Výskyt ohnivců na vápencovém (zásaditém) podloží

[Lupo]

Zrovna včera jsme s Davidusem po mailu rozebírali kam na Ohnivce. Nedalo mi to a sepsal jsem si všechny zde publikované oblasti výskytu těchto hub a porovnal je s geologickou mapou a tady je výsledek:

Český kras - vápenec
České středohoří - vulkanity, vápenec
Brněnsko - Moravský kras - vápenec
Praha, Chuchelský háj - vápenec
Solnice - slínovec,vápenec
Kravaře - spraš (obsahuje příměs vápence)
Lískovec - pískovec, jílovec, vápenec

a dneska na nahouby.cz

Chrastava - a v geologické mapě na uvedeném místě co jiného než zase vápenec

Takže otázka "ohnivec = vápenec" ?

[Martin Kříž]

Nejprve bych trochu hnidopišsky poznamenal, že by bylo vhodnější posuzovat to druh od druhu. Taky se nezeptáš "hřib = vápenec".
Píšu to proto, že podle Barala se v tom právě jednotlivé druhy liší. Např. u S. coccinea uvádí naplaveniny. Jinak ale souhlasím, bavíme-li se zejména o S. austriaca, že vyžaduje zásadité podklady.

[Lupo]

No já to popravdě strčil do jednoho pytle schválně, neboť mi vychází, že ten vápenec je naprosto všude, kde je i ohnivec a to jakýkoliv, ale mohu to upřesnit.

[Martin Kříž]

[Lupo]

Ohnivec zimní
Chrastava - vápenec
Praha, Chuchelský háj - vápenec
?České středohoří - vulkanity, vápenec

Ohnivec rakouský
?Brněnsko - dost široký pojem, ale vápence a spraše tam jsou také
Staříč - vápenec
Český kras - vápenec
Lískovec - pískovec, jílovec, vápenec
?Mimoň - spraše s CaCO3, vrstvy vápnitých jílovců v pískovcích
Roudnicko - i zde jsou k nalezení vápence, slínovce, opuky
Solnice - slínovec,vápenec
Kravaře - spraš (obsahuje příměs vápence)

Ohivec černý
?Brněnsko - dost široký pojem, ale vápence a spraše tam jsou také
Český kras - vápenec
?Brdy - výjimka potvrzující pravidlo, tady nic s vápencem není, ale kdoví kde to Boletus byl, taky je to hodně velká oblast.

Ohnivec šarlatový
Křivoklátsko - vápenec
Hrochův Týnec - spraš s CaCO3, vápnité jílovce, slínovce, o kus dál i vápence

Ten vápenec se z toho prostě nevykroutí, ale musím přiznat, že některá určení lokalit zabírají velikost okresu a museli by to potvrdit jednotliví autoři nálezů. V každém případě tam ten vápenec, nebo něco podobného je vždycky nablízku.

[Martin Kříž]

Podle které geologické mapy to zjišťuješ?

[Lupo]

[Martin Kříž]

Na ten mapový server ČGS jsem si kliknul a celou dobu jsem zkoušel něco zjistit, ale jako obvykle se mi to nepodařilo.

[Lupo]

Postup je následující:
www.geology.cz
Informační služby - Mapový server (fialové texty)
Vhledávání v geodatabázích ČGS - Geoinfo (zelené texty)

- Zvolit velikost okna aplikace a Spustit aplikaci
- V aplikaci zvolit Administrativní jednotky a nechat si najít obec, okres nebo kraj
- Nahoře změnit podklad na Topo ZM 1:50000 (zobrazí se ale jen od určitého měřítka)
- Vpravo ve Vektorových vrstvách rozbalit podnabídky GeoČR 50
- označit kulatý přepínač u "plochy", v této vrstvě budem hledat informace
- Ikonami vlevo + - a packa vyhledáme objekt zájmu
- Vlevo aktivujeme ikonu "černé i" a kliknutím na požadovaný útvar zobrazíme podrobné informace

[mat60]

Lupo nechci ti moc brát iluze, ale odečítat něco z map 1:50 000, když ani neznáš přesnou lokalizaci je strašidelně zavádějící.

Ten ohnivec z Lískovce rostl na recentních??? náplavech - povodňové hlíny + štěrk údolní terasy. Ty otazníky proto, že to tam bylo před cca 20 léty přebagrované při regulaci řeky. (Lískovec - pískovec, jílovec, vápenec -> nějakých 300 m vedle).

Staříč - vápenec. To je snad správně, neboť to rostlo na okraji zasutěného agrárního lůmku na těšínský vápenec. Problém je, že vápence tam tvoří jen max. 10 m vrstvy a čočky v jílovcích.

Kravaře - spraš (obsahuje příměs vápence). Jenže sprašové hlíny (transformované - vyluhované spraše) na ostravsku jsou hodně kyselé a příměs vápence neobsahují ani ve stopách. Ale na druhou stranu, na hlučínsku se údajně, podle literatury ostrůvkovitě objevují i vápnité sprašové hlíny. Hledal jsem je, měřil pH a dosud nenašel. všechny měly pH kolem 4-4.5.


I když se vazba ohnivců na vápnité podloží traduje, nějak mi unitá přímá souvislost. Ohnivce přece rostou na dřevu.

[Lupo]

Jasně, že je to bez přesného prozkoumání dané lokality zavádějící, podmínky tam můžou být dost rozdílné od toho co ukazuje mapa tohoto měřítka, ale v celkovém pohledu ČR je nápadné, že vápenec byl vždy "poblíž místa činu", pokud nebyl přímo "na místě". I recentní naplaveniny včetně těch přebagrovaných mají jistě někde svůj původ, ale to bez znalosti poměrů v konkrétní lokalitě posoudit moc nejde. Třeba ani nejde přímo o přítomnost samotného vápence na konkrétním místě, ale o nějakou jeho fyzikální, nebo biologickou vazbu, která je přenášena i na "dřevo" v širším okolí.

[Martin Kříž]

[Lupo]

Tuším, že bazalty obsahují vysoký podíl vápenatého živce, to bude určitě vědět Mat.

S tím kamenitým sedimentem bych se zkusil kouknout co se nachází v místech odkud by teoreticky mohl pocházet (proti proudu, proti svahu). To lze ale použít pouze u mladých sedimentů, v minulosti mohl být tvar povrchu úplně jiný a zdroj sedimentu podle jeho současné podoby takhle jednoduše určit nelze. Ale jak píše Mat, může to být také úplně mimo rozsah podrobnosti mapování a jeho zobrazení v daném měřítku a "stopro" by bylo pouze určit z čeho se ten sediment skládá přímo na daném místě a ještě přeněji, z čeho se skládá půda, která na něm leží, jak píšeš ty.

[Martin Kříž]

[Lupo]

Jo, máš pravdu, ona jim ta aplikace na ČGÚ někdy blbne a posune polohopis vůči geologické mapě. To vápencové těleso je ve skutečnosti na protějším kopci (pokud mluvíme o tom samym fleku). Celý Ještědský hřbet je ale pěkná "bramboračka" s výskytem nudliček vápence na hranici zobrazení v mapě tohoto měřítka, tak bych se moc nedivil, kdyby tam něco bylo. Např. na nedalekých kopcích, kterým dal vápenec jméno ho podle mapy teda moc není, ale těžil se tam.