Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
Martin Kříž

Založen: 08. 11. 2005 Příspěvky: 2638 Bydliště: Ústí nad Labem
|
Zaslal: st 12. dubna 2006 20:50 |
 |
|
Naťukává se tu téma, o kterém často přemýšlím, ale nad kterým jsem zatím vůbec nevyzrál. Zkrátka jsem-li na území, o kterém nevím nic, jak poznám s jistotou, zda je podklad kyselý či vápenatý...? Mám o tom přehled pouze zevrubný, třeba když jsem v Krušných horách, tak vím, že tam je kyselé všechno (aspoň na místech, na kterých se pohybuji). Ale v Českém středohoří už to tak jednoznačné není, i když opět převažují půdy kyselé...
V mykologických publikacích se to většinou dělí stylem "kyselé - neutrální - vápenaté půdy", případně na této stupnici ještě podrobněji.
Nebo mě napadá - Je nějaká "geologická mapa" dostupná na internetu? |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Luboš Čestný člen
Založen: 13. 03. 2006 Příspěvky: 569 Bydliště: Brno
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Sley Čestný člen

Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 1594 Bydliště: Ústí nad Labem
|
Zaslal: čt 13. dubna 2006 8:09 |
 |
|
Když jsme tedy u takovéhoto tématu - o různých houbách jsem četl, že rostou na "ruderalizované půdě" - nevíte někdo, co to je? |
|
Návrat nahoru |
|
 |
mat60 Čestný člen

Založen: 02. 12. 2005 Příspěvky: 2571 Bydliště: Paskov
|
Zaslal: čt 13. dubna 2006 8:50 |
 |
|
Martin Kříž napsal: |
Naťukává se tu téma, o kterém často přemýšlím, ale nad kterým jsem zatím vůbec nevyzrál. Zkrátka jsem-li na území, o kterém nevím nic, jak poznám s jistotou, zda je podklad kyselý či vápenatý...? Mám o tom přehled pouze zevrubný, třeba když jsem v Krušných horách, tak vím, že tam je kyselé všechno (aspoň na místech, na kterých se pohybuji). Ale v Českém středohoří už to tak jednoznačné není, i když opět převažují půdy kyselé...
V mykologických publikacích se to většinou dělí stylem "kyselé - neutrální - vápenaté půdy", případně na této stupnici ještě podrobněji.
Nebo mě napadá - Je nějaká "geologická mapa" dostupná na internetu? |
Já nahodou geologické kladívko na houby obyčejně nosím . Co kdyby náhodou nerostly . Ale k tématu. Geologické mapy jsou dostupné na Mapovém serveru ČGS (www.cgu.cz). Ohledně toho, jaká je hornina, zda kyselá, neutrální, bazický, ultrabazická, atd. existuje docela zmatek, matení nepřítele nebo jak to nazvat . Něco úplně jiného je když petrograf prohlásí, že hornina je kyselá než když to řekne pedolog. A to z toho důvodu, že petrografové či petrologové klasifikují vyvřelé horniny na kyselé, neutrální, bazické a ultrabazické podle toho zda obsahují křemen, resp. kolik obsahují SiO2 v analýze. Když vyvřelina obsahuje hodně SiO2, tak je označována jako kyselá a je předpoklad, že obsahuje i málo bazických kationtů.
V pedologii je to jinak. Klasifikace půd podle acidity je založena na hodnotách acidobazické reakce (pH/H2O, pH/KCl atd.). Bývají rozlišovány půdy silně kyselé s pH pod 4.5, půdy kyselé s pH 4.5-5.5, slabě kyselé s pH 5.5-6.5, neutrální s pH 6.5-7.2 a alkalické s pH nad 7.2 . Obdobných klasifikací je ale více, např. klasifikace pufračních pásem, klasifikace podle stupně saturace baz. kationty atd.
Acidobazická reakce půd je výsledek všemožných reakcí v půdě, resp. v půdním roztoku. Z geologické mapy ani z mapy geochemické reaktivity nění možné spolehlivě odvodit hodnotu pH půdy. Pro hodnoty pH, hlavně v lesích mají rozhodující vliv organické látky humihového charakteru (huminové kyseliny) a bývají jen málo ovlivňovány podložím. Je známo, že pH dosti silně závisí na charakteru vegetačního krytu. V organickém horizontu smrkových lesů bývají nejnižší hodnoty pH/H2O i pH/KCl. Vzpomínám si na staré měření z Krušných hor, tak z roku 1990 (org. horizont, pH/H2O 2.5-3.5, pH/KCl 1.5-2.5) a v Beskydech to není o moc lepší (pH/H2O 3-4, pH/KCl 2.5-3.5). Způsobuje to velká depozice org. opadu, nízký obsah baz. kationtů v opadu a mimo jiné i depozice H+, resp. H2SO4 a HNO3. V listnatých lesích to bývá o trochu lepší, zvláště v lužních. Dost závisí na biologické aktivitě a míchání horizontů.
Většině geol. podkladů neobsahuje dostatečně velké množství bazických kationtů, aby byly schopné neutralizovat deponované acidifikující látky (jak organické, tak i anorg. kyseliny). Nejsou vzácné případy silně kyselých půd na horninách obsahujících v relativně malém množství kalcit. Např. v Beskydech jsou silně kyselé lesní půdy (smrčiny i bukové lesy) i na vápnitých pískovcích. Obdobně je tomu v oblasti křídové tabule na kádrových pískovcích, slínovcích, opukách atd.
Je mi jasné, že z geologické mapy není možné pro laika získat rozumnou informaci o bazicitě půd, resp. obsahu kalcitu v horninách.
Bohužel mapy geochemické reaktivity, mapy půdních typů a půdně interpretační mapy, které jsou pro tento účel použitělnější nejsou na webu ČGS dostupné a to i když řada z nich existuje v tištěné verzi.
Je to vyčerpavající ? Když tak to někdy jindy dále rozvedu podrobněji. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Bob Site Admin

Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 9090 Bydliště: Kladno-Mimoň
|
Zaslal: čt 13. dubna 2006 11:53 |
 |
|
Kdyby chtěl někdo v tomto směru bádat, a třeba si tu a tam nějaké to pH (záporný dekadický logaritmus aktivity iontů H3O+   ) tak doporučuji udělat ze vzorku zeminy výluh (někde by se asi dalo najít kolik kilo zeminy a kolik litrů vody a jak odebrat vzorek...) a změřit ho tak zvaným univerzálním pH papírkem, který se dá koupit buď v obchodech s fotografickým materiálem a nebo v obchodech s akvaristikou. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
mat60 Čestný člen

Založen: 02. 12. 2005 Příspěvky: 2571 Bydliště: Paskov
|
Zaslal: čt 13. dubna 2006 12:11 |
 |
|
Bob napsal: |
Kdyby chtěl někdo v tomto směru bádat, a třeba si tu a tam nějaké to pH (záporný dekadický logaritmus aktivity iontů H3O+   ) tak doporučuji udělat ze vzorku zeminy výluh (někde by se asi dalo najít kolik kilo zeminy a kolik litrů vody a jak odebrat vzorek...) a změřit ho tak zvaným univerzálním pH papírkem, který se dá koupit buď v obchodech s fotografickým materiálem a nebo v obchodech s akvaristikou. |
Kdyby to snad někoho zajímalo, tak pH se normálně měří potenciometricky - skleněnou elektrodou. Měření papírkem je jen velmi, velmi, velmi hrubě orientační, ale snad může někdy někomu stačit. Elektrodou se pH měří v suspenzi 1 díl zeminy a 2.5 dílů vody (já používám 20 g zeminy o zrnitosti pod 2 mm a 50 ml vody). Suspenze se protřepe, nechá se do druhého dne stát a pak se změří. Výsledná hodnota se označuje jako pH/H2O. Kromě toho se často měří tzv. potenciální - iontovýměnné pH (pH/KCl), které se měří stejně až na ten rozdíl, že se místo vody používá 1M roztok KCl. pH/KCl bývá nižší - iontovýměnné ionty Al+3 se vytěsní ze sorbentu a hydrolyzují se. pH/KCl se taky líp a přesněji měří elektrodou. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jiří Véle Čestný člen

Založen: 07. 11. 2005 Příspěvky: 708 Bydliště: Svárov
|
Zaslal: čt 13. dubna 2006 12:54 |
 |
|
Sley napsal: |
Když jsme tedy u takovéhoto tématu - o různých houbách jsem četl, že rostou na "ruderalizované půdě" - nevíte někdo, co to je? |
Sley neni to spíše rudealizovaná půda ? To by mohla být lokalita se skrývkou či navážkou nebo prostě řečeno s bincem. _________________ Jirka Véle |
|
Návrat nahoru |
|
 |
mat60 Čestný člen

Založen: 02. 12. 2005 Příspěvky: 2571 Bydliště: Paskov
|
Zaslal: čt 13. dubna 2006 13:40 |
 |
|
Jiří Véle napsal: |
Sley napsal: |
Když jsme tedy u takovéhoto tématu - o různých houbách jsem četl, že rostou na "ruderalizované půdě" - nevíte někdo, co to je? |
Sley neni to spíše rudealizovaná půda ? To by mohla být lokalita se skrývkou či navážkou nebo prostě řečeno s bincem. |
Je to ruderální nebo ruderalizovaná a je to opravdu poškozená lidskou činností. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Martin Kříž

Založen: 08. 11. 2005 Příspěvky: 2638 Bydliště: Ústí nad Labem
|
Zaslal: pá 14. dubna 2006 2:38 |
 |
|
Pepo a rozhrabal to tam určitě člověk? Pár mých kačenkových míst rozhrabávají pravidelně divočáci. Když už si říkám, že to trochu přehnali, tak tam pak stejně zase naběhnou a rozryjí to znovu. Prostě si nedaj pokoj. Nicméně u nás je na kačenky ještě zima, uvidím, co tam letos uvidím.
_______________________________________________
Mate, vyčerpávající je to určitě, možná až moc. Ano, co se hub týká, rozhodující bude patrně hodnota pH v nejvrchnější vrstvě půdy. Rozumím tomu tak, že z map je zjistit to, co potřebuji, takřka nemožné... Na druhou stranu mě ale napadá jeden krásný příklad - Český kras. Tam jsou horniny vápencové, což se ukázkově promítá i do mykoflóry, minimálně na těch nejvýznamnějších lokalitách, čili přeci jen by ty mapy mohly posloužit jako taková prvotní směrodatná informace.
Avšak často přemýšlím i o dalších cestách, jak onu míru bazicity či kyselosti vyčmuchat. Trik by byl v tom, naučit se znát ukázkové reprezentanty jednotlivých půdních charakterů, a to jak z říše hub, tak i rostlin, podle kterých by se to dalo celkově odvodit. Samozřejmě by šlo jen o získání nejzevrubnější idey, aby se člověk nemohl splést na plné čáře...
No, já to třeba zatím zjišťuji spíše jen tak pocitově.  |
|
Návrat nahoru |
|
 |
jarda

Založen: 09. 11. 2005 Příspěvky: 676 Bydliště: Červený Kostelec
|
Zaslal: so 15. dubna 2006 22:27 |
 |
|
Připojuji se k názoru že geologická mapa houbaři moc nepomůže.Ta informuje o složení matečné horniny, ale na té houby nerostou. Ty rostou většinou na vrchní části zemského povrchu - půdě a nebo přímo v ní. Ta vzniká zvětráním matečních hornin,a rozkladem ústrojných hmot a je prostoupena vodou, vzduchem a organickými látkami. Její složení se neustále mění. Pouze částečně je ovlivněno druhem mateční horniny, podstatnější je podnebí, výška hladiny spodní vody ,zastoupení druhů vegetace na jejím povrchu, tvar zemského povrchu (svah, rovina) i činnost mikroorganismů, živočichů a člověka. I na malém prostoru a v lese zvlášť může být řada půdních typů, např. v krasové oblasti se mohou vyskytnout třeba v nějaké propadlině místa s vysokou kyselostí (rašeliniště) a pod. Proto si myslím že ani nejpodrobnější mapa půdních typů nám moc nepomůže. Chemický rozbor půdy nám bude něco platný tak na zahrádce (jednoduchý tester je k sehnání v potřebách pro zahrádkaře) ale pro houbaření to považuji za hloupost.
Pro informativní určení půdního typu je třeba si v lese všímat vegetace spodního patra ? bylin i některých dřevin, tzv. stanovištních rostlin. To je ale dost obsáhlá oblasti. Jen tak v rychlosti pár příkladů na které jsem si vzpomněl:
Jaterník - humosní, mírně kyselá půda
Violka lesní - humosní, bohatá na minerály, mírně kyselá až zásaditá půda
Vřes, borůvka, brusinka ? kyselé písky, neúrodné půdy
Vrbina - vlhké neutrální půdy
Kopřiva ? výživné neutrální půdy bohaté na dusík
Sasanky .- výživné vlhké neutrální půdy
Bez černý, červený - hlinité humosní , neutrální až mírně kyselé půdy,
Metlička křivolaká ? chudé kyselé půdy hlavně pod jehličňany, atd, atd
Je samozřejmě nutná znalost alespoň základních druhů bylin i dřevin. Že by další možné téma do našeho fóra, včetně nějakého fotoherbáře? _________________ jp. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Martin Kříž

Založen: 08. 11. 2005 Příspěvky: 2638 Bydliště: Ústí nad Labem
|
Zaslal: so 15. dubna 2006 23:34 |
 |
|
Pokud jde o ty jaterníky, těch je Český kras přímo našlapán a půda je tam jistě vápnitá... Ty příklady jsou z nějakého zdroje, nebo z vlastních pozorování? |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Jirka Kohl Site Admin

Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 1962 Bydliště: Kladno
|
Zaslal: ne 16. dubna 2006 8:32 |
 |
|
Ted sem vyčet že jaterník roste na půdách mírně kyselých až mírně zásaditých - to je celkem velký záběr. Tady je zajímavá stránka o květeně české http://www.kvetenacr.cz/index.asp |
|
Návrat nahoru |
|
 |
jarda

Založen: 09. 11. 2005 Příspěvky: 676 Bydliště: Červený Kostelec
|
Zaslal: ne 16. dubna 2006 21:00 Předmět: ] |
 |
|
Martin Kříž napsal: |
Pokud jde o ty jaterníky, těch je Český kras přímo našlapán a půda je tam jistě vápnitá... Ty příklady jsou z nějakého zdroje, nebo z vlastních pozorování? |
Ty příklady jsou pozůstatky vědomostí ze studia lesn. školy, ale bohužel už z min. století (to to letí). Udělat nějaký přehled nejzákladnějších druhů by asi nebyl problém, materiálu existuje víc než o houbách, ale jak s obrázky, dávat sem fota cizích autorů by asi nebylo to pravé ořechové? Snad se k tomu ještě někdo vyjádří. _________________ jp. |
|
Návrat nahoru |
|
 |
mat60 Čestný člen

Založen: 02. 12. 2005 Příspěvky: 2571 Bydliště: Paskov
|
Zaslal: út 18. dubna 2006 8:41 |
 |
|
Martin Kříž napsal: |
Mate, vyčerpávající je to určitě, možná až moc. Ano, co se hub týká, rozhodující bude patrně hodnota pH v nejvrchnější vrstvě půdy. Rozumím tomu tak, že z map je zjistit to, co potřebuji, takřka nemožné... Na druhou stranu mě ale napadá jeden krásný příklad - Český kras. Tam jsou horniny vápencové, což se ukázkově promítá i do mykoflóry, minimálně na těch nejvýznamnějších lokalitách, čili přeci jen by ty mapy mohly posloužit jako taková prvotní směrodatná informace.
Avšak často přemýšlím i o dalších cestách, jak onu míru bazicity či kyselosti vyčmuchat. Trik by byl v tom, naučit se znát ukázkové reprezentanty jednotlivých půdních charakterů, a to jak z říše hub, tak i rostlin, podle kterých by se to dalo celkově odvodit. Samozřejmě by šlo jen o získání nejzevrubnější idey, aby se člověk nemohl splést na plné čáře...
No, já to třeba zatím zjišťuji spíše jen tak pocitově.  |
----------------------------------------------------------------------------------
pH lesních půd s organickým horizontem bývá nejnižší právě na rozhraní organického horizontu a horizontu minerálního nebo ve svrchní části minerálního horizontu.
Samozřejmě, že u rozlehlých vápencových terénů je to jasné. Jejich přibližnou rozlohu z geologické mapy zjistit samozřejmě lze. Půdy na vápencích dost dobře nemohou být acidifikované. Vápence bývá v půdách tolik, že stačí neutralizovat jak organické kyseliny, tak i dešťovou vodu a ještě zůstává zásoba. Přesto bývají na vápencích dosti značné lokální rozdíly v pH - od neutrálního do silně alkalického prostředí.
Potenciálně kyselé lesní půdy je možné poznat poměrně jednoduše. K akumulaci organického materiálu ve svrchní části profilu totiž dochází hlavně u kyselých půd, kde je nižší biologická aktivita. Pokud tedy na povrchu půdy leží několik cm až cca 10-20 i více cm mocný pokryv organického opadu - jehličí, rozpadlého jehličí, listových úlomků, zrašelinělý horizont atd., pak je půda skoro určitě kyselá. Pokud je vrchní vrstva tmavá, ale plastická, obsahuje velké množství jílu nebo je drobtovitá, pak bude nejspíše neutrální nebo slabě alkalická. Žížaly a podobná havěť totiž nemá ráda kyselo. Z vegetace je také možné něco poznat. Tam, kde je pestřejší vegetace se bude hodnota pH pohybovat v optimu, tj. mezi mírně kyselou do mírně alkalické. Všechno to, co jsem ale teď popsal má řadu výjimek . Lokální podmínky jsou nevyzpytatelné.
Ještě něco mě napadá - optimální podmínky pH se obyčejně udávají mezi 5-6 do 8. pH zcela čisté dešťové vody, bez jakékoliv depozice SO3, H2SO4 atd. je 5.6 a je tedy mírně kyselá . |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Martin Chochel Čestný člen

Založen: 09. 11. 2005 Příspěvky: 108 Bydliště: Děčín, Malá Veleň, Ostrov nad Ohří
|
Zaslal: st 19. dubna 2006 10:01 |
 |
|
Tak to nebudu ani komentovat, ani se na to už nepodívám!
Jen ještě k těm kyselým půdám - ty jsou prakticky všude, kde je pískovec, žula a pak velké množství organického spadu (listí a zvláště jehličí). Jen minimum povrchových půd je skutečně zásaditých. Zpravidla se to dá odhadnout i podle mechu mezi trávou na lukách, silně kyselé půdy jsou také silně prorostlé mechem.
Podmáčené půdy v luzích jsou takovou výjimkou, protože zde se to "ředí" k neutrálu. Naproti tomu podmáčená půda ve vyšších oblastech s rašelinníkem je již tak kyselá, že docela slušně oxiduje organické materiály - rád chodím do rašelinišť naboso, je to dokonalá očista, nohy pak mám skoro bílé .
Ruderalizované půdy z pohledu botanika (a pro tento účel asi směrodatnější) jsou půdy s nevyváženým rostlinným společenstvem na skládkách deponiích, výsypkách ... roste zde hodně lebedy, pelyňku, pěťouru, ale také kopřiv.
... a z těma kačenkama si to nechte! _________________ Martin Chochel |
|
Návrat nahoru |
|
 |
|