Ganoderma pfeifferi - Lesklokorka Pfeifferova

[Roman Manak]

Docela vzácný druh, který jsem v ČR dosud nenašel. Můj nález je ze Slovenska. V Červeném seznamu druh nenajdete, ale měl by tam být minimálně pod označením En ne-li CR.

[Roman Manak]

Tak tady přidávám slíbenou fotku. Ještě dodám, že rostla na mohutném buku.

A jedna zajímavost. Kousek této vzrostlé plodnice jsem ukrojil pro mikroskopické potvrzení. Zhruba za 14 dnů jsme se na lokalitu opět vydali a lesklokorka byla jako nová, žádný náznak ukrojení

[Jirka Kohl]

Parádní houba i foto !

[Joeking]

Vím kde je i Čechách

[Roman Manak]

[Forrest Run]

Gratulace bez legrace, Romčo!
Jak se dá makroskopicky poznat?
A popiš nám blíž biotop, please!

[Teri]

Máme v herbáři položku z Čech, konkrétně PR Dubno (u České Skalice)

[Roman Manak]

[Roman Manak]

[Joeking]

[Roman Manak]

[Josef Chalupský II]

Dovětek k té lesklokorce Pfeifferově (Ganoderma pfeifferi), jejíž foto vyvěsil Roman dne 18.3.2012. Člověku se může stát, že se ocitne zcela "mimo mísu", když tolik energie věnuje jediné, a navíc průkazné, fotografii. Veden však jen dobrými úmysly dovoluji si poznamenat.

1, Na rozdíl od autora, který uvádí: "jsem si byl už na první pohled prakticky jistý, že je to ona", já bych naopak řekl, že na první pohled se jedná o lesklokorku pryskyřičnatou (Ganoderma resinaceum). Samozřejmě jsem si vědom všech úskalí determinace podle fotografií.

2, Jasně, všude se dočteme, že l.Pfeifferově patří buk a l.pryskyřičnaté dub. Co ale uvádějí moudré hlavy (Kotlaba 1984: str.57-60 a Ryvarden a Gilbertson, 1993: str.277-281). L.Pfeifferova v ČSSR buk (75 % ze všech nálezů), javor a jírovec maďal; v Evropě obvykle buk, ale také jírovec, javor, jasan, švestka, DUB a jilm.
L.pryskyřičnatá v ČSSR na 14 druzích dřevin, dub (58 % ze všech nálezů), javor, jírovec, BUK, jasan, platan, topol, akát a vrba; v Evropě obvykle dub, ale také jírovec, olše, břestovec, zmarlika, dřín, BUK, platan, topol, akát, vrba, jeřáb a lípa. Na lokalitě v Malých Karpatech byl široko daleko jen buk a dub ...

3, Kotlaba uvádí, že l.Pfeifferova je z ČSSR známa na lokalitách, cituji: "výrazně synantropního charakteru (parky, zahrady, ap.)". Týž autor u l.pryskyřičnaté uvádí, že většina známých lokalit je v oblasti teplomilné květeny a mají výrazně synantropní charakter (parky, zahrady, hráze rybníků, ap.). Vlasák (in Papoušek 2010, str. 276) říká, že l.Pfeifferova roste "nejčastěji v parcích, světlých lesích, ale přes dostatek vhodných stromů je vzácná". A podle něho l.pryskyřičnatá "neroste v lese, jen v parcích, na hrázích apod.".

4, L.Pfeifferova tvoří plodnice víceleté. L.pryskyřičnatá tvoří plodnice víceleté (Ryvarden a Gilbertson 1993) nebo jednoleté (Kotlaba 1984, Vlasák 2010 in T.Papoušek). Tu prvou neznám osobně, jen jednou jsem viděl odříznutý kus klobouku. Tu druhou znám ze 4 míst v okolí Č.Budějovic, 3x na dubu letním a 1x na dubu červeném, vždy jako jednoletou s tím, že plodnice se drží na stromě do jara následujícího roku, ale jsou mrtvé. Vlasák uvádí, že l.Pfeifferova vytrvává na jednom stromu až 20 let. Bylo by dobré, je-li to možné, tu lesklokorku z M.Karpat sledovat, jak tam vydrží dlouho. Ta plodnice na Romanově fotografii vypadá jako celkem čerstvá houba. Jestli je to l.Pfeifferova, musela vyrůst nedávno. Úplně stejně vypadají čerstvé plodnice l.pryskyřičnaté. Jen tu krustu nemají tak lesklou, jako je ta na té diskutované fotografii, ale spíše matnou. Na Romanově fotografii nejsou vidět žádné starší přírůstky. To je pro jednoleté plodnice typické. To svědčí o tom, že plodnice vyrostla v tomto roce. Na všech starších plodnicích l.Pfeifferovy jsou vždy patrné koncentrické přírůstky.

5, Hodná pozoru je informace Vlasáka, která se týká dorůstajícího okraje klobouku. U l.Pfeifferovy je barva tohoto "okraje i rourek zřetelně nažloutlá, místy se skvrnami od žlutého laku", (rozměry neuvedeny). U l.pryskyřičnaté je "okraj plodnice za růstu tlustý 3-5 cm", (barva neuvedena).

6, Mladé plodnice obou druhů se dají snadno zaměnit. Oba druhy mají podobnou pryskyřičnatou vrstvu na povrchu klobouku. Ale, jak uvádějí Ryvarden a Gilbertson (1993: 281), l.Pfeifferova má tmavohnědou dužninu, doslova "umber", což je odstín hlinky siena pálená, a širší spóry 9-11,5 x 6-9 um. Zatímco l.pryskyřičnatá má dužninu bledě šedohnědou s tmavší zónou nad rourkami, a užší spóry 9-11,5 x 4,5-7 um. Ta šířka spór je fakt "dobrej" rozdíl.

7, Pokud jde o krustu na povrchu klobouku, tak ta by měla být u l.Pfeifferovy nejprve světle červená a polosklovitá, brzy pak červenavě hnědá až kaštanově hnědá a matná kvůli vylučování pryskyřičnaté vrstvy, která je nejprve hladká, ale brzy praská a krabatí se, na lomu je žlutá a snadno se taví v teple zažehnuté zápalky. Stejná krusta u l.pryskyřičnaté by měla být nejprve červenavá a sklovitá, s věkem více do červenohněda až do kaštanově hnědé a matná pro vylučovanou pryskyřičnatou vrstvu, která je na lomu žlutavá a v teple zápalky se taví. Člověk by řekl hotové mysterium.

8, A ještě, l.Pfeifferova má mít v zimě nasládlou vůni. U l.pryskyřičnaté se vůně neuvádí, asi nestojí za povšimnutí. Plodnice l.Pfeifferovy je srovnatelně tvrdší, kdežto l.pryskyřičnaté je měkká a houbovitá, mezi českými zástupci rodu Ganoderma snad nejměkčí. Dokonce i u zcela mladých plodnic by měl platit tento rozdíl tvrdosti. Kdo z nás kdy měl tu šanci si to vyzkoušet?

Závěr. Vzhledem k substrátu by to asi měla být G.pfeifferi. Ale kdybychom nevěděli, že se jedná o buk, podle obrázku bychom klidně mohli usuzovat na G.resinaceum.

Celé to povídání má jedinou zato podstatnou slabinu. Kromě odřezku klobouku jsem pravou Ganodermu pfeifferi v přírodě nikdy neviděl. Nemohu do toho moc kecat. Zatím se aspoň přehrabuji v literatuře. Dnešní zájemce a webový surfer již ani nepotřebuje knihy. Např. popisy Ryvardena a Gilbertsona lze najít na www.mycobank.org. Dobrá zpráva je, že jsem dostal tip na jednu lokalitu. Jestli se poštěstí a jestli tam ten choroš stále žije, nabídnu později snímek.

[Roman Manak]

Wow, to je naprosto parádní povídání a skvělý přehled o těchto dvou druzích! Určitě si to nečtu poprvé a naposled

Jen jednu poznámečku k bodu 1. Jelikož jsem před nálezem této G. pfeifferi již párkrát viděl G. resinaceum, vzhledově mi ji to samozřejmě připomínalo. Možná mě trochu zvyklala i ta ekologie Ale napsal jsem, že jsem si byl "prakticky jistý" a ne "jistý". A jelikož jsem si byl jenom "prakticky jistý", vzal jsem vzorek pod mikroskop.

[Joeking]

Já bych jen dodal, že zatímco L. pfeifferovu znám jen jako víceletou, L. pryskyřičnatou jako striktně jednoletou...ale to je jen osobní zkušenost s těmito houbami

[Roman Manak]