Synonyma Lacrymaria lacrymabunda (Bull.) Pat. 1887
Lacrymaria lacrymabunda var. velutina (Pers.) J.E. Lange 1939 Lacrymaria lacrymabunda f. gracillima J.E. Lange 1939
Hypholoma velutinum (Pers.) P. Kumm. 1871
Psilocybe areolata (Klotzsch) Sacc. 1887
Agaricus lacrymabundus Bull. 1785
Psilocybe cernua var. areolata (Klotzsch) Bres. 1931
Lacrymaria velutina (Pers.) Konrad & Maubl. 1925
Drosophila velutina (Pers.) Kühner & Romagn. 1953
Psathyrella lacrymabunda (Bull.) M.M. Moser 1972
Psathyrella velutina (Pers.) Singer 1951
Agaricus velutinus Pers. 1801
Lacrymaria velutina f. gracillima
Agaricus areolatus Klotzsch 1836
Psathyra lacrymabunda (Bull.) P. Kumm. 1871
Agaricus lacrymabundus ß velutinus (Pers.) Fr. 1821
Jiný český název je Pláčivka sametová.
Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Agaricales / Coprinaceae / Lacrymaria
Klobouk Klobouk mívá průměr 6-10 cm. V mládí bývá zvoncovitý až ploše zvoncovitý, následně pak ploše rozprostřený. Většinou má nevýrazný hrbol. Barva klobouku je rezavě hnědá, plavohnědá, žlutorezavá a je poněkud hydrofánní Pokožka klobouku bývá hlavně v mládí vláknitá nebo vláknitě šupinatá.
Hymenofor Lupeny jsou husté, u třeně vykrojené nebo zaoblené. Jejich barva je nejprve černorezavá, příp. skvrnitě čokoládově hnědá. Následně tmavě hnědá s bílým vločkatým ostřím. Na lupenech dochází k vylučování mléčných kapek, což způsobuje jejich skvrnitost.
Třeň Třeň bývá valcovitý, 7-12 mm dlouhý, 0.7-1 cm tlustý, rourkovitě dutý. Je světle béžový, rezavě nebo rezavohnědě šupinatý nebo šupinatovláknitý. na třeni je hlavně v mládí vidět plstnatý závoj (velum partiale). Následně se závoj trhá a zbytky z něho po určitou dobu zůstavají na třeni a okraji klobouku, pak se ztrácí. Na třeni to bývá vláknitý, kroužkovitý prsten a na okraji klobouku izolovaná vlákna.
Dužina Dužina je okrová nebo okrověžlutá, ve spodní části třeně nahnědlá.
Výtrusy Výtrusy jsou tmavohnědé, černohnědé, jemně bradavičnaté.
Výskyt Roste běžně, jednotlivě nebo častěji ve skupinách a to v létě a na podzim (srpen až říjen). Nejčastěji roste v trávě na okrajích cest, travnatých inundačních hrázích, okrajích lesů, v parcích atd.
Použitelnost Bývá hodnocena jako nejedlá, někdy jako jedlá, příp. jako jedlá ale podezřelá.
Nejedlá - jedlá, podezřelá.
Lískovec u Frýdku, světlý listnatý les, 21.8.05. (c) mat60.
Lískovec u Frýdku, světlý listnatý les, 21.8.05. (c) mat60.
Rejstřík
Taxonomie
Přihlášení
)
)
)