Fialová chorošovitá na borovicovém polenu

[Bob]

Tohle jsem objevil v Mimoni na zahradě na špalku z borovice (?) ... 29.10.2011 ... bohužel jsem sebou neměl foťák tož jen tohle Zná ji někdo?

[JETHRO]

pevník nachový- Chondrostereum purpureum

[Bob]

Takhle jsem ho ještě nikdy neviděl, a že už jsem jich pár viděl Jiná varianta není?

[Roman Manak]

Tady musím s Jethrem zásadně nesouhlasit. Pevník nachový to není určitě, už jen proto, že na borovicích se nevyskytuje. Je to Trichaptum abietinum (bránovitec jedlový), docela běžná houbička na jehličnanech od borovice, přes jedli, smrk a modřín.

Je jeden podobný druh, Trichaptum biforme, ale ten roste na listnáčích a u nás je dost vzácný

[sadlo]

[Roman Manak]

[hanýžka]

Trichaptum fuscoviolaceum má jakoby potrhané póry, což na fotce nevidím (ale fotka není úplně průkazná). Proto se přikláním k T. abietinum, přesně takto ho v lese vídávám.

[Bob]

Díky vám!!! Špalek jsem nakázal uschovati, tož doufám, že letos zase zaplodí. Prolétl jsem fotky na webu a asi bych se také spíše klonil k tomu běžnějšímu jedlovému. No uvidíme, jestli letos vzejde

[Roman Manak]

[Josef Chalupský II]

Ještě k té houbě z 5.února. Bobe, podívej se pod klobouček. Když bude povrch hladký, jedná se o pevník nachový. Když tam budou rourky, jedná se o bránovitec jedlový. A konečně když tam budou lišty, je to bránovitec hnědofialový.

K bližšímu ozřejmění situace u bránovitců (Trichaptum = Hirschioporus) si dovoluji staromilský (protože z knížek) dodatek. Ke spolehlivé determinaci podle makroznaků se hodí mladé houby. Protože u starých plodnic se hymenofor mění. Z pěkné fialové barvy se stává hnědá a rourky se trhají a rozpadají v zubaté lišty. Potud stručná teorie. Pochopitelně si to musí každý "osahat" a udělat vlastní zkušenost a závěr.

Bránovitec jedlový (Trichaptum abietinum). Má na spodní straně klobouku fialové rourky. Roste na dřevu (kmeny, větve, pařezy) smrku, méně borovice a jedle, vzácně modřínu a listnáčů (např. buk). V Čechách všude.

Bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum). Má na spodní straně klobouku fialové nízké lišty, často zubaté. Roste na borovicích, méně na smrku, vzácně na jedli a modřínu, výjimečně na listnáčích (habr, topol). V Čechách všude.

Bránovitec dvoutvarý (Trichaptum biforme). Má na spodní straně klobouku fialové rourky. Roste pouze na listnáčích (např. buk, dub, lípa, topol, aj.). Na jehličnanech zatím nezjištěn. Do roku 1984 uváděn jen ze Slovenska (Kotlaba, 1984: str.117). Později i ojedinělé nálezy na Moravě (Beran a Holec, 2006: str.216). Viz také diskuse na DAMyko, červen 2009.

Kontrolní otázka. Když najdeme bránovitce s rourkami na listnáči, co to je? T.abietinum nebo T.biforme?
Odpověď z učené knihy (Ryvarden a Gilbertson, 1994: str.678). T.abietinum je někdy podobný T.biforme. Prvý z nich má však želatinovou vrstvu silnou až 1,5 mm mezi dužninou klobouku (angl. context) a rourkami. T.biforme tuto vrstvu nemá.

[Roman Manak]

[hanýžka]

T. biforme roste u Pryglu v krásném starém bukovém lese, v okruhu kilometru roste i Tricholoma basirubens, Boletus fuscoroseus a další špíčky. V případě většího zájmu bychom mohli v rámci Štatlského mykologického klubu udělat na podzim vycházku.

[Roman Manak]

[Josef Chalupský II]

Pod hrází rybníku Černiš na padlém zakleslém smrku. Podle Balabána a Kotlaby (1970: str. 56) tvoří jednoleté plodnice, podle Kotlaby (1984: str. 116) jedno- až dvouleté od května do listopadu s maximem výskytu v září, podle Ryvardena a Gilbertsona (1994: str. 676) jednoleté. V každém případě ty houby na obrázcích tam musely být již od loňska. Klouboučky měly shora bělošedé "vyšisované", ale rourky na spodní straně byly matně fialové a jaksi "ožívající". Drobné okrouhlé a celkem pravidelné póry běží až k okraji klobouku. To by měl být směrodatný znak. Ovšem dost obtížně fotitelný.