...Jak fotím, pokračování 3b (Tonha Houba)

[Aleš Vít]

Ad3b, ?pak ukládám snímky dle zmíněného systému hub do uvedených adresářů s tím, že konečným je tu vždy adresář DRUHU, např. *(viz. Snímek 002, 02b3-Hřibovité), zde obsahující soubory Hřib obecný, Klouzek sličný a Slizák mazlavý. Ke každému snímku ještě uvedu potřebné identifikační údaje, to je nezbytné!!! U digi snímku je to jednoduché, tam jsou veškerá data jeho skrytou součástí, až na lokalitu, tu je třeba doplnit jako snad jediný údaj. U skenovaných snímků je tohle třeba mít již z doby nálezu a focení poznamenané a po naskenování tuto informaci při ukládání ke snímku doplnit. Po zkušenostech z praxe označuji snímky podle tohoto návodu: *(viz. Snímek 003, Zápis údajů). I s údaji pak uložené snímky vypadají např. následovně,[b]*(viz. Snímek 004, Suillus grevillei digi+dia)[/b]. U digi snímků jsou zbylé údaje(vyjma lokality) snadno zjistitelné. *(viz. Snímek 005, Vlastnosti u digi /demo/). Takto ukládané snímky se pak řadí v adresářích postupně buď podle data pořízení (diáky) či podle číselné řady snímků (digi) a mohu po léta registrovat jejich přírůstky. V archivu se pak orientuji relativně snadno i při vyhledávání. Tímto způsobem svůj mykoarchiv vedu a uzavírám vždy za období každého roku. Na vaší úvaze ponechávám ukládat si vedle originálů snímků současně i tytéž, jen upravené na velikost tak do 100 kilo. To pro snadnou manipulaci při jejich odesílání v rámci diskuze na Webu apod. Vyplatí se mi vše dobře uchovávat. Mám tím na mysli vypálit jednou za čas CD, či dnes spíše už DVD s přehledným popisem, a to nejlépe dva exempláře od téhož. Jeden si vedu pod označením (ORIG) a ukládám ho odděleně. Důvodem je už zmíněná neporušenost dat. Se druhým, pod označením (PRAC), průběžně pracuji. Již vypálená data pak z počítače odstraňuji. Zabírají zbytečně místo a ze zkušenosti vím, že v opačném případě nestačí nejprve jeden disk, pak druhý a třetí a nakonec to všechno při vší smůle spadne, aniž by to bylo záhohováno. A je po všem, to je pak starostí!!! Já to zažil. Jakousi doplňkovou variantou je možnost uchovat si v počítači album miniaturních náhledů, zpracovaných vhodným SW (napadá mne třeba ACDC). Tahle varianta spolu s odkazem, na kterém CD či DVD najdu od náhledů jejich originály nezabere moc místa a celý archiv je rychle dostupný a přehledný. *Protože tohle, co jsem právě popsal, je model, který mi ukázala praxe a nemusí být tím nej?, uvítám vaše zkušenosti a také všechny dotazy, na které bych, pokud to svedu, rád odpověděl.
(zatím konec?)

[Bob]

Dal bych do placu několik svých poznatků ...

1. Ke zpracování obrazových dat - myšleno k práci se soubory se prohlížení se hodí zhruba tři programy, které jsou zadarmo:
IrFan - velmi rychlý prohlížeč
XnView - takový klasický správce fotek
SlowView - taky dobré (nová verze již nese název Brennig's - po autorovi)
Nainstalované je mám všechny tři a ani po několika letech nedokážu říci, který mi více vyhovuje.
K organizaci dat ... to co uvádí Tonda je nejsnažší a pro běžného uživatele asi i nejlepší. Ke zprávcům souborů ... používám také tři a také neumím rozhodnout co je lepší:
TotalComander - má několik výhod: vejde se na disketu (ty už dnes moc nefrčí, ale je to pořád užitečné), má vbudovaný skvěle pracující FTP, a pozor dokáže propojit dva počítače obyčejným kabelem přes LPT či COM porty ... kdo někdy zkoušel spojit k výměně dat dva počítače přes funkce Windows ... po několika hodinách jsem zjistil, že potřebuji speciální kabel za velmi speciální cenu ... no comment. Pomocí TotalComanderu je to spojené během několika vteřin!!!!
Explorer - je koncepčně prostě jiný než TotalComander a má své výhody i nevýhody
freeCommander - pokouší se spojit výhody obou výše uvedených

Zálohování dat ... komu se už někdy data ztratily dobře ví, že zálohování dat je asi nejdůležitější ze všeho. Vypalování na disky už jsem opustil, protože vývoj médií jde směrem nejvyššímu objemu dat a nikoli stabilitě dat a tak se vám snadno stane, že CD po 3 až 5 letech začne ztrácet data ... chápal bych to dejme tomu po 30-50 letech nebo alespoň tak jako klasický papír ... 1000 a více let ... zkrátka zálohování JE! problém. Po čase jsem přešel na následující způsob, který je velmi rychlý a já doufám, že "neprůstřelný". Můj počítač má dva pevné disky - jeden normální a druhý pouze jako zálohovací. Po práci (čas od času) udělám kopii všech datových souborů na zálohovací disk (doporučuji No Hands Backup, který je zadarmo, lze "skriptovat", nekomprimuje, pouze kopíruje). Toto samotné by v podstatě stačilo, ale má to pár háčků. Jednal záloha trvá dlouho (nemusíte u toho být, vše se dá ve windows zautomatizovat, ale vyžaduje to hodně práce-studia), a jednak krádež počítače znamená krádež i zálohy. Proto mám ještě externí USB disk na který kopíruji totéž co na disk zálohový. Následně mám ještě malý USB memory stick, kam ukládám soubory na kterých zrovna pracuji. Moje doporučení je: Malý USB stick na zálohování a přenos aktuálních souborů plus externí pevný disk na zálohu a přenos všeho. Externí disk skladovat nejlépe v jiné budově - je malá pravděpodobnost, že vykradou dva domy )) Pokud rádi komprimujete-zipujete data, tak jako komprimátor doporučuji vynikající a zcela zdarma 7-Zip ... je super!!!

Poznámka k názvům souborů a adresářů ... zapoměňte na jakoukoli kompatibilitu systémů Windows (je to až k pláči). Můj dokoment s MSWord 6 nelze otevřít pomocí MS Word 2000 a podobně - kdo má stejný problém ... konkurenční produkt, který je navíc zadarmo si s tím hravě poradil - nechápu, ale pomalu přecházím na OpenOffice. No, ale spíše jsem chtěl upozornit na nekompatibilitu systémů a nejen aplikací !!! větší chybu snad již MS udělat nemohl ... o co jde? Jde o to, že pokud máte doma windows v češtině a zvesela používáte v názvech souborů a direktorářů diakritiku (háčky a čárky a ...) tak počítejte s tím, že dostaneteli se ke stroji s anglickými windows, tak soubory sice ve zpracích souborů uvidíte, ale nedokážete je otevřít ani kopírovat ani přejmenovat ... prostě nic. K podobnému můžete narazit při umísťování souborů na servery-síť. Proto silně doporučují nedávat nikam diakritiku. Víte proč někdy neotevřete nějaký obrázek co zobrazujete na síti??? Má název třeba s klikihákami francouštiny a jsem ... víte kde? Zrovna tak dopadnou z největší pravděpodobností vaše obrázky nazvané česky. Věřte nevěřte diakritika je problém i po roce 2005 ... je to neuvěřitelné, ale je to tak.

Často je velmi užitečné či přímo nezbytné podívat se jak jsem tu fotku vlastně vyfotil - přečíst si údaje s EXIF. Přesto, že výše zmíněné programy přímo umí nebo mají ke stažení pluginy, které funkci zavádějí, jsou v tomto velmi neohrabané. K prohlížení EXIF informací je velká spousta zadarmo programů všechny jsem nainstaloval ... bezkonkurenčně nejlepší je EXIFER, ten fakt doporučuji nainstalovat ... všechno ostatní jsou věci u kterých jsem tak trochu šílel.

[Martin Kříž]

Tenhle seriál Tondy Houby by si zasloužil, aby byl dále rozvíjen a obohacován, včetně toho, co napsal Bob. Já bych k tomu - zejména k té druhé technické části měl nespočet otázek, ale je mi jasné, že teď si ani na všechny nevzpomenu.

Na začátku bych měl poznámku ke cloně. Ono je to "čím vyšší, tím lepší" dost relativní. Na ukázku posílám svou první "digitální" houbu, kterou jsem fotil na clonu 45. Ale jak jsem zjistil, clona 45 fotí mnohem neostřeji, než nízké clony, ideálem při focení velkých hub asi je, aby clona byla někde mezi 30 a 20. Nad 40 zdá se nejsou ostré detaily, velmi se to pozná při maximálním rozlišení. Tento snímek jsem tedy musel doostřit, a vůbec jsem si s ním dlouho hrál, než jsem byl spokojen. Důvodem pro nižší clonu není tedy pouze styl kompozice s efektně rozostřeným pozadím.

K zálohování - o tom nevím z praxe nic, ale ty informace, že CD může ztrácet data po 3 - 5 letech, mi přijdou docela děsivé. Liší se v tomhle ohledu např. zálohování na CD a DVD?
Pevné disky: Když pominu tu možnost, že by to všechno mohlo někdy spadnout, existuje nějaká možnost uchránit snímky proti nechtěnému smazání? Myslím tím dejme tomu situaci, kdy budu mít ke svému počítači přístup nejen já. Třeba na foťáku mám funkci protect, tak něco v tom smyslu bych čekal i na počítači.
Já jsem takřka počítačový analfabet, tak se omlouvám, budou-li znít mé dotazy až příliš "od podlahy".

Ještě bych uvítal nějaké názory těch, kteří mají na svém digitálním fotoaparátu možnost volby formátu JPG a RAW, co používají a proč.

Díky.

[Bob]

S tím zálohováním je to tak, že jsem napsal, co jsem se dozvěděl od jinud plus své zkušenosti a výsledek je, že CD není v žádném případě jistota. DVD bude na tom podobně.

RAW vs. JPG vs. TIFF
tam to mám taky sestudované ... výsledek je ten, že:
RAW - uchovává všechny obrazová data v obvykle 14 bitové hloubce
TIFF - všechna data v pouze 12 bitové hloubce
JPG - dle nastavení kvality již data více či méně vynechává

takže nejlepší je RAW ... v tom fotku zpracovat a vyladit, poté konvertovat do třeba JPG či TIFF

JPG je ztrátová komprimace
TIFF umožňuje i neztrátovou komprimaci, ale tu obvykle nemají faťáky zahrnutu a tak jsou ty obrázky dokonce výrazně větší než lepší RAW.

Ohledně clony ... asi máš zrcadlovku, že? O takhle vysokých clonách si mohu nechat jenom zdát. Ale obecně již s ohledem na to, že automaty foťáků mají (krom plného manuálu či plného automatu) prioritu buď času a nebo clony, svědčí o tom, že to roshodně není tak snadné. Řekl bych, že clona se asi nejvíce odvíjí od toho jakou chci mít hloubku ostrosti.

[Martin Kříž]

Ano, mám zrcadlovku.

[mat60]

Posílám pár poznámek k těm clonám a RAW.

Oni výrobci foťáků moc dobře vědí, proč nedávají na kompakty a el. zrcadlovky velké clony, resp. hodně malé dírky. Někde na nějakém slovenském serveru o focení jsem četl zdůvodnění - u clon, větších jak F/8 nebo F/10 silně roste podíl difraktovaných paprsků v obrazu a fotky jsou pak sice matematicky perfektně ostré, ale vlastně jsou i dost neostré. Ta difrakce způsobuje jak ztrátu detailů, tak i celkové zešednutí a ztrátu barevnosti. Ona vhodná velikost clony taky závisí na velikosti čipu atd.

RAW je dobrý. Chce to ale dostatek místa na disku a velkou paměťovou kartu. A taky nějaký ten soft na export z RAWu do něčeho normálního. S RAWem jdou dělat i pěkné kouzla s odstraňováním stínů, resp. se zvětšováním dynamického rozsahu jasů, který je u digitálů dost omezený.

[Lupo]

[Martin Kříž]

Mate, to jsou zajímavé informace.
Tak jestli tomu dobře rozumím, tak taky fotíš na RAW?

Opravdu mě napadá, že by bylo dobré, kdyby sis založil vlastní téma v tomto fóru jak fotíš (a hlavně jak upravuješ), podobně jako Tonda Houba. Zkrátka aby ty vědomosti byly dosažitelné pod jednou střechou, zatím je to jen útržkovité pod korunokyjkou svícnovitou, stročkem trubkovitým atd. A myslím, že se přimlouvám i za Boba a ostatní.

[Lupo]

Ještě k poškrábaným CD. Pokud není poškozena záznamová "stříbrná" vrstva navrchu CD (pod obrázkem), nebo nejsou zespodu CD příliš hluboké rýhy, používám následující postup:
Zespodu celé CD přebrousím tekutým pískem na nádobí. CD je po umytí celé matné a neprůhledné a pak ho vyleštím silikonovou leštěnkou na auta. CD má lesk jak blesk a je k opět přečtení. Princip je v tom, že část jemných skrábanců se vybrousí a ty větší se vyplní leštěnkou.

[Bob]

Lupo, s tou renovací CD je to mazaný !!!

Jinak k mé informaci o životnosti disků ... jak jsem psal ... mám to vyčtené a fakt si nepamatuji odkud ... kdyby po tom chtěl někdo pátrat, tak jsem to četl v souvislosti se zálohováním digitálních dat nějaké velké české knihovny. Ta prý obnovuje všechna CD po ca. třech letech, právě kvůli životnosti CD. Moje zkušenosti jsou špatné možná kvůli tomu, že mám smůlu na kvalitu zakoupených dat a nebo smůlu na kvalitu vypalovačky. Prostě smůla.

Jinak si myslím, že nejlepší způsob zálohování je vložit informace na náš/váš web

Ohledně clony ... ona vhodná clona se dá vypočítat dle požadované hloubky ostrosti ... na webu je spoustu stránek, které výpočet umožní ... i nějaké programy se dají najít ...

RAW ... velikost ja na mám foťáku poloviční oproti TIFF (asi je prostě nekomprimovaný), no a soft na zpracování RAW je obvykle dodáván s foťákem a jinak se dá koupit pár pluginů do třeba Photoshopu ... hledejte na webu.

Zpřehlednění diskusí alias výtěžnost informací alias specialní témata ... to je věc, která mne taky leží na srdci již delší domu ... má to háček ... diskuse obvykle propukne spontálně na libovolném místě, prostože funkce phpBB ji dokáží lokalizovat ... kdyby jste tedy rozebírali téma které se nehodí do dikuzního fóra, zeptejte se jinde a autor si vás snad najde ... pochybuji, že máme takovou disciplínu. Varianta dvě jsou Moderátoři, kteří témata průběžně utříďují - to snad ani po nikom nelze chtít. No a třetí varianta, které mi přijde asi nejlepší a přitom stejně blbá je, že to někdo sepíše jako téma do nějakého souboru a pak k tomu spustí diskusi .... no a tohle bych měl vlastně rozebírat ve fóru Budujeme tento ... takže to tam překopíruji do nového tématu? ...

[Tonda.Houba]

...v rámci obohacení na tématu formátu RAW dodávám, co jsem se nedávno dočetl, ale vše si už nepamatuji dopodrobna.
Tedy: kvalita uložené informace při snímání ve formátu RAW a především možnost následné úpravy takto zachycených dat prostřednictvím SW programu v PC odvisí primárně už od úrovně nastavení parametrů SW pro snímání ve formátu RAW výrobcem už v samotném použitém fotorafickém přístroji. (jé, to je ale komplikovaná věta). Jinými slovy: Kvalita SW uloženého ve foťáku (a tím asi i jeho cena) limituje a zároveň vytváří úroveň získaných snímků ukládaných ve formátu RAW a s tím pak žádný sebelepší a dražší SW editor na úpravu fotek s tím už víc nenadělá. Z toho jsem čistě pro sebe došel k závěru, že tu bude jistý rozdíl úrovně v následné úpravě snímků mezi digitálem kompaktním (pokud má SW pro RAW), mezi digi zrcadlovkami typu Nikon D70 / Canon D300-350 (byť patří mezi ty, které jsou tu pro již pokročilé amatérské foto uživatele) a mezi SW nadupanými profi digi zrcadlovkami uvedených značek v cenách nad 100 000 Kč. Je pak i pro mne otázkou, zda je RAW za těchto pomínek pro mne v tomhle světle užitečný a použtelný pro praktické konečné výstupy (nehledě na potřebu následného konvertování do formátu, ve kterém se dá dále používat, tím k hromadění dat, a i s ohledem na frekvenci praktické potřeby se snímky ve formátu RAW takto dále pracovat). To je na uvážení. Já, například jsem se v důsledku takto získaných informací v současnosti vrátil zpět ke snímání ve formátu JPG s nejvyšším nastavením kvality. Je to pro mne z uživatelského pohledu jejjednodušší a s ohledem na pravděpodobnou úroveň mého Nikonu D70 tu asi o tolik nepřicházím. Tolik mé poznatky a vítám na tohle téma jakoukoli reakci či sdělení zkušenosti ostatních...

[Martin Kříž]

Tondo tohle jsem chtěl přesně slyšet.
Já jsem zatím taky více nakloněn JPEGu s ohledem právě na tu jednoduchost. A nejen to: Velikost v pixelech je stejná, ale na kartu se při RAW vejde 2,5x méně obrázků, než při JPG, a to i s důvodem většího šetření místem na disku v souvislosti s daleko vyšším číslem MB při RAW pro mě znamená, že formát JPG by měl být prostě výhodnější (z těchto důvodů, vím, že z jiných třeba ne).

Zaslechl jsem však nějaké důvody pro RAW, kterým sice moc nerozumím, ale stojí za zveřejnění, jedním z nich je:
Veškeré sotwarové úpravy JPG snímků jsou ztrátové a zhoršují kvalitu.
Tady nejsem zcela v obraze, žiji v domnění, že úpravy (třeba v tom Photoshopu) moc ztrátové být nemohou. Vlastně nevím, jak bych to měl poznat. A kdybych si tu úpravu třeba rozmyslel, mám originál v plné velikosti zachován v nezměněném stavu, takže jinou úpravu budu dělat samozřejmě z něj...

[Tonda.houba]

...Martine, k technické stránce toho, co se děje během úpravy snímku uloženého ve formátu JPG a nakolik tam dochází ke ztrátě dat, to by Ti nejspíš lépe vysvětlil Jenda Zavřel či někdo tady z fóra, kdo s má konkrétní vědomosti. Já nejsem in, i když jsem to taky slyšel. Já jsem se snažil to pojmout čistě selsky. Pokud budeš mít snímek uložený v JPG jen na disku svého PC a budeš si ho opakovaně otevírat, upravovat ho a opakovaně ukládat (myšleno ten samý snímek), pak to s tou ztrátou dat (resp. s ubýváním obsažené informace) v tom snímku bude docela reálné. Vysvětluji si to tak, jako když něco používáš a ono se to opotřebuje. Já tedy pro jistotu při nahrávání fotek z foťáku na disk počítače nechávám všechno tak, jak se to nahraje, bez veškerých úprav. Tedy snímky ani neotáčím, ani neořezávám, ani nepopisuji, jen je uložím do nadepsaného adresáře jako tzv. surovou verzi a přivypálím vše k ostatním už vypáleným snímkům na CD či teď už spíše na DVD. Nekupuji úplně srabová "no name" média, ale postačí třeba Verbatimka. Každý snímek se mi tak jeví jako uložený v originální podobě, beze ztrát a v této podobě vhodný pro trvalý archiv. Tam taky snímky vydrží do konce trvání média. Na to CD/DVD pak, pokud možno, vůbec nesahám. Tenhle postup můžu zdvojit a tu druhou verzi pak používám jako pracovní, uloženou odděleně od té první, kdybych třeba vyhořel. Z té si nahraji kdykoli zpět do PC libovolný snímek a pak s ním pracuji. Ty původní surové snímky zůstávají podle mě na obou médiích nedotčené. Obvykle si ponechávám tytéž snímky stažené z foťáku dále na disku v PC a vyřádím se na nich. No tedy, vyzkouším si na nich nejoptimálnější podobu jejich výřezu a další úpravy, bez ohledu na případnou ztrátu dat. Nebo z nich udělám náhledy k odesílání či prezentaci, zkrátka vše pro běžné používání. Ony z těch surových a beze ztrát archivovaných snímků budeš potřebovat pro zhotovení kvalitní fotky většího formátu jen sem tam ty povedené. Podle mých zkušeností se komunikace a prezentace okolo fotek dnes odehrává až na výjimky především po síti a tam na všechno stačí velikost pár kilo. . Uvítám názory a zkušenosti ostatních...

[mat60]

Já přidám taky pár poznámek. Nejsem na to ale specialista. Jpg je komprimovaný soubor se ztrátovou komprimací. Komprimace spočívá v barevném sjednocení barevně (RGB) a pozičně blízkých pixelů v závislosti na nastavené úrovni komprimace.

Ta ztráta informací v jpg v průběhu editací spočívá v tom, že při otevření jpg v jakémkoliv programu se z něho vygeneruje bitová mapa, ta se upravuje a při ukládání se z ní znovu vygeneruje nové jpg, kterým se přepíše to staré. Když při úpravě dojde k barevnému přibližení blízkých pixelů, tak se barva v nich po uložení sjednotí. Důsledek bývá například ten, že může docházet ke zeschodovatění histogramu, resp. na homogenních velkých plochách, například obloze vznikají takové mapy. Bývá doporučováno používat spíše funkce histogramu a křivek než upravovat obrázky pomocí jasu a kontrastu. Prakticky jsem dosud ale na žádné problémy s jpg nenarazil. Ono se to asi projevuje spíš při velkorozměrovém tisku než při úpravách fotek pro web. Zmenšování obrázku je podle mě daleko brutálnější zásah než komprese do jpg. Já přepočítávám z cca 3200x2400 na 800x600 pix.

Ještě k RAW. Já ho používám pouze výjimečně a to spíše pro pokusné účely. Měl by to být čistý, neupravený otisk toho co nasnímal čip. Bez zaostření, úpravy WB atd. Má to svůj smysl, když si člověk není jistý nastavením exp. kompenzace, WB atd., nebo když ve scéně jsou extrémní kontrasty. Je možné totiž z RAWu vygenerovat řadu různě exponovaných jpg a ty pak spojit a matematicky zpracovat za účelem eliminace přeexponovaných a podexponovaných ploch. Jde tak například vyfotit z tmavé místnosti okno tak, aby za ním venku byl vidět obraz a ne jenom bílá plocha. Jenomže takové obrázky vypadají často až příliš kýčovitě.

K archivaci - já používám kromě vypalování na CD, což mě moc nebaví - dat je příliš, příliš mnoho teď taky externí 200 Gb disk přes USB, na kterém mám jak images všech disků (aktualizované tak 1x za měsíc), tak tam i fyzicky extra překopírovávám to nejdůležitější.

K té stabilitě dat na CD - nevím mám nějaké disky i víc jak 10 let staré a jsou pořád normálně čitelné. zachraňoval jsem data i z dost nalomeného CD a taky to šlo a bylo to bez chyb.

Jak fotí mat60 časem určitě bude, psychicky se na to připravuju.

[Bob]

Tak přátelé ... s těmi formáty mne to zvedá ze židle Mám sice pocit, že jsem to někde vysvětloval, ale tak to zkusím ještě jednou, velmi stručně a na číslech.

1. RAW vs. JPG vs. TIFF
RAW - uchovává všechny obrazová data v obvykle 14 bitové hloubce
TIFF - všechna data v pouze 12 bitové hloubce
JPG - dle nastavení kvality již data více či méně vynechává
= = = RAW je nejlepší, protože udrží nejvíce údajů. Tečka.

2. Řeči o tom, že levně kompakty mají software horší než drahé zrcadlovky je prostě hloupost. Nechápu jediný důvod proč by v tak napjatém konkurenčním boji firmy toto činili a dělali za svých strojů hloupé hračky (nechci rozvíjet diskusi tímto směrem). Je samosebou pravda, že jistá nastavení foťáku se projevují přímo v RAW datech, ale všechny ostatní formáty už jen více zanedbávají = = = jsou prostě horší.

3. Chcete-li všechno dělat v JPG ... dělejte! Ale nesnažte se mást veřejnost tím, že je to vlastně stejné jako RAW ... NENÍ NENÍ NENÍ !!! Je v tom obrovský rozdíl ... ALE ... ale je vůbec otázkou co dokážete na svém monitoru (!) vidět ... ve světě PC je všechno provázané ... Samosebou pokud budete dělat obrázky pro web, tak vám bude stačit JPG po zbytek života ... pokud si budete chtít udělat obrazek na zeď ... pak se budete divit. Pokud si uděláte výřez z JPG a porovnáte s výřezem z RAW ... to budete čučet !!! na ty rozdíli. Pokud budete chtít dát fotku do něčeho takového jako je třeba Papouškův atlas ... no comment. Zkrátka, to že rozdíl nevidíte a nebo je dle vás malý, je dáno tím, že vaše nároky jsou malé. Rozdíli jsou totiž obrovské, ale až ve chvíli, kdy je chcete vidět. Někomu stačí foťák v mobilu, někomu kompact za bůra, někomu zrcadlovka za půl mela... nekomu JPG někomu je RAW málo a jde do klasického filmu ... je to jen o vašich nározích na kvalitu ... já rád dávám příklady ... tož na co je mi auto co jezdí až 420 km/h (Buggati), když se po městě smí jen 90 km/h.

jsem se zase nějak rozvášnil

Jinak ... já fotím do JPG v nejlepší kvalitě (8 MPix = fotky kolem 3,5 MB) ... vše jakž takž OK, dokud nechci výřezy detailů ... Jenže RAW je 11 MB ... koupil jsem 1 GB kartu = místa dost ... No a jak fotím či budu fotit letos? Rodinné fotky - JPG nejvyší kvality, ale snímač na pouhé 4 MPix, fotky hub u kterých nemám ambice budu fotit nadále do nejlepšího JPG, ale i nejvyšího rozlišení (8 MPix), no a třetí kategorie budou detaily a fotky u kterých chci mít nějaké ambice půjdou letos pouze do RAW.

4. Ztrátové operace. Pokud jde o formáty, které mají ztrátovou komprimaci dat ... záleží též na softwaru ... ale tísíckrát nic umořilo osla ... úpravy dělat vždy jen na originálu a tím se ztráty asi ztratí neboli asi kvalita snímků nebude pod vaši úroveň akceptovatelnosti. Ovšem jinak, pokud jde o to udělat něco perfektně, pak jedině RAW, na něm udělat všechny úpravy i výřez a pak uložit do finálního formátu, možná ještě trochu doladit a šup do světa.

No, tak to by po ránu bylo Vše se prostě odvíjí od vašich nároků, které jsou individuální ... rozhodně doporučuji zaexperimentovat, aby člověk alespoň věděl, kdy to bude asi OK a kdy už by mu to mohlo vadit ... jak to budu letos zkoušet já jsem napsal. Zkusím udělat nějaké výřezy fotky v RAW a JPG a dát je vedle sebe, aby bylo jasné o čem se bavíme ... hned jak budu mít vonou chvilku ... zkuste to raději sami