Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Agaricales / Amanitaceae / Amanita
Klobouk U muchomůrky citronové existují dvě barevné variety: zelená - var. citrina a bílá - var. alba. Klobouk mívá 3-8 cm v průměru, třeň je obvykle 6-12 cm vysoký. Klobouk je za mlada polokulovitý, ve stáří ploše rozprostřený, s hladkým okrajem. Typická muchomůrka citronová mívá barvu citonovožlutou, nazelenale sirověžlutou, světle žlutozelenou, příp. světle žlutou. Se stářím bledne. Bílá varieta se odlišuje bílou nebo skoro bílou barvou plodnic, především klobouků. Klobouk bývá pokryt nepravidelnými bradavkami barvy nažloutlé nebo žlutozelené, které časem mizí. Za vlhkého počasí bývá povrch klobouků lepkavý.
Hymenofor Lupeny jsou volné, husté, čistě bílé, příp. nažloutlé.
Třeň Třeň je válcovitý, belavý nebo bělavě zelenožloutý, světlejší než klobouk. Je dutý. Prsten bývá nažloutlý, měkký, splihlý. Na spodním konci je třeň zakončen nápadnou polokulovitou hlízou, která je na horní straně useknutá a je calá obalena přirostlou pochvou.
Dužina Dužina má vůni po syrových bramborách, je neměnná. Chuť je napřed nevýrazná, pak nepříjemná.
Výtrusy Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou skoro kulovité, 9.5 x 7.5 um velké
Výskyt Jedná se o hojnou a pěknou muchomůrku, rostoucí v červnu až listopadu v jehličnatých i listnatých lesích. Roste především na kyselých půdách.
Použitelnost Dříve se psalo, že je jedovatá nebo i smrtelně jedovatá. V poslední době bývá uváděno, že je neškodná a nejedlá. Obsahuje malé množství derivátů bufoteninu a indolové sloučeniny.
Zaměnitelnost Je někdy dosti podobná muchomůrce zelené - Amanita phalloides. Od ní se odlišuje především přítomností strupovitých nebo bradavčitých zbytků plachetky na klobouky a jinat utvářeným spodním koncem třeně.
Rejstřík
Taxonomie
Přihlášení
)
)
)