přeexponováno), obvykle bývají i na náhledovém snímku na displeji zvýrazněné přepaly.

Fotíme-li kontrastní scénu, doporučuje se spíše podexponovat pomocí expoziční kompenzace na foťáku, a snímek pak upravit v RAW editoru a případně i nakonec obecném bitmapovém editoru (je otázkou proč vlastně, dobře zvolená scéna retušování nepotřebuje). Druhou variantou, použitelnou pouze u statických scén, je dvojexpozice - nejprve na stíny s přepaly ve světlech, pak totéž na světla s podexponovanými černými stíny. Tato dvojexpozice http://www.paladix.cz/clanky/maly-digitalni-podvod-na-maly-dynamicky-rozsah.html se pak dá v editačním softwaru spojit a vytvořit tak korektně exponovaná scéna.

Doporučuji například článek na Paladixu, srovnávající analogy a digitály http://www.paladix.cz/clanky/digi-kontra-analog-famy-skutecnosti.html nebo článek o expozici kontrastní scény http://www.paladix.cz/clanky/dynamicky-rozsah-aneb-jak-vyfotit-cernocha-na-snehu.html.

[Anonymní]

"Fotíme-li kontrastní scénu, doporučuje se spíše podexponovat pomocí expoziční kompenzace na foťáku, a snímek pak upravit v RAW editoru a případně i nakonec obecném bitmapovém editoru"

Tak tohle je bohužel omyl.
naopak je lepší spíše se blížit k přeexponování, tj. mít na histogramu křivku co nejblíže pravýmu okraji (ale přesto nepřepálit Důvod? Běžný digitál cca pět a kousek F-stopů. Díky omezení senzorů současnou technologií linearity zpracování signálu celou polovinu kapacity (neboli škály jasu) vyhrazenou na 1. F-stop - tedy na ten nejsvětlejší!! Další F-stop má už pouze 1/4, a tak dále. Na poslední nejtmavší F-stop zbývá pouze 128 možných rovin jasu. Díky tomuto technologickému omezení není možno dosáhnout stejné prokreslenosti fotky u téměř podexponovaného a potom opraveného jako u téměř přeexponovaného a potom upraveného. Schválně si to zkuste v praxi. U snímků které jste vyfotili jako tmavé můžete při zesvětlení a porovnání se snímkem který byl pořízen jako světlý pozorovat úbytek jemných detailů - můžeme tak říct, že i když nebyla fotka podpálená, přesto čim tmavší, tím dochází k větším úbytkům informací (protože menší rozlišení jasových úrovní) - a tím jí taky vlastně pálíte

[Martin Kříž]

[Jiří Novák]

S přepaly mívám často problémy i na běžných fotkách. Trošku je to pak možno zachránit úpravou fotky v PC a to tak, že se maličko sníží kontrast. Ale při větším snížení kontrastu už pak trpí celá fotka. Takže to nelze aplikovat univerzálně na všechny přepálené snímky.
Podpaly, tedy tmavá místa je možno v PC upravit přímo opravou histogramu (alespoň v programu Zoner, který já používám, ale asi by to mělo jít i v jiných programech na úpravu fotek), a to tak, že se prostřední šipka pod histogramem posune mírně doleva. Je to vlastně změkčení kontrastu snímku. (Posunutí této šipky doprava znamená opačný efekt, tedy zvýšení kontrastu.) Tím lze dosáhnout toho, že se na tmavých místech snímku může objevit kresba. Chce to samozřejmě zkoušet, i vícekrát jeden snímek, protože ne vždy je výsledek takový, jaký bychom chtěli mít. Jednoduše řečeno: Metoda pokus - omyl. Nicméně je tím možno "zachránit" celkem hodně snímků. (Samozřejmě že ne úplně všechny.) To jsou tak v kostce moje zkušenosti s tímto fenoménem.

[Roman Manak]

[Jiří Novák]

[Bob]