Starší tax. zařazení dle Veselý - Moser 1970 Basidiomycetes / Homobasidiomycetes / Agaricales / Cortinariaceae / Kuehneromyces
Klobouk Klobouky mívají průměr 1.5 až 6 cm. Bývají zvoncovité nebo široce kuželovité, pak vypouklé, široce poklicovité až rovné. Jsou hygrofánní, rezavě hnědé až oranžově hnědé nebo snědé, žlutohnědé za vlhka. Barva bledneod středu na žlutohnědou, okrovou nebo bledě žlutou jak klobouky postupně vysychají (obyčejně jsou klobouky dvoubarvé, žlutavé ve středu a hnědší u okrajů nebo i světlejší v zóně mezi okrajem a středovým diskem). Klobouky jsou za vlhka kluzké nebo lepkavé. Klobouky jsou hladké, lysé nebo v mládí s nenápadnými bílými vlákny, pocházejících z vela. Okraj klobouků bývá za vlhka průsvitný, žíhaný, za sucha je neprůsvitný.
Hymenofor Lupeny jsou široce přirostlé až mírně sbíhavé, nejširší ve vnitřní třetině, cca 0.5 cm vysoké. Bývají bledé a brzy s žlutohnědým nádechem, příp. bývají kalně skořicové.
Třeň Bývají 3-10 x 0.2-1.2 cm velké, rovné nebo zúžující se k bázi, plný nebo i dutý. V mládí bývá kromě spodní části bledý, bělavý. Postupně hnědne a nakonec černá od báze nahoru. Někdy bývá na závojem hedvábně žíhaný a pod ním bývá pokrytý množstvím malých, často odstávajících šupin. Tyto šupiny jsou bledé, světlé až hnědavé. Báze bývá holá nebo pokrytá bílými myceliovými vlákny. Velum je bělavé nebo nahnědlé a je tvořeno množstvím malých membránovitých nebo vláknitých kruhů na třeni. Někdy je velum na spodní straně šupinaté a postupně mizí nebo zanechává vláknitou zónu na třeni.-
Dužina Velmi tenká kromě středu, středně tuhá, vodnatá za vlhka, bledá nebo s hnědavým odstínem. Vůně bývá slabá, pikantní, chuť nasládlá, nepříjemná.
Výtrusy Výtrusný prach je skořicově hnědý. Výtrusy mívají velikost 5.5-7.5 x 3.5-5 um a jsou eliptické, hladké. Cheilocystidy jsou hojné, válcovité, zduřelé a pleurocystidy chybí.
Výskyt Roste obyčejně ve velkých shlucích na odumřelých kmenech nebo pařezech listnatých stromů. Vzácněji roste i na dřevu smrků. Hojná bývá především na lipovém dřevu.
Použitelnost Jedná se o dobrou jedlou houbu. Její sběr se ale nedoporučuje z důvodu možné záměny se silně jedovatými čepičatkami.
Zaměnitelnost Velmi podobné a lehce zaměnitelné jsou některé silně jedovaté čepičatky. Především čepičatka jehličnanová - Galerina marginata a čepičatka podzimní G. autumnalis. Ty nemají na třeni šupiny (G. marginata mívá pouze podélně vláknité třeně), mají moučný zápach i chuť, jen vzácně rostou ve větších shlucích a mají odlišné výtrusy. Poněkud podobné jsou i některé šupinovky - Pholiota a křehutky - Psathyrella. Křehutka vodomilná - P. piluliformis nemá prsten a má podélně vláknitý třeň.
Rejstřík
Taxonomie
Přihlášení
)
)
)