Jak se vám SVĚT HUB líbí?

[Michal Mikšík]

Vážení přátelé, je mi ctí vám touto formou podat důkaz o skutečné existenci časopisu. Věřím, že se všem bude líbit a zájemci, kteří by si jej chtěli koupit a jsou z Prahy, tak je to možné v redakci časopisu na adrese:

QUATRO PUBLISHING, s.r.o. - vydavatel časopisu
Hálkova 1406/2
120 00 Praha 2

denně od 10:00 do 17:00 hodin. Časopis ZATÍM není distribuován klasickou formou, takže je možné jej získat jen formou předplatného nebo osobním odběremv Praze.

S pozdravem
Michal Mikšík

[Martin Kříž]

Autor snímku pravého hřibu bronzového je prezentován pod opravdu zajímavým pseudonymem...

[Michal Mikšík]

Vím, ale toto "jméno" bylo zmíněno záměrně, tento člověk se pod tímto jménem prezentuje i na internetu a je pod tímto pseudonymem znám, tak jsem to ponechal a respektoval to, ale pokud by se zlobil (doufám, že ne), uvedu jeho pravé jméno příště - tedy Zdeněk Pelda a omluvím se mu...Já chápu, že najít na časopisu něco negativního je vždy snažší, než pozitivního, ale věřím, že si zaslouží i slova chvály. Ono kdyby bylo všechno perfektní, asi by to nebylo ani přirozené. Myslím, že všichni se učíme ze svých chyb, ale já každopádně děkuji za všechny názory na časopis, všechny budou pro mne velmi cenné.

Takže Martine děkuji i Tobě!!

[Jirka Kohl]

[Michal Mikšík]

Jo jinak Martin myslel pravého jako na pravé straně, aby nebyly pochybnosti, že ten druhý není "pravý" hřib bronzový.

[Jiří Véle]

Aby nebylo pochyb tak potvrzuji že časopis vyšel, v kvalitě lepší než vynikající jak urovní textů,tak i fotografii. Zajemci kteří nemají předplaceno, mohou časopis získat způsobem který vysvětlil Michal, druhá možnost je přednáška v Unhošti 25.3.2010, kde bude možnost prohlédnutí a samozřejmě i zakoupení časopisu SVĚT HUB.

[frashmaker]

Zítra se pro něj stavím v redakci tak doufám, že tam někdo bude a pak se k němu vyjádřím. Každopádně vzhledem k tomu, že jsem předplacíno neměl a nesledoval jsem kdy to vyjde, tak mě ta chumelenice okolo opoždění vydání vůbec nezastihla a tak zde budu moci duševně nepoškozen nastalým prodlením zcela nezaujatě a neomezeně říci, zda se mi to líbí nebo ne ).

[Yohaness]

Od dnešního dne lze časopis zakoupit též v prodejně firmy SAMYCO, Lípová ulice č. 4, Praha 2 - Nové Město.

[frashmaker]

Tak jsem se dnes stavil v redakci pro časopis a až na horší označení a chvilkové hledání (šíleně upovídaný vrátný - raději se ho na nic neptejte) jsem neměl větší problémy. Připadal jsem si jako ilegální šířitel undergroundového čtiva za dob totálního rudého šílenství, což mi dodávalo určitý pocit jedinečnosti v tom smyslu, že vlastním časopis, který se téměř nikde neprodává, a druhý díl povezu kamarádovi přes pětinu Republiky. Včera jsem slíbil, že zde vyjádřím svůj názor na časopis (DAMykáci by tu měli šílet radostí, že se něco takového povedlo a zatím docela ticho ). Tak tedy: Nejdříve obecnější názor méně závislý na obsahu: Srovnám li s Houbařem: Když si ho koupím do vlaku na cestě z Prahy do Pardubic, tak už v Kolíně většinou nemám co číst. Svět hub jsem četl čistého času dobré tři hodiny (nejsem zdatným rychločtivcem). Líbí se mi také kvalitní papír, na který je tištěno. Ten obyčejný daleko dříve vybledne a i fotografie na něm ztrácejí na kráse, kdežto tady jsou pestré, jasné a ostré. A teď k samotnému obsahu: Nejsem žádný mykolog ať už profesionální či amatérský, takže pokud v časopise byly chyby odborného charakteru, tak jsem je neměl šanci nalézt. Každopádně mohu říci, že jsem s prvním dílem více než spokojen. Článek o Květnatci (nejvíc mě zaujal výčet prvonálezů i s daty) ještě více rozzářil světýlko mé fascinace touto houbou. Rozhovor s panem Papouškem byl příjemné osvěžení a vidina reinkarnace jeho veleznámého atlasu pro mne byla mírně nečekanou novinkou, která potěšila . Článek o Masečníkovi zas vlil do mých fantazírujících myšlenek touhu ubírat se směrem, který napomáhá k jeho nalezení. Fotografie obecně jsou dle mého velmi pečlivě vybrané a tak snad i nadále nebude docházet k vydávání fotek - "zmetků", kteréžto se často objevují v různých tiskovinách, jakoby sami neměli tucha o pravidlech ostření na předmět. Ale abych jen nechválil tak sem prsknu i nějaký ten zápor, protože nic není dokonalé a i malé dítko se musí vychovávat . Osobně nemám moc rád, když si čtu popis houby a nemám k němu názornou ukázku. Ve spoustě časopisech a atlasech lze čísti sáhodlouhé popisy třeně, klobouku, hymenia a podobných kulišáren, ale nikde není od těchto pojmů názorná šipka k místům, ke kterým si lze přiřadit daný pojem. Je jasné, že většinu lidí napadne, že když se píše o síťce na třeni že se tím myslí síťka na třeni, ale uvážím li, že spousta z nás má fotografickou paměť (tu pravou má asi 10% lidské populace, ale je hodně lidí co si pamatují kde přesně měli v sešitě na střední a jakým písmem napsáno nějaké slovo, ale ne všichni už si vzpomenou co to bylo za slovo - a z toho vycházím) tak mně osobně (nikomu to nevnucuji) by se nejvíc líbila fotka malé houby, fotka velké houby, fotka malé rozříznuté houby a velké rozříznuté houby a z textu vedoucí šipky k místům, na které ta slova poukazují. Když se dozvím, že dužnina v oblasti klobouku po rozkrojení modrá a v oblasti třeně ne, tak je to fajn, ale musím si tu větu zapamatovat, abych byl schopen v lese rozlišovat. (Pokud neznám podobný druh, který by se lišil třeba pouze zmíněným modráním). Když uvidím fotku rozříznutého Smrkáče a Fechtnera, tak si ten rozdíl zapamatuji daleko lépe a ještě lépe, budou li graficky zdůrazněna místa, na která je třeba se zaměřit. Možná jsem ale jen duševně méně způsobilý k určování hub, tak je pak tato poznámka více než bezpředmětná, ale fotka modré skalice kápnuté na holubinku (všude se o tom jen píše) by mne jistě obohatila. Druhá věc je, že jsem milovníkem zajímavostí. Rád si přečtu, že když si dám do želatinové kapsle nasušený a rozdrcený "Hřib žlučník" že mi to pomůže na "vopici", nebo že pomocí chorošů se dřív rozdělával oheň tak a tak...atd atd atd... Takovýchto informací jsem si rovněž nevšiml a trošku mě to mrzí. Líbilo se mi okénko o Atlase hub pro nejmenší a z něho plyne další má připomínka: Docela by se mi líbili krátké recenze na atlasy a knihy o houbách, které vycházejí i které vyšli třeba před 90ti lety. Hodnocení zpracování, odbornosti, srozumitelnosti nebo tak. Často jdu okolo antikvariátu a vidím atlas hub z roku jedna dva, ale i kdybych do něj vejral hodinu, tak nemusím poznat, zda mi má skutečně co dát a nabídnout. Kdežto když někdo řekne že Ušatý Pilát z roku 19XX je skvostem, tak nebudu váhat za něj utratit větší peníz . A vůbec... Jsem se zase rozpovídal. Podle mě prostě tenhle časopis stojí za to si koupit a i přes to, že se v něčem jistě bude nevyhnutelně opakovat po svých předchůdcích, tak rozhodně alespoň první díl dokáže rozšířit mykoobzory a potěšit mykonárod. 85%

[Michal Mikšík]

Zdravím, děkuji všem za příspěvky, zejména děkuji za ten poslední. Jsem velmi rád, že se časopis líbí ale jsme si vědomi, že vždy je co zlepšovat. Přeci jen se jedná o první číslo, ale myslím si, že důležité je mít pevné základy, na kterých se dá stavět. V podstatě jsem udělali těsto a teď z něj budeme péct různé koláče a pochutiny pro milovníky hub - obrazně řečeno. Co se týče nápadů ohledně knih, které vycházely v českém jazyce, tak něco v tomto duchu skutečně plánujeme, ale tvůrce nápadu klidně může přiložit i ruku k dílu a nebát se napsat něco sám. V příštím čísle bude například představeno jedno z nejkrásnějších českých děl o houbách od J. V. Krombholze...takže určitě je se na co těšit. Uvítáme náměty a nápady, co dalšího by jste chtěli v časopise mít, ale i co by tam třeba být nemělo. Budeme rádi třeba za fotky vašich úlovků, to vám práci nedá, stačí poslat jeden email s fotografií. Na jedné straně pak budeme tyto fotografie uveřejňovat v rubrice Vaše úlovky...

Přeji všem krásný den a děkuji za případné další náměty a postřehy

S úctou

Michal Mikšík
šéfredaktor

[Bob]

Myšlenka: Fotografie zalané do redakce a uveřejněné v časopise (či na webu) by bylo možno objednat jako plakát na zeď či tak něco. ... jen taková myšlenka

[Michal Mikšík]

Upozorňuji všechny předplatitele, že časopis byl včera (ČR) a dnes (SR) odeslán, takže nejpozději do pátku (ČR) by jste jej měli mít doma. Na Slovensko to bude možná trvat pár dní.

S pozdravem

Michal Mikšík

[Bob]

První dojem: Jsem trochu velmi příjemně překvapen kvalitou tisku!!!
Druhý dojem: Rozsah "obsahu" čísla je plýtvání místem. Místo výběru by se hodil poctivý úplný seznam, doplněný seznamem klíčových slov (strana) v abecedním pořadí.
Třetí dojem: Je takto vysoká laťka udržitelná? Držím palce.

Prosba: Napište na obálku velkým písmem NEPŘEHÝBAT ... pošťačka mi radost trochu pokazila

Houbařům naprosto jednoznačně doporučuji !!!

[Michal Mikšík]

Ahoj díky za postřehy, s tím ohnutím je mi to líto, ale díky za podnět, určitě to uděláme, aby každý dostal své číslo v pořádku. S tím obsahem to sice chápu, na druhou stranu jsme na tom obsahu dosti pracovali a líbí se nám to takhle, takže zatím to asi měnit nebudeme, ale nevylučujeme, že na konec časopisu dáme třeba celý obsah s abecedním seznamem druhů, které jsou v daném čísle uveřejněny. Co se týče vysoké laťky, tak věřím, že ano, řekli jsme si, že na kvalitě nehodláme šetřit a také nebudeme, navíc nás časopis moc baví dělat. Jen ekonomické problémy nás tíží, ale věříme, že nám stále přibývající předplatitelé časem pomohou většinu problémů vyřešit. Děkuji všem, kteří nám drží palce. Jsem rád že se časopis líbí. Vím, že sem tam se vždy něco najde, ale kde ne....koneckonců, kdyby nebylo chyb, nebylo by co zlepšovat a to by byla nuda (((((:

Díky moc

[Míra]

Rád se připojím k hodnocení časopisu Svět hub, který jsem si předplatil. Se zájmem jsem ho přečetl a musím říci, že v mnohém předčil má očekávání. Myslím si, že je to časopis na úrovni, se kterým se budu rád setkávat i nadále a pevně věřím, že jeho kvalita neklesne.

1. Potěšil mne velmi kvalitní papír a tisk, což řadí tento časopis o několik úrovní výše než běžné časopisy, a to na úroveň speciálních časopisů o přírodě, které ale většinou stojí o hodně více než Svět hub .
2. Nejsem odborník, přesto si myslím, že články jsou na velmi dobré úrovni a psané tak, aby byly srozumitelné většině houbařského národa.
3. Fotky hub jsou nádherné a v kombinaci s kvalitním papírem a tiskem z nich dýchá kouzlo lesa až ke čtenářům.


Mám také několik připomínek, které chci zmínit, i když je však přikládám převážně na vrub tzv. porodních bolestí, které novinky obyčejně provázejí.

Začnu rubrikou PORTRÉT u které, patrně chybou číslování stran ( strana 1 je očíslována až na straně 3), došlo k tomu, že tato nádherná dvoustrana je vytištěna o dvě strany dále a ne jako vnitřní dvojlist, a tak není fotka stročkovce kyjovitého na jednom listu, a proto ji nelze v případě zájmu vyjmout ven jako plakát.

Článek o vzácných hřibech Slovenska mne zaujal. Přibližuje nám Čechům růst těchto hřibů u našich sousedů. Vůbec mi nevadí, že je napsán ve slovenštině a předpokládám, že stejně tak je na tom i většina Čechů starších třiceti let. Horší to je ovšem s těmi mladšími, které chce časopis určitě též zaujmout. Zjistil jsem to na své dceři, která ač chodí do osmé třídy a v televizi sleduje i slovenské pořady, měla s tímto článkem trochu starosti. Co pro ni však bylo nesrozumitelné, tak to byly názvy některých hřibů, které jsou ve slovenštině jiné než v češtině. Předpokládám, že není účelem, aby ti méně zdatní museli listovat při čtení článku atlasem a podle latinských názvů hub hledat názvy české. Proto bych se přimlouval, zda by nestálo za uvážení, v článku psaném slovensky, uvádět vedle slovenských a latinských názvů ještě názvy české a u fotografií souvisejících s článkem tohoto slovenského autora také názvy ve všech třech jazycích, tam byla pro změnu jen čeština a latina. Předpokládám, že i v dalších číslech budou články ve slovenštině, a tak i ti mladší časem získají náležitou praxi, v tomto nám nejbližším jazyce. Doplnění českých názvů by jim v tom určitě pomohlo.

Ještě poslední připomínka. V článku o hřibu bronzovém na straně 17 v ekologii a rozšíření jsem se dočetl, že hřib borový (mělo být bronzový) roste v nížinách a pahorkatinách v doubravách a dubohabřinách.... V tu chvíli jsem si vzpomněl na tiskařského šotka, který se snaží zviditelnit a bylo mi vše jasné. Bohužel pro ty, kteří hřib bronzový neznají, mohou být tyto údaje zavádějící.

Koukám, že jsem se rozepsal dost, a proto bych chtěl závěrem popřát celé redakci Světa hub, ať se jim daří v jejich započaté práci, neboť jen tak budeme mít my čtenáři zajištěn pravidelný přísun zajímavých a poutavých článků a fotografií, které mnohým z nás rozšíří obzory z mykosvěta i přírody.
Díky