Xerocomus badius - Suchohřib hnědý

jarda

Xerocomus badius (Fr.) Hřib hnědý

Klobouk 4 - 20 cm v průměru, v mládí většinou polokulovitý , ve stáří až skoro plochý,

jemě plstnatý, ve stáří lysý. Barva ? různé odstíny hnědé, někdy dosti tmavé, jindy kaštanové
Rourky i póry v mládí světlé, později světle žluté, zelenožluté, nazelenalé až olivově zelené.
Poraněním silně zelenomodrají.
Třeň 5 - 13 cm vysoký, 1 - 4 cm tlustý,v mládí skoro kulovitý, soudečkovitý, nakonec nejčastěji válcovitý.
Pokožka má světle žlutavou barvu, je překryta hustým, vláknitým hnědým žíháním (lupou je vidět přitisklé hnědé šupinky). Je pevný, jemně vláknitý.
Dužnina v mládí tvrdá a máslovitá, později ve tření často dřevnatí. Barva v mládí skoro bílá, později nažloutlá, na řezu výrazně modrající. Má příjemnou chuť a jemnou houbovou vůni , méně výraznou než hřib smrkový nebo dubový.
Výtrusný prach olivový až olivově hnědý
Výskyt červen až listopad hojně v jehličnatých i smíšených lesích, vzácně v listnáčích. Roste hlavně v holém jehličí, mechu a v jemných porostech metličky křivolaké. V porostech kde převládne některý druh třtiny (Calamagrostis) přestává růst. Často vyrostou plodnice na starých smrkových šiškách, nebo na zcela ztrouchnivělém dřevě
Jedlý, chutný, všestranně použitelný .
Jiný český název: Suchohřib hnědý
V nedaleké minulosti (10-15 let) mezi hřibovitými houbami jeho výskyt převládal, údajně podporován kyselými dešti. Podle mého názoru se jeho výskyt v posledních letech trochu snižuje na úkor ?praváků?.

rkhonza

Jardo, jen taková drobná poznámka. Pokud použiješ latinský název Xerocomus, pak by měl český název být suchohřib, pokud ho popíšeš jako Boletus, pak tu bude hřib.
rkhonza

Martin Kříž

Rkhonzo, Xerocomus sice znamená v překladu suchohřib, v praxi se to však užívat nemusí. Je známo mnoho situací, kdy více latinských rodových názvů má v češtině jméno jediné. Vem si, kolik rodů obsahuje například náš pojem penízovka (Collybia, Flammulina, Strobilurus, Megacollybia, Callistosporium a další). Podobně i hřib zahrnuje nejeden latinský rodový název, a proto jestli pro Xerocomus by mělo být české jméno suchohřib asi záleží na rozhodnutí každého z nás. Tak, jak to napsal Jarda, je to taky v mnoha atlasech.

rkhonza

Já vím, že je v latinských názvech mnoho nejasností, sám se snažím v tom plavat, jak se dá, ale právě proto se snažím držet se nějakých svých pravidel, abych se v tom mumraji neztratil, toto byl jenom návrh (připomínka).
Podívej, kolik jen je diskuse u nově vznikajícího atlasu.
rkhonza.

Bob

Čistě jako amatér, nechal bych ho Hřibem a né nějakým podřadným suchohřibem Smile

Jinak, Jardo s tvým postřehem o výskytu nelze než souhlasit! A jinak ... málokdy se vídá, že by rostl trstnatě, obvykle pospolitě. Jako trs jsem ho našel jen jednou v životě ... no našel ... ještě když tady byli rusové, a my byli jako děti na houbách mezi tanky, a rusové chtěli, aby jsme šli houbařit jinam, a my opáčili, že nejprve musíme mít plné košíky ... velitel zavelel, rusové vyskákali z tanku a rozeběhli se po okolí, nasbírali houby a naplnili nám košík během 10 minut ... škoda jen, že né všichni rusové byli tak hodní ... to sem nepatří ... jeden kus co přinesli byl trs hřiba hnědého, který mohl mít kolem 20 až 40 kloboučků ... už je to dávno.

Možná by jsi to mohl nějak komentovat ve svém popisu ... myslím to pospolitě vs. trsnatě.

A mohl by jsi se rozepsat trochu více o "metličky křivolaké. V porostech kde převládne některý druh třtiny (Calamagrostis)" ??? docela by mne to zajímalo! Dík

jarda

Pár poznámek k tomu klubku Hřiba hnědého. Několik jeho srostlic nacházím každý rok. Většinou jsou srostlé 2 až 4 kousky. Na té fotce je opravdu asi vyjímečný. Rostl na ukrutné kamenité, před několika roky smrkem a borovicí zalesněné stráni, se silným náletem břízy, s minimálním množstvím silnější vrstvy hrabanky,mezi kořen. náběhy zachovalého smrkového pařezu. 3 roky tam chodím na kozáky, teprve vloni se tam ukázalo pár Hř. hnědých a dokonce smrkových. Jestli to způsobil příznivý loňský rok, nebo změna mikroklimatu té stráně (zapojováním porostu) je otázka. Uvidím letos i když mám obavu , že ty břízy vyřežou a bude po ptákách.
Poznatek o těch trávách je z Kapesního atlasu hub od Doc.ing. Antonína Příhody , vyd. 1986 a něco na něm bude.
Metlička křivolaká, Avanella flexusosa vytváří jasně zelné nízké koberce pod jehličnany a opravdu tam H. hnědý často roste a jde od té přischlé trávy na klobouku špatně očistit. Líbí se v ní taky čechratkám. A není ani špatné si na ten koberec lehnout se slečnou, (bohužel to mám už za sebou).
Třtiny -více druhů většinou vysokých trav rostoucích v silně prosvětlených porostech, pasekách apod. ? tam opravdu roste vyjímečně.