Kačenky a smrže podloží

[Michal Mikšík]

Ahoj

Zajímalo by mě, jaké máte zkušenosti s podložím kačenek a smržů, zajímá mě jak ph půdy (KYSELÁ..) tk její charakter (NAPŘ. JÍLOVITÁ, PÍSČITÁ..), děkuji za vaše zkušenosti.

[Jiří Novák]

Ahoj Michale, nevím do jaké míry ti mohu pomoci; Co nacházím smrže (obecné - vysoké ?) v pásu listnatého lesa asi tak 20 x 100 metrů, tak souběžně s tímto pásem vede lesní cesta ( cca 10 - 15 metrů vedle po břehu řeky Bečvy) a na ní je taková ta okrovo-hnědo-šedá jílovina, která vyniká zvláště po dešti, kdy když do ní šlápneš, tak to při vytahování boty ven udělá "mlask" (v tom případě jsou nejlepší obuví klasické gumáky - v blízké řece to bláto jde dobře smýt). Proto usuzuji na to, že toto podloží bude i pod tím pásem smržů. To i přes to, že díky každoročně spadanému listí a tlejícím rostlinám se na povrchu této hmoty může tvořit i celkem dost humusu (ono to tam tak trochu vypadá jako v pralese). Ale jak silná je tato vrstva humusu ... ? Zkusím to zjistit. Zatím jsem tam letos ještě nebyl, protože až do nedávna (4 - 6 dní zpět) tu bylo sucho, takže , dle mne nemělo cenu vůbec do lesa chodit. Plánuju, že někdy teď po neděli bych se tam zkusil podívat. Obvykle tam ty smrže nacházím cca od 10. 5. Ale netuším, co s tím udělalo to letošní jarní sucho.
PH půdy ... ? Co si tak vzpomínám z loňska, tak mechy tam jsou spíš vyjímkou (občas na starých pařezech, ale na zemi myslím ne.) To by mělo odpovídat neutrální až asi mírně zásadité reakci půdy, protože mechy mají rádi kyselejší prostředí. Můžeš prozradit, jak je možno poznat jakou (asi) reakci PH může mít půda např. podle rostlin, které v daném místě rostou? (Zde až na opravdu ojedinělé borovice jiné jehličnany nerostou.)

[Jiří Novák]

Ahoj Michale,
Tak jsem se tam byl podívat. O trošku déle, než jsem původně plánoval. Mohu tedy podat upřesnění mých předchozích řádků:
Na tom místě, kde se zde smrže vyskytují rostou, převážně lípy. Do toho mladé javory, jeden jasan a ojediněle dub. Borovice (ojediněle) rostou trošku jinde, ne přímo na tomto smržovém pásu.
Co se týká rostlin, tak co jsem poznal, tak zde roste hojně bršlice kozí noha (jinak obtížný to plevel), hluchavka žlutá, vraní oko čtyřlisté, svízel přítula, kostival hlíznatý, kopytník evropský, plicník lékařský, kopřivy, zběhovec ženevský (doufám že jsem ho určil správně), občas trs nějaké ostřicovité trávy - snad bika chlupatá, do toho sem tam maličký trs ostružiníku.
Půdu budou tvořit nejspíš naplaveniny z hor (podklad), tedy z Beskyd, kde obě Bečvy pramení (- Rožnovská i Vsetínská -stékají se právě ve ValMezu v už jen Bečvu -) toto místo je cca 10 km pod soutokem poblíž Choryně. Je to tady takové široké údolí řeky Bečvy, kde se zřejmě původní koryto různě klikatilo, než jej lidská činnost více méně napřímila (můj dohad).
To je asi tak v kostce, co jsem zjistil na místě. Ale smrže jsem tam letos neviděl. Je tu sucho. (Loňský úlovek asi 60 kusů, předloni snad 200 a to jsem jich tam ještě plno nechával, protože už dost jich bylo postarších.)
Ještě dodám, že zde se jedná o smrž obecný. O kousek dál možná i smrž vysoký (plodnice až 17 - 20 cm vysoké, ale určením si nejsem 100%ně jist) .Výborná to houba.
Neustálé nové houbařské úspěchy ti přeje
Jirka Novák