Jména hub

[Copajetotuto]

Tak mě napadlo, že vlastně u spousty druhů mi schází spojení : ... a proč se ta houba jmenuje zrovna takhle.... Tedy napadlo mě to, až když se můj malý synek neustále vyptával

Je to někde jednoduchý muchomůrka sloužila posypaná cukrem jako past na mouchy - mořila je, hřib je vlastně slovanský název pro houbu, klouzek je kluzkej, ale co třeba taková holubinka - že by ji měli rádi holubi... nebo že by se používala přednostně na nadívání holoubat, liška možná podle rezavění starších plodnic, pečárka vhodná na pečení?, ryzec tu mě nenapadá níc stejně jako u třeba u smrže... A to vůbec nemluvím o takových jménech jako je štítovka, choroš, katmanka...

nechcete někdo přijít s vysvětlením ne zcela pochopitelných původů některých jmen hub? Nebo i jen tak pro legraci si některá vymyset?

[Lupo]

Nevím jestli to někdo někdy zkoumal, ale jen tak intuitivně se dá původ některých jmén odvodit

helmovka, štítovka - typický tvar klobouku podobný části zbroje i když to v průběhu dějin dost proměnlivé srovnání, s dnešními přilbami a štíty zásahové jednotky to už nemá nic společného

choroš - buď podle ruského "charašó" (dobře), no ale nevím co je na něm dobrého, tak to spíš bude od "chorý" strom

katmanka - to opravdu nevim, už dříve mě napadlo, že by to mohla být nějaká katova žena Marie (katova Manka)

pečárka to absolutně netušim ... to už se dá poznat spíš žampión od fancouzského "champignon" což je tušim že "houba"

holubinka - když se tak koukám venku na městské holuby, jejich barvy se v mnoha případech dají na těchto houbách najít, hnědé, béžové, šedé, zelené, fialové.

[Lenochod]

Docela jasný je to u opeňky - roste okolo pňů.Problém a zmatek je jiný - Slováci a Rusové podle toho nazývají václavku (sl. podpňovka).

[Lupo]

A třeba taková bedla, ta by mohla být od staročeského bedliti - bdít, být ostražitý, dávat pozor. Vzhledem ke své velikosti občas z podrostu trčí jak strážní věž.