Bovista nigrescens - Prášivka černavá

[Bob]

S Jirkou a Pantátou jsme v Pantátově lukách a přilehlých remízcích nalézali takové divné "dělové koule" - prášivky? Pýchavky? Velikost koulí byla 2-7 cm. "Okrovka" velmi tvrdá - mumifikovaná - černohnědá. Obsah uvnitř ... krása paráda! ... výtrusný prach tmavý umbrově hnědý ... pod mikrákem jsou obsahem větvená vlákna (hyfy?) bez přezek či tak něčeho. Větvená jsou líbivě Tvoří takové jako dendrimery, chobotnice, chiméry či tak něco. Jsou tmavě hnědá a tlustá část (ca. 14 mikronů) se větvý ve 4 a více tenčích výběžků (tloušťka ca. 10 mikronů) a z nich někdy vyběhne další rameno bokem a nebo se větvý vidličnatě (tloušťka ca. 5 mikronů ztenčující se do ca. 2 mikronů). K větvení dochází obvykle častěji než jednou za 100 mikronů a délka posledních výběžků bývá 250 až 400 mikronů. Celková velikost je i více než milimetr. Jinak jsem na nich nic zvláštního nepozoroval. Vlastně jo, jsou hladké. Takže vytoužená škárka je mimo hru Výtrusy jsou kulaté 5-6 mikronů v průměru, přičemž jsem se nemohl zbavit dojmu, že jsou jemně ostnité/chlupaté (tj. pod 0.5 mikronu). Významné asi je, že každý tento výtrus měl "ocásek" o tloušťce ca. 1 mikron a délce do 7 mikronů. Barva výtrusů hnědá-béžová, ale ta oháňka mi rozhodně připadala bezbarvá. Tááák a víc toho nevím. Ví někdo, co je tahle brambora zač?

[Bob]

Tož v Malý atlas húb, A. Dermek, P. Lizoň je jako příklad břichatkovitých popsána Prášivka černavá - Bovista nigrescens. Obrázky se shodují s tím co jsem viděl pod mikrákem, ale zatím jsem nanašel jak ji odlišit od Prášivka šedavá - Bovista plumbea, kterou tu před časem dával rkhonza viz. http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=1397

[Bob]

Podle poláků by to asi měla být ta černavá ... rozumíte někdo dobře polsky?
http://www.grzyby.pl/gatunki/Bovista.htm#wlosnia-typu-lycoperdon

[Lupo]

Polština není zas tak odlišná od češtiny a s pomocí slovníku se do dá lehce přelouskat:

B. nigrescens (Prášivka černavá)

Vnější slupka silně lesklá, červeno-bronzová až černo-bronzová

běžná, částečně na pogórzu (v pohoří, na horách ???), na kyselých loukách (typu Nardetalia) a jiných velmi vlhkých místech bohatých na dusík.

výtrusy ze sterygmat, sterygmata krátká 5-8um, obvykle na konci ulomená, výtrusy okrouhlé

vlákna silně (nebo silná ?) několikanásobně rozdělená, bez předělů, bez dutin

[Bob]

to sedí

[mat60]

http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=628

Měl jsem dojem, že jsem to sem již dával. A taky že jo . Obrázek je obrázek, ale podle toho popisu by to mělo být ono.

[Bob]

No vida! To jsem nějak přehlédl (nebo vyhledávač?) ... každopádně teď jsem v koncích. Vypadalo to v podstatě přesně tak jak to máš vyfoceno, Mate. Jak je tedy odlišit?

[mat60]

[Bob]

Mate, ty píšeš: Velmi podobná je Prášivka černavá - Bovista nigrescens, která se odlišuje poněkud větší velikostí plodnic a černohnědou barvou vnitřní okrovky. Výtrusy má tečkované, také s dlouhými sterigmaty. Bovista tomentosa je ještě menší a zbarvuje se ve stáří tmavohnědě.
a poláci:
Bovista nigrescens má sterigmata kratké ... 5-8 mikronů, což se dí s tou co jsme s klukama potkali, no a velikostí plodnice by to mělo být také spíše na to černavou.
Bovista plumbea má sterigmata dlouhé ... 5-15 mikronů.

Tož, kdyby jsi to "také s dlouhými sterigmaty" upravil na "také s dlouhými sterigmaty, ale kratšími" ... pak by to všechno sedělo

[Bob]

zajímavý link!!! http://www.jstor.org/view/00029122/di001313/00p0125n/6?frame=noframe&userID=93216691@vscht.cz/01cc99332200501bb1c61&dpi=3&config=jstor

[mat60]

Tak jsem se podíval do nějaké té literatury. Nejvíce jsem toho našel ve starém, ale dobrém díle - R. Veselý, F. Kotlaba, Z. Pouzar (1972): Přehled československách hub, Academia, Praha.

Bovista plumbea Pers. ex Pers. - prášivka šedivá. Pl. 1-3 cm šir., kulovitá, přisedlá; vnější bílá okrovka se v kusech brzy odlupuje. Vnitřní okrovka je papírovitá, šedá nebo modrošedá a otevírá se na temeni malým otvorem, V. krátce vejčité, se stopkou 2x delší průměru v., žlutohnědé, nepatrně osténkaté, 4-6 um. Roste v létě a na podzim na suchých trávnicích, u cest, na pastvinách, na lesních cestách apod. Jedlá

Bovista nigrescens Pers. ex Pers. - prášivka černavá Pl. 2-5 cm šir., v mládí bílá, hladká, kulovitá, přisedlá. Dozráváním vnější okrovka odpadá, vnitřní pak hnědne, černohnědne až černá; je papírovitá, pevná a pružná, nahoře malým otvorem otevřená. T. je tmavohnědý, složený z vatovitého, keříčkovitě větveného vlášení a z v. V. jsou kulovité, žlutohnědé, bradavčité, 5-6 um, se stopečkami 5-8 um. Roste hojně v létě a na podzim na lukíách, travnatých cestách, pastvinách, vzácněji i v lesích, avšak nejvíce ve vyšších polohách. Jedlá.

Toť vše a když to srovnáme, tak je jasné, že to jsou velmi podobné druhy. Malý, ale přece určitý rozdíl je ve velikosti a v barvě zralých plodnic.

[Bob]

Hmm, i ty výtrusy jsou zdá se rozdílné

u Plumbea jsou krátce veJ?čité, tj. mírně oválné, tj. šišoidní? a stopky 2x delší než průměr, tj. 8-12 mikronů.

zatímco nigrescens jsou kulovité a stopky mají dlouhé 5-8 mikronů, a to sedí na tu co jsme našli, včetně větší velikosti a černohnědé barvy.

[Luboš Zelený]

A co Bovista graveolens?

1 (Langermannia gigantea)
2 (Bovista paludosa)
3 (Bovista pusilla)
4 (Bovista nigrescens)
5 (Bovista plumbea)
6 (Bovista graveolens)

[Bob]

Nóóóóó, to jsme potřebovali ... teď když jsme skoro u konce, tak jsme zase na začátku! ... jen sranduju
Ten obrázek je super, ale švédsky neumím ... vše však napovídá tomu, že ta Bovista graveolens má vocásky zahnuté. Takže bych ji vklidu vyloučil. Pusilla je nemá vůbec a paludosa má takový pýchavkovitý tvar plodnice - má tam dole tu sterilní část ... subgléba?

[Tuřín]

Bob to říká velmi přesně. Bovista graveolens je špek a má zahnutá sterigmata a B. pusilla má subglebu a je navíc malinká. Já hlasuju pro B. nigrescens.