Morchella pragensis - Smrž pražský

[JETHRO]

Morchella pragensis-smrž pražský
POPIS-druh s obrovskými plodnicemi až 30cm,který rád vyhledává stanoviště ovlivněná člověkem,skládky,tovární dvory,složiště pilin,podle toho lehce určitelný asvojí mohutností,klobouk,hnědý,olivově hnědý,kuželovitý,často zploštělý,barelovitý tvar,třeň mohutný,bělavý až okrový,často s jamkami.
Roste od dubna do června,jedlý.
Tato plodnice byla nalezena za truhlářskou dílnou na zbytcích dřeva a pilin,nebylo ho možno vyfotit na stanovišti pro šero tak byl vyfocen na trávě.

[Jan Gaisler]

Mnoho plodnic, ale většinou už zaschlých, rostlo na mulčovací kůře na parkovišti obchodního centra Nisa v Liberci.

[novotmil]

Honzo, z mulčovací kůry by to měl být smrž kuželovitý.

[Vlkodlak]

[novotmil]

Byl jsem nedávno v Hradci Králové na přednášce H. Wiplera o smržovitých, kterou přednášel jako zkrácenou verzi svoji diplomové práce a dle jeho výzkumů uváděl smrže z mulčovací kůry jako kuželovité.

[Vlkodlak]

[Vlkodlak]

[JETHRO]

smrže a hřiby se nyní překrývají,,jedny začínají druhý konči,tenhle pražák bude asi poslední,vyrostl na dřevním odpadu za pilou,,,

[Bob]

Ta noha je dost krabatá. Nezvyklé nebo běžné u starších kusů. Záleží na druhu?

[PhallusImpudicus]

Zdravím Milana a všechny diskutovatele na toto téma!
Na své přednášce ke své bakalářské práci jsem říkal, že smrže, jejichž drobná sklerocia kontaminují zahradnickou štěpku, mají zcela odlišné sekvence nukleotidů v DNA od našich původních druhů smržů. Firma Floragard z Oldenburgu, která dodává štěpku, způsobila disperzi mnou studovaného druhu smrže, který byl nejvíce geneticky podobný našemu druhu Morchella conica, a proto byl označen jako M. conica var. costata. Srovnával jsem fyziologické (rychlost růstu mycelia na živných médiích) i morfologické vlastnosti (velikost spor, jejich barvitelnost...)pravé M. conica a onoho invazního druhu ze štěpky. Zjistil jsem, že si víceméně odpovídají. Spory smržů klíčí cca za 6 hodin po expozici vlhku (x kačenky už kolem 2 hodin) a po pohlavím procesu dvou odlišných hyf rychle vytváří drobná sklerocia, která jsou silně dextrinoidní a tlustostěnná. Mycelium nahrne veškeré živiny i s cytoplazmou do vznikjícího sklerocia a samo odumírá. Díky těmto sklerociím houby přežívají ve štěpce a vlivem teplotního šoku, který představují zimní mrazy, pak na jaře mohou za tvorby askogenních hyf mohou fruktifikovat. S růstem plodnice pak zaniká i sklerocium. Askogenní hyfy u invazních druhů nepřežívají dlouhodobě a k opětovnému vzniku sklerocií v našich klimatických podmínkách také nedochází, a proto se další roky plodnice už na štěpce neobjeví. Jak se sklerocia do štěpky dostanou se mi však zjistit nepodařilo. Ví se jen, že smrže ze štěpky nejsou zásttupci jen jednoho druhu, ale celého komplexu druhů zcela geneticky odlišných od našich smržů a jeden z nich je trochu podobný M. conica. Morchella pragensis stojí však zcela mimo geneticky i ekologicky. Roste sice na ruderálních místech jako onen "štěpkový komplex druhů", ale tvoří obrovské plodnice až 40 cm velké a štěpku nikdy nekontaminuje!Plodnice zde vyobrazené jsou vskutku M. pragensis, avšak kromě plodnic z Liberce. Zdraví HW.

[Bob]

Krásná práce!

[JETHRO]

dvě nádherné plodnice na okraji lesa v kůře velmi mohutné plodnice z barelovitým kloboukem výška 18 cm se špičatým 23 cm váha obou plodnic 557 gramů

[Kraken]

Ty teda jsou!!!

[Yohaness]

Tak to je krása.

[no-X]

Takový úlovek je radost, gratulace