Leccinum aurantiacum - Křemenáč krvavý

[Jirka Kohl]

KŘEMENÁČ KRVAVÝ - Leccinum aurantiacum (Bull.) Gray


POPIS - Klobouk je v dospělosti 15(20) cm široký, v mládí polokulovitý později klenutý až plochý, rezavočervený, tmavě rezavočervený až rudý, matný, pokožka v mládí přesahuje okraj klobouku. Rourky v mládí bělavé, později šedivé, třeň válcovitý (v mládí někdy břichatý) až 15cm vysoký, v horní části bílý nebo našedlý, v dolní načervenalý až rezavě hnědý, pokrytý rezavohnědými až šedočernými šupinkami, dužina bílá - poraněním šedne později hnědočervená. Vůně a chuť příjemně houbové.
VÝSKYT - Houba roste pod osikami (jen vyjímečně pod jinými druhy topolů), v lese i mimo les, od července do listopadu.
ZÁMĚNA - Zaměnit ho můžeme nejčastěji za k. dubového (l.quercinum) s kterým bývá ztotožňován, a dál pak za k. borového (l.vulpinum), k. smrkového (l.piceinum) a k. osikového (l.rufum) s nímž roste na podobných či stejných lokalitách.
VYŽITÍ - výborná jedlá houba

[Lupo]

Bolete, odkud ho máš ?, tím samozřejmě nemyslím lokalitu, ale jeho určení jako Křemenáče krvavého. Prohledal jsem co jsem mohl, ale nikde není. Pouze latinský název Leccinum populinum M. Korhonen 1995 jsem našel jako synonymum pro Křemenáče osikového Leccinum aurantiacum (Bull.) Gray 1821

[rkhonza]

Přidávám se k Lupovi s dotazem z jaké literatury čerpáš, já mám pouze popis pro křemenáč krvavějící-Leccinum aurantiacum var. sanguinescens-(Velen.) Hlaváček 1958 a podle Kaviny se tento druh(poddruh) vyskytuje pod javory a kleny a dužnina se na řezu zbarvuje červeně až krvavě červeně.
rkhonza.

[Jirka Kohl]

Ono toho v literatuře o něm opravdu moc neni - a popravdě řečeno ani na netu - nějaký fotky se dají najít na http://www.hlasek.com/leccinum_populinum_ab9479.html (což je mimo chodem stránka s vynikajícíma fotkama z přírody) . Já sem vycházel co se názvu týče z "Papouška" kde je i stručný popis u kř.osikovýho. V novým Velkým atlase (Antonín,Baier,Hagara) se o něm bohužel nezmiňují a v atlase Houby od těch samých pánů je stručný popis pod kř. dubovým- ale tam je pod názvem kř. rezavějící. Popis uvedený tady je tak víceméně z mých poznatků. Na to abych ho odlišoval od "osikáčů" když sem dával nějaký fotky na nahouby mě vlastně upozornil M.Kříž - možná by měl něco víc i on.

[Martin Kříž]

Jistá je jedna věc, a to, že pod osikami rostou 2 druhy křemenáčů. Daleko větší problémy jsou s jejich latinským pojmenováním. Předně musím říct, že se shoduji s tím, jak tento druh zde Boletus uvedl. Snad největší různonázorovost panuje nad názvem Leccinum aurantiacum. Podle jedné strany je to platné jméno pro křemenáč osikový a podle druhé strany je to jméno použitelné pro křemenáč krvavý, s tím, že křemenáč osikový označují jako Leccinum rufum (což mám zažité i já). Nyní se však objevilo ještě jedno pojetí (výzkum holanďana Bakkera publikovaný v Persoonii), a to shrnuje křemenáč krvavý a křemenáč dubový v jeden druh s názvem Leccinum aurantiacum - před časem sem na to dával odkaz mat60: http://www.entoloma.nl/html/leccinum_eng.html#top Ono je to vlastně logické, asi půjde o to, jak se tento názor usadí v povědomí mykologů. Charakteristickým znakem obou druhů (L. populinum a L. quercinum) jsou červenorezavé tóny na třeni, čímž se zejména zamlada odlišují od křemenáče osikového, který má třeň zprvu bílý. Ten také ve zmíněné práci dostal nové jméno Leccinum albostipitatum.
Rkhonzo, předpokládá se, že ten Velenovského Leccinum sanguinescens (původně Boletus sanguinescens) je s druhem Leccinum populinum totožný. Údaj o výskytu pod javory a kleny je pochybný, myslím, že nikdy nebyl potvrzen.

[Michal]

Na stránkách http://www.entoloma.nl/html/leccinum_eng.html, na tomto fóru již zmíněných (http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=205), se u Křemenáče osikového v odstavci Diskuze píše (volně přeloženo):
Po intenzivním molekulárním a morfologickém studiu sbírek (včetně holotypů; holotyp = exemplář, označený jako typický zástupce druhu; pozn. překl.) spojených s topolem, dubem a břízou jsme nenalezli žádnou zřetelnou stopu pro odlišení K. krvavého (L. populinum) a K. dubového (L. quercinum) jako samostatých druhů. Proto tyto taxony přiřazujeme ke druhu K. osikový (L. aurantiacum), který je tak druhem s širším záběrem. Naše měření neukázala podstatné rozdíly ve velikosti a rozměrech výtrusů mezi sbírkami spojenými s topolem a sbírkami spojenými s dubem...

Aha, než jsem se vypřekládal, předběhl mě MK se svou jako vždy obdivuhodnou reakcí... Ten L. albostipitatum mi nějak unikl. Teď už mi je jasné, proč je u něho v referencích uvedeno "as L. aurantiacum".

[Martin Kříž]

Michale dobře, jenomže na tom odkazu ten křemenáč osikový vlastně není osikový, ale krvavý. To v něj se ty dva druhy spojily. To je právě to, co jsem uvedl jako "druhá strana". Skutečný osikový je tam jako L. albostipitatum. Vím, co se přihodilo, že ten můj příspěvek tam vklouzl ještě předtím, než si to dopsal, tak jsem Ti to trochu naboural. Ještě dodám, že pro L. aurantiacum (ve smyslu ne osikový) se také může užít jméno křemenáč oranžový (= křemenáč krvavý, k. krvavějící, k. rezavějící).

Bolete jinak Ti gratuluji k 25.-29. místu s tímto druhem ve fotosoutěži. To v té konkurenci není vůbec špatné. A k satanu a dubáku samozřejmě taky.

[Michal]

Mě je to jasné, Martine. Po tom, co jsem si přečetl Tvůj rychlejší příspěvek, jsem ten svůj upravil dovětkem, že jsi mne předběhl a že jsem ten L. albostipitatum nezaznamenal ...

[rkhonza]

Ještě můj názor k rozlišení křemenáčů. Jako téměř u všech rodů, tak i u křemenáčů panují různé nesrovnalosti.
Sám si dělím křemenáče takto:(pominu latinské názvy, protože bych se stejně setkal s různými názory na správnost systematického zařazení).

březový- víceméně pomerančově zbarvený klobouk, na třeni hrubé černavé šupiny.

osikový-klobouk spíše cihlově zbarvený, třeň s jemnějšími bělavými až cihlově červenavými(hnědavými šupinkami), na řezu ve třeni max. zrůžoví, pak šedne( sem řadím i v lit. označené borové, smrkové atd.), protože možnost přesného určení je velice sporná.

krvavějící- vzhledem je jako osikový, ale po rozkrojení třeně během několika vteřin sytě krvavě zčervená-toto zbarvení si udrží více než hodinu, pak pomalu, asi zasycháním vybledá.
Tyto plodnice jsem nalezl již několikrát, ale bohužel nemám foto. V roce 2004 jsem ho dovezl na výstavu hub do Chocně.

bělostný-našel jsem ho několikrát v jednom jediném roce-typický osikáč, ale postrádá pigmentaci, až zasycháním po několika hodinách začíná dostávat nádech původních barev.

hnědý- sám jsem ho asi nenašel a nebo jsem ho považoval za kozáka. Několikrát (na různých výstavách hub) jsem měl možnost tento druh vidět, ale rozdíly s kozáky nepovažuju za dostatečné.

Tož toto je můj názor na dělení křemenáčů.
Jinak v databázy mám 11 druhů křemenáčů.
rkhonza.

[Bob]

No přidám vlastní pozorování:

řekl bych, že tam co jsem ty krvavé vosikáče našel (tedy alespoň si myslím, že to byli oni) ... nebyla to čistý porost osiky ... vždy byl ve větší či menší vzdálenosti i dub.

a taky dotaz:

Ten kř. bělostný = kř. narůžovělý ???

a ještě jeden:

Nešel jsem vloni na cestě parádní křemenáče, ale byli pod bukem u cesty (vyrůstaly téměř z asfaltu - na Mimoňsku máme lesy se silniemi ). Vypadal třeněm jako pravej osikovej, ale klobouk barvy březového ... ikdyž ... tehdy jsem v lese usoudil, že mi nepřipomíná ani toho ani toho a že je to možná nějaký neběžný druh ... teď mám trochu pocit, zda to nemohl být ten kř. hnědý ... vím, že takhle nic nezmůžu, jen doplňuji diskusi, a doufám, že se mi ho podaří najít na tom místě i tento rok a poslat ho někam na identifikaci.

[Lupo]

[Pantáta]

Tak já se taky přidám - loni v létě se mi podařilo o jednom víkendu, kdy se křemenáče zbláznily najít v jednom smíšeném lese - osika,smrk - pohromadě 4 (podle mého názoru odlišné) druhy křemenáčů:

klasické osikové
klasické smrkové
zde diskutované křemenáče krvavé
a potom - dle mého názoru - i křemenáče narůžovělé.

O těch se zmíním podrobněji - nikdy předtím ani potom jsem je nenašel. Rostly u cesty v trávě na kraji lesa - v blízkosti byl smrk i osika. Barva klobouku u mladých plodnic byla téměř bílá - pouze lehce zarůžovělá. U starších pak barvy světle růžové (okraje klobouky byly lehce přehrnuté - jako u kř. smrkového). Na řezu houba prudce modrala - až černala. Jenom už si nevybavuju jak byly zbarvené šupinky na třeni,ale u těch mladých plodnic byl třeň určitě čistě bílý.

Doufám, že letos, když už mám foťák se mi je podaří vyfotit takhle pohormadě, aby mi je někdo pomohl správně určit....


A ještě k tomu křemenáči hnědému - co tu taky někdo zmiňoval.

V jiném lese - čistě březový hájek - nacházím klasické křemenáče březové.Ale na kraji tohoto hájku, kde bříza přechází v borovici, se na jednom místě občas vyskytuje asi ten křemenáč hnědý - fotka v novém Hagarovi přesně odpovídá. Klasický mohutný křemenáčový třeň, který u kozáků nebývá, rourky stejné bravy jako u kř. březového. Jenom ten klobouk je hnědý - bez známky oranžové nebo červené barvy.

[Martin Kříž]

No tady se toho ale vyrojilo.

Lupo, u L. albostipitatum je přeci uveden topol! A jak je to s L. aurantiacum jsem tu psal.

Bobe, jestli křemenáč bělostný = narůžovělý mi není úplně jasné, ale myslím si, že by to tak mohlo být. V každém případě by měl být mykorhiticky vázán na břízu. Všimni si totiž, že oba druhy považuje Bakker za barevné formy křemenáče březového.

Pantáto, dost záleží na tom, zda u těch křemenáčů narůžovělých byla poblíž bříza. Jestli tam byla kromě smrku jen osika, mohlo by se jednat i o křemenáče osikové s neprojeveným pigmentem na klobouku. Mě se dokonce jednou stalo, že jsem našel pod osikou křemenáče, který měl polovinu klobouku zbarvenou jako klasický osikáč, a druhou polovinu bílou.
Teď ke křemenáči hnědému: Ono je to s ním taky dost nejasné. To, co se označuje v Evropě jako křemenáč hnědý, by mělo růst pod osikou či pod topolem bílým. Ale podle jistých výzkumů by to měl být americký druh, který v Evropě neroste. A nálezy, které byly u nás jako kř. hnědý určovány by měly spadat pod robustní formu kozáka topolového - Leccinum duriusculum f. robustum.
Ještě doplním jednu věc. Opravdu se může stát, že v čistém březovém porostu najdeme křemenáče s hnědým kloboukem. Zde se však jedná zase o barevnou odchylku křemenáče březového - právě tato by mohla mít jméno křemenáč kozákovitý - Leccinum atrostipitatum (fotka v atlasech od Hagary, Antonína a Baiera tomu neodpovídá - spíš představuje klasický křemenáč březový). Tato houba tedy nemůže být označována za křemenáč hnědý.

[Pantáta]

S tím křemenáčem hnědým to bude asi tak jak píše MK.

Ale s tím (možná kř. narůžovělým) fakt nevím. Bříza se v tom lese vyskytuje taky,ale v okolí tohoto místa myslím ne.....

Např. fotky, které má na svých stránkách Boletus, v celku odpovídají tomu, co jsem našel i já:
http://sweb.cz/JKohl/atlas%20hub/krem.naruzov./krem.naruzov.html


Ale zase je pravda, že několik metrů od nich byly i klasické "osikáče".

Doufám, že tam v létě třeba zase vyrostou a já je nafotím, abych měl jasno .....

[Lupo]