Jak fotí mistr Tonda Houba

[Bob]

Ahojky Tondo, koukal, jsem že tvé fotky jsou standartně velmi dobré kvality (lze-li to z fotek na webu vubec posoudit). Mohl by jsi se s námi podělit jak to děláš? Příprava, expozice, směr světla, filtry, denní doba alias světelné podmínky, ...

[Aleš Vít]

...jé, díky za vyzvání , tak já dám něco dohromady a pak to na pokračování napíšu...

[Aleš Vít]

...po tom, kdy mě Bob oslovil, abych napsal něco o tom, jak fotím houby, jsem trochu zrozpačitěl. Ono bude asi nejlépe, pokud v rámci rozběhu nejprve rozložím takhle zajímavé a na informace celkem obsáhlé téma na několik samostatných částí. Pak mám na mysli návaznou všediskusi se sdílením vlastních pozitivních, ale i opačných poznatků z praxe mé i vás ostatních s cílem se navzájem obohatit. Neměla by chybět ani další související témata od vás ostatních, která tu postrádáte.
Zmíním se tedy například o tom,
1) Proč houby fotím a jakou mám představu o výsledném poslání snímku,
2) jakou výbavu potřebuji a co všechno předchází tomu, než zmáčknu spoušť, aneb Analog či Digiťák, Kompakt či Zrcadlovku etc.?
3) jakému způsobu archivace snímků hub dávám přednost pro další nakládání s nimi a
jaký princip ctím při úpravě snímků (pro výuku vlastní úpravy jsou tu povolanější),
tak alespoň to základní.
Pokud vás tedy napadnou další rozšiřující témata a pro názornost třeba přidáte i nějaký svůj snímek, bude to nepochybně splňovat ambice zajímavého fóra.
A nebude už vůbec od věci, pokud se v budoucnu dokážeme domluvit na příležitostném výletu do terénu, abychom si předali své poznatky také na praktických příkladech?

Ad1, ?pro mne je fotografování hub neodmyslitelná součást houbaření, a také touha zachytit to jedinečné, co pak jednou provždy mizí s každou konkrétní houbou, která končí v košíku, či sejde stářím. Zbude po ní provždy už jenom ten snímek. Navíc, jak říká jeden z mých nesčetných houbařských přátel, se údajně čas, strávený v lese, nezapočítává do délky našeho života.
V rámci houbaření fotím i tzv. doprovodně, pro domácí archiv, něco na způsob dovolené či deníku, zachycujícího celkovou atmosféru pobytu v přírodě. Většinou ale houby fotím pro potřeby jejich lepšího poznání, potěchu svou i těch, kterým mohu ty povedenější ukázat (udělá mi to dobře J, jakpak ne), avšak zejména pro osvětové účely, kterých je zapotřebí. Abych nevynechal, houby fotím i pro případný publikační záměr.
Shora uvedenému pak rozdílně podřizuji povahu a provedení snímku. Jinými slovy, kolik času přípravě a zhotovení snímku věnuji.
Pokud pominu ony doprovodné snímky, fotím v terénu houby nejčastěji jako objekt v přirozeném prostředí jejich růstu. *(viz. snímek 0001a)
Nejprve se snažím o kreativní snímek.
Pak zachytím houbu tak, aby byla podle vzhledu plodnice a prostředí na snímku pokud možno na pohled určitelná. Takovým snímkům s položenými plodnicemi, kterým je vidět až pod sukni se říká ?mrtvolky?, *(viz. snímek 0001b).
Pak ještě, pokud to je aktuální, vyfotím barevnou oxidační reakci na řezu plodnice a také houbu v detailu, je-li to pro její určení nějak významné, *(viz. snímek 0001c).
To by tak bylo asi z terénu.
Často si beru houbu s sebou na dourčení, nebo jen na další okukování, a to pak v závislosti, co se o ní ještě dočtu, ji pak přefotím i v interiéru, pokud jde třeba o znak, který jsem opomenul, nebo pokud reaguje na některé z chemických činidel a je to pro ni typické. Nejde to ale pokaždé, některé znaky se neuchovají a jdou udělat právě jen v terénu.
Samostatnou kapitolou jsou mikrosnímky ustrojení a orgánů houby, ale tomu se nevěnuji. Zdá se to možná až zbytečné, tolik různých záběrů, ale má to svůj následný praktický význam, třeba právě pro osvětové diskuse na webu za dlouhých zimních večerů.
Trochu jinou otázkou je pak význam takových snímků, pokud jsou v atlasech. Dosud se právě takové v mnohých publikacích, (tuzemské nevyjímaje), které mají pomáhat houbařské veřejnosti dopracovat se spolehlivějšího určení, vyskytují jen zřídkavě, což považuji za určitý nedostatek. Přitom věřím, že autoři takových snímků mají víc.
Mě osobně se pracuje lépe s atlasem, kde se to pro názornost mrtvolkami a řezy jen hemží. Na pouhou pěknou podívanou by měly být samostatně k dispozici reprezentační publikace.
?No, rozepsal jsem se, alespoň můžete přispěchat se svou troškou?

(pokračování příště)

[Pepa]

Ahoj Tondo.
Jako vždy pěkné počteníčko, řek bych přímo profesionální. A fotky k tomu není třeba žádný komentář. Těším se na pokračování.

[Kudláček]

Tondo zajimavé, pěkné počteníčko. Letos jsem začal fotit poprvé a teprve se učím. Vemu si z toho nějaké ponaučení a příští rok to vyzkouším ve velkém. Jak se říká učit,učit a učit se.Těším se též na další pokračování.

[Aleš Vít]

Ad2a, ...budeme pokračovat?ale pokud nyní na tomto místě očekáváte jednoznačné a rezolutní, ?černobílé? stanovisko, zda je pro fotografování hub vhodnější Analog či Digiťák, tedy jsem vás nejspíš právě zklamal. Ale sami správně tušíte, že to není tak snadné a rozhodnutí nakonec zůstane na vás. Já ho možná jen trochu popostrčím. Lze nakupit mnoho argumentů pro i proti oběma variantám a všichni zúčastnění budou v diskusi oprávněně hájit tu svou pravdu. Mám povícero přátel, se kterými už po léta fotíme houby. Mnozí z nich fotí na Analog a donedávna jsem k nim patřil i já. Je dobře si povědět, že u fotoaparátu není zdaleka rozhodující jeho tělo. Znám nejeden znamenitý snímek, pořízený, nemám-li přehánět, např. někdy až pokročile zánovní Exou, Exaktou, Zenitem či Prakticou. Ani způsob měření expozice neznamená pro výslednou kvalitu snímku to nejdůležitější. Není až takovou výjimkou vidět fotícího kolegu, kterak v pokleku mačká drátěnou spoušť svého Analogu a délku expozice určuje jen pohledem na ciferník svých náramkových hodinek. A přesto takhle vznikají skvostné snímky. Jistě, to, co nejvíc ovlivní technickou kvalitu výsledků, bez ohledu na to, zda jde o Analog či Digiťák, je především optika fotopřístroje spolu s dobrou znalostí jeho ovládání. V případě fotografování hub je podmínkou především kvalitní objektiv s dobrou kresbou, s co nejvyšším clonovým číslem, s možností manuálního zaostření, a je-li k dispozici dokonce objektiv s makro režimem (u Nikona je to označeno jako Mikro), pak je to ještě lepší. Vymožeností tradičního manuálního ostření, jak známo, disponují v současnosti v plném rozsahu zatím jen analogové či cenově nákladnější digitální zrcadlovky. Mnohé kompakty (myšleno digitální) dnes stojí svým vysokým komfortem uživatelského prostředí blizoučko k uvedeným zrcadlovkám. Pouze co do absence možnosti plnohodnotného manuálního ostření,(i přes dílčí zdokonalování v tomto směru, např. pomocí ostřícího kroužku), zůstávají Digi-kompakty pro fotografování hub oproti zrcadlovkám stále ještě méně vhodné. Není mým záměrem majitele Digi-kompaktů nikterak děsit, je to jen porovnání a konstatování stavu. Já sám jeden takový (Canon IXUS 50) s relativním úspěchem při focení hub někdy používám, jen je to více pracné (někdy mi to ne a neostří, jak bych si přál a výsledek tudíž nebývá vždy v souladu s mou představou. Jinak je to ale báječný ?pidi? pomocník v mnoha situacích. Naproti tomu Analogové kompakty dnes už neodvratně mizí v propadlišti dějin, v tom se asi shodneme. Dobrá znalost všeho, co technický potenciál aparátu umožňuje, je pochopitelně výhodou. Jinou nedílnou součástí do mozaiky úspěchu je trochu toho fotografického vidění a tvůrčí nápaditosti, bez níž je nám jakákoli kvalitní technika, taktně řečeno, méně platná. Tohle všechno ale jistě platí pro focení obecně. Pojďme tedy dál. Otázka, zda Analog, či Digiťák, s sebou nese i otázku použití příslušného média pro zachycení obrazu. U Digiťáku je to pro mne snadné. Používám Nikon D 70. Co je uvnitř čipu a mé CF karty, jsem nezjišťoval vniknutím , a to, co tam opravdu je a určuje kvalitu výstupu je veskrze závislé na zběsile postupujícím vývoji. V tomto směru stojím pouze v roli vděčného konzumenta. Pokud jde o filmy pro jednooké, (ale i dvouoké) Analogoné zrcadlovky, je to otázka vhodného výběru. Jsem odkojen Analogem Praktica a pak Nikon F 50 a později F 70 a používal jsem inverzní film. Báječně se v tomto směru k focení hub a přírody vůbec osvědčila, a mnozí kolegové ji stále používají, značka FUJI Senzia II. S negativy nemám v tomhle ohledu zkušenost. No, a je tu ještě další věc ke srovnání. Zpracování a získávání snímků. U Digiťáku je to neporovnatelně jednodušší, operativnější, méně rizikové a v jistém ohledu i levnější. Ovšem, je tu jisté ?OVŠEM?! Do nákladů je tu třeba si zčásti promítnout i cenu používaného PC a jeho periferií, uživatelsky spojených s fotografováním, NEBO zpracovatelské náklady Digilabu. Ty druhé ale v jisté podobě vznikají i u zpracování filmového materiálu. Tam ovšem výsledek a ztráty díky špatné expozici zjistíte až po vyvolání, resp. někdy až na papírových fotkách. Byly by to počty s ostrou tužkou v ruce a ponechávám je do diskuse. Třeba někdo máte ten vzájemný poměr už vyhodnocený. Uvedu jen jeden příklad. Ze zkušenosti vím, že není problém za rok nafotit 50 diafilmů v ceně okolo120 Kč/ks. Vyvolání přijde na dalších asi 100 Kč/ks. Už tohle ročně dělá částku, za kterou lze pořídit slušný Digiťák. Karta do Digiťáku 1GB dnes přijde odhadem na 1500,-Kč. I po odečtu je to slušná úspora. Měl bych ale z toho dnešního, převážně nešťavnatého povídání bez fotografií, udělat nějaký závěr. Jsem názoru, že pokrok se ani v tomhle ohledu nedá zastavit, natož se mu stavět. Proto se přikláním k tomu, vyzkoušet si a začít využívat digitální focení bez zaváhání tehdy, jakmile k tomu nastane první vhodná příležitost. Jako to, konečně, s postupem času, činí i mnoho mých fotografických přátel.
P.s. ?a slibuji, že příště to už bude i trochu o focení hub ?
(pokračování)