Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Agaricales / Amanitaceae / Amanita
Klobouk Klobouk 4-8cm(-10cm) v průměru, tenkomasý, křehké konsistence, v mládí polokulovitý, sklenutý, nakonec poté ploše rozprostřený se širokým a plochým hrbolem a prohloubeným středem, hladký, hedvábně až mastně lesklý, na okraji do 1/4 rýhovaný, občas s zbytkem světle oražově hnědé plachetky, ryšavě hnědý, oranžově hnědý, ve středu zpravidla sytěji zbarvený než na okraji
Hymenofor Lupeny volné, 86-115 po obvodu (BK 1995), bělavé, ostří jemně vroubkované, někdy nahnědlé
Třeň Třeň (6-)7-12 x 0.6-1.5cm, válcovitý, zpravidla k bázi se rozšiřující, bez prstenu, dutý, porvch podélně vláknitý, nezdobený příčnými pásy parciálního vela, pochva světle oranžová
Dužina Tenká, bělavá, bez výrazného pachu, chuť nevýrazná.
Výtrusy Výrusy kulovité až takřka kulovité, neamyloidní, hladké, bezbarvé, 9.5-14.3 x 9.2-13.2um (BK 1995), pochva tvořena převážně vláknitými elementy jen s občasnými sférocystami, výtrusný prach bílý
Výskyt Listanté (buk), smíšené i jehličnaté lesy, na kyselých substrátech, spíše ve vyšších polohách, hojně, VII-X
Zaměnitelnost Všechny druhy pošvatek (=katmanek, Amanitopsis), čili muchomůrek bez prstenu, s rýhovaným okrajem klobouku, ačkoli se dají jednotlivé druhy někdy jen obtížně rozlišit, jsou jedlé. Muchomůrka šafránová (Amanita crocea) se odlišuje třeněm příčně zdobeným pásy částečného vela a z vnějšku bělavou pochvou Muchomůrka hnědožlutá (Amanita battarrae) rostoucí na obdobných stanovištích, má barvu klobouku více do šeda, z vnějšku bělavou a zevnitř šedou pochvu, třeň přícně zdobený šedavými zbytky parciálního vela, zpravidla je také mohutnější postavy Muchomůrka blanitá (Amanita submembranacea) je podobná předcházející má však klobouk rýhovaný přes 1/2, liší se také mikroskopickou stavbou vela