Agaricus bohusii - Pečárka Bohusova

[mat60]

Pečárka Bohusova - Agaricus bohusii

Atlas: http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?t=11

[mat60]

Pečárka Bohusova - Agaricus bohusii

[Bob]

Jako obvykle paráda !!! Ty detaily jsou skvostné!!!

[mat60]

[Bob]

Na těch fotkách vypadají jako drobotina ... tož zadej nějakou velikost

[mat60]

[mat60]

A. Bohusii je zřejmě synonymum pro Agaricus elvensis Berkley et Broome.

Našel jsem k tomu toto: (je to zkopírované z http://www.idsystem.cz/mushrooms/jardasvobodatexty.htm)

Pečárka Bohusova (Agaricus elvensis Berkley et Broome).

Klobouk: je zprvu polokulovitý, svrchu často zploštělý, pak uzavřeně sklenutý, sklenutý až rozložený, v dospělosti až 15 cm v průměru, pevně masitý, velmi kompaktní, s okrajem podehnaným, relativně tenkým, v dospělosti zdobeným třásnitými či útržkovitými zbytky vela partiale. Pokožka klobouku je v mládí skoro naslizlá za vlhka, pak suchá, hedvábitá, skoro lesklá, relativně tenká, zprvu celistvá, hnědá, žlutohnědá, hlínově až sienově hnědá, později víceméně celistvá na středu, nebo i tam vrostle rozpukaná, jinak na ploše klobouku na bleším, bělavém až šedohnědavém podkladu krátce vláknitě šupinatá. Šupiny jsou relativně široké, krátce vláknitě přitisklé, přesto výrazně z povrchu klobouku vystupující, ostře ohraničené. Tvar šupin u středu je lichoběžníkově cípatý až trojúhelníkový, zašpičatělý zvláště na okraji, kde se šupiny někdy ve špičce až oddělují od podkladu. Zbarveny jsou různě hnědě, hlínově, zaokrověle, rezavě až sienově hnědě na bledém, bělavém až zahnědlém podkladu.

Lupeny: jsou volné, relativně nízké, k okraji zúžené, dosti husté, v mládí dlouho masově růžové s bělavým heteromorfním ostřím, v dospělosti čokoládově hnědé, staré až černohnědé. Výtrusný prach je čokoládově hnědý.

Třeň: je relativně dlouhý, až 30 cm vysoký a 3,5 cm široký, různě profilovaný, nejčastěji válcovitý k bázi se ztenčující a tam v jednom místě srostlý s ostatními třeni, někdy i hluboce kořenující, někdy ovšem i břichatý s krátce ztenčenou bází. (Poznámka: mnou nalezené plodnice z kopce sv. Jana v Hradci Králové ze dne 7. 7. 2001 mají na spodku třeně kroužkovité prstenčité zóny.)

Límeček je mohutný, kožovitý, bílý, pak zahnědlý, se zbytky véla naspodu a s charakteristickým vlášením (pseudokortinou) spojující spodní okraj límečku s třeněm.

Dužnina: je tlustě masitá v klobouku, tvrdší v třeni, pevná a pružná, zprvu bílá, bělavá, na porušení zvolna růžovící až červeně rezavějící, nakonec je zahnědlá. Oxidační reakce může být až sytě růžově červená nebo naopak jen slabě růžově naznačená. Anilinová reakce je pozitivní v dužnině i na pokožce klobouku i třeně. Dužnina se zbarvuje zvolna karmínově červeně, u mladých plodnic pomaleji, u starších rychleji a sytěji. Dužnina obsahuje značné množství potencionálně zdraví škodlivé látky agaritinu, dosahující až 10 000 mg na kg čerstvé houby, tj. až 20x tolik, kolik je obsaženo v pěstované pečárce zahradní. Dužnina voní v mládí pěkně houbově, později houbově pryskyřičně, ve zralosti může až nepříjemně zemitě páchnout; chutná příjemně houbově.

Roste v hlubší humusovité půdě v menších listnatých a smíšených porostech, zejména v zahradách, parcích, při cestách v alejích a stromořadích a též na okrajích listnatých a smíšených lesů od června do října, celkem vzácně.

Sám jsem tuto houbu poprvé nalezl ve spodní části kopce sv. Jana u starých zchátralých kamenných schodů za drátěným plotem pod starými listnáči v humusovité půdě dne 10. 8. 2000, pečárky zde rostly v trsu, jejich popis včetně habitatu a ilustrace jedné z plodnic jsem nechal určit v Čs. mykologické společnosti v Praze, určení provedl RNDr. Jiří Hlaváček. V Čechách byly v trsu rostoucí pečárky známy již od roku 1919, kdy jeden trs nalezl Dr. F. Smotlacha na Zámečku na kopci sv. Jana v Hradci Králové. RNDr. Jiří Hlaváček trsnatě rostoucí pečárky sbíral již od roku 1944 na různých lokalitách v různých létech (viz Mykologický sborník, Sešit 2, červen 1999, str. 52). Pečárky, které sbíral v roce 1982 zařadil právě jako trsnatý druh pečárky Agaricus elvensis - bohusi. Bližší informace o trstnatých pečárkách lze nalézt v Mykologickém sborníku, Sešit 2, červen 1999, str. 49-53 a Sešit 3-4, prosinec 2000, str. 97-102.

[rkhonza]

Pečárka Bohusova je jiný název pro pečárku trsnatou.
rkhonza.

[Luboš]

Tyto pěkný houby nám ještě dnes dopoledne rostly kousek od baráku, bohužel odpoledne se jich už drtivá většina válela vytrhaná v trávě. Holt některý lidi bych s chutí nakopal do .......

[Pantáta]

Snad je to taky ta "bohoušova" pečárka - veliké trsy - dlouhé třeně a klobouky skoro jako pěst veliké...

[flassch]

1.9.2006, Verušičky na návsi v bohatých trsech.

[Luboš]

[Bob]

[Jan Gaisler]

Třetím rokem na stejném fleku vyrostl trs těchto pořádných pečárek. Vloni jsem přišel moc brzy, když byly ještě maličké a pak jsem se tam už nedostal. Letos jsem měl zase přijít o pár dní dřív Pouze v roce 2005 jsem se trefil tak akorát, to zas byly docela drsný světelný podmínky

[Horst]

Můžu si jí taky odškrtnout? Měl jsem více fotek, ale kvůli místu jsem je musel obětovat. Nenašel jsem je já ale strýc, na kraji pole v trávě. Mírně řůžověly.