Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Agaricales / Pluteaceae / Pluteus
Klobouk Klobouky mívají průměr 3 - 12, max. 15 cm a jsou tupě kuželovité až široce vypouklé. Ve stáří jsou až poklicovité nebo rovné. Barvu mívají tmavě až světle hnědou, někdy i šedavě hnědou nebo zašle plavou. Okraje bývají někdy světlejší. Povrch je hladký nebo radiálně pruhovaný s vlákny. V mládí bývá povrch někdy vrásčitý. Bývá za vlhka slabě slizký. a v mládí
Hymenofor Lupeny jsou ve stáří volné, husté, široké, měkké. Jsou bílé a s dozráváním výtrusů se barví do růžova.
Třeň Třeně mívají velikost 5-13 x 0.5-2 cm. Bývají rovné nebo tlustší u báze. Barvu mívají bělavou nebo šedavou s hnědými podélnými vlákny. velum chybí.
Dužina Dužina bývá měkká, bílá, středně hrubá. Zápach bývá nerozlišitelný nebo slabě ředkvový. Chuť bývá nevýrazná
Výtrusy Výtrusný prach je růžový. Výtrusy mívají velikost 5-8 x 4-6 um a jsou eliptické, hladké.
Výskyt Roste jednotlivě nebo ve skupinách na rozkládajícím se dřevu listnatých stromů, pilinách, dřevním odpadu atd. Je velmi hojná.
Použitelnost Je to jedlá houba, není ale příliš kvalitní.
Zaměnitelnost Ze štítovek je dosti podobná především Štítovka černolemá - Pluteus atromarginatus, která roste na jehličnatém dřevu a má černý lem na ostří lupenů. Štítovka vrbová - Pluteus salicinus má šedozelenou barvu klobouků a čistě bílý třeň. Zámena je možná také s některými vláknicemi, které mají stejně jako štítovky růžový výtrusný prach, nerostou ale na dřevu.
Nejdůležitějš diagnostické znaky štítovky jelení jsou: Robustní plodnice, v různých odstíněch hnědě zbarvené a klobouky, bělavý třeň pokrytý tmavohnědými vlákny, u starších plodnic růžově zbarvené husté lupeny, růžově zbarvený výtrusný prach, růst na dřevu listnatých stromů.