Křemenáč borový či smrkový? Dilema.

[osan]

Poprvé jsem na tomto každoročně navštěvovaném místě našel křemenáče.
Hněvkov u Zábřeha, vysoký jehličnatý les, pouze smrky a borovice. Jihozápadní sušší mírná stráň. Široko daleko nikde žádný listnáč, bříza, osika ani dub.
Celkem 3 skupinky mladých křemenáčů, vždy v okruhu kolem borovice.
Póry již u mladých šedookrové.
Klobouk hnědočervený.
Třeň dole po otlaku pouze růžoví, nikde žádná zelená, řez zůstává dlouho bílý, pak odspodu růžoví a šedne.
Vše ukazuje na křemenáč borový, ale více šupinatý mladý třeň vypadá spíše jako smrkový (či dubový) podle atlasů, a to mě mate. Je to tím, že ve všech atlasech co mám, je prezentován k. smrkový s více šupinatým třeněm a k. borový s více bílým.
Já si však pamatuji z mládí, když jsem sbírával houby s tátou na Vysočině, že smrkoví křemenáči měly bílou úzkou nohu a červenou či cihlově červenou hlavičku, mladí úplně kulatou (nejvíce se podobaly osikovému). Několikrát jsme našli větší množství křemenáče smrkového v čistě smrkovém vysokém lese, kde se dělala prořezávka a pod zapařenými zelenými vršky a hromadami zelených větví jsme po odkrytí větví a odtažení vršků nacházeli mnoho křemenáčů smrkových. Zato vyjímečně 2x nalezení boroví měli hlavu více hnědočervenou a vždy hustě šupinatou nohu (více se podobaly březovému nebo dubovému i tomu, co jsem našel teď).
Tak jak to s nimi je?

[Martin Kříž]

Stejné dilema mají i mykologové. Zejména západoevropští autoři tyto dva křemenáče spojují v jeden druh. Řekl bych, že smrkový dost houbařů zná a nachází, ale skutečný borový se zdá býti skoro fantomem. Podle těchto snímků se mi to intuitivně jeví na smrkový...

[Jirka Kohl]

S tímto plně souhlasím. Ještě bych doplnil můj názor s kterým možná nebude někdo souhlasit - ale osobně si myslím že křemenáč smrkový, "borový", krvavý a "dubový" je jedna a tatáž houba která dokáže růst pod různými dřevinami, podobně jako třeba hřib smrkový.

[Martin Kříž]

To už je tvrzení odvážnější. Křemenáče z jehličnatého lesa totiž nemívají nápadně rezavou spodní část třeně, jako ty z pod osik a dubů...

[Jirka Kohl]

To je hodně relativní, na místech kde sbírám k. krvavé je jednou najdu bez jakýhokoliv náznaku červenání na třeni a za 14 dní je maji načervenalý všechny. Myslel jsem to spíš tak, že kdybych na stůl položil pět k. krvavých a pět smrkových, tak se vsadim že nikdo bezpečně nepozná který je který. Navíc ty smrkový na těchto fotkách určitě náznak nějakýho červenání mají....
Ale jak sem řikal je to jen můj názor který nemusí být pravda, přestože těch krvavých mě za posledních 20 let prošlo rukama několik tisíc.

[DavidusCZ]

To znamená ,že se tito křemenáči/borový,smrkový,dubový a krvavý/rozlišují jen makroskopicky a místem výskytu?Liší se mikroskopicky? Třeba velikostí,nebo tvarem výtrusů?Nebo jak se došlo k tomu že to není jeden a týž křemenáč?

[Bob]

Také by mne zajímalo jak to je ... již mnoho je uděláno pomocí DNA ... například: http://www.mycologia.org/cgi/reprint/96/1/102.pdf

[Martin Kříž]