Phellinus hartigii - Ohňovec Hartigův

[Kobera Václav]

Roste na starých živých i odumřelých jedlích a vzácně i smrcích.

[Bob]

Ohňovce potkávám na každém kroku a byl jsem překvapen kolik jich je ... tento je určen dle místa růstu a nebo i něčím dalším? Rád bych se v nich jednou trochu vyznal

[Kobera Václav]

Lokalita pralesovitého charakteru, na extrémních lokalitách se lesnicky nehospodaří, v ostatních částech probírka mladších stromů, staré se těžily jen vyvrácené a pokud se strom v půli zlomí - části kmene se nechávají přírodě.
Na lokalitě ne vzácný druh.
Houbu jsem určoval podle druhého obrázku asi před třemi lety a jak je vidět,stále zde roste.
Obvykle vyrůstá jedna plodnice, starší kopytového tvaru na jedli: použito k určení - F. Kotlaba: Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů....., A. černý:Parazitické dřevokazné houby.
Vybrány druhy alespoň jednou evidované na jedli:smrkový, ohraničený, rezavohnědý,Pouzarův,rezavý. Všechny mají jiný tvar plodnice.
O. zhoubný je vysokohorský druh známý z ČSSR jen z Vysokých Tater a na jedli pravděpodobně neroste - měl by se podobat borovému.
Jiný druh kopytového tvaru rostoucí na jehličnanech neznám.

[Bob]

Děkuji moc za vyčerpávající odpověď ... koukám, že je to ještě složitější než jsem myslel

[Josef Chalupský II]

Nedaleko hráze rybníku Bezdrev. Ve smíšeném lese na více místech s dominancí starých poškozených a nemocných smrků. Jako hlavní substrát se uvádí jedle. Kotlaba (1984, str.39): "ze 138 v ČSSR známých sběrů s uvedeným hostitelem je jich 119 (86 %) na jedli bělokoré, 16 na smrku ztepilém, 2 na tisu červeném a 1 na jalovci virginském".

[Joeking]

Přidal bych ještě jeden nález na Jedlovci Kanadském a jeden na Jedli obrovské..

[Josef Chalupský II]

Poslední příspěvek mě vede k tomu, abych reagoval a doplnil. Dokud to mám v čerstvé paměti a nedělal tajnosti. Zrovna před dvěma týdny, 24.3.2012, jsem shodou okolností také našel "Hartiga" na jedlovci (tsuga) kanadském (Tsuga canadensis). To jsem zíral. Bylo to v areálu jedněch bývalých kasáren v krajinné památkové zóně Libějovicko-Lomecko. Lišky tam dávají dobrou noc. Lokality bývalých vojenských prostorů přinášejí nejedno překvapení. Jsou to místa, která byla chráněna lépe a důkladněji než státní přírodní rezervace. Nechal jsem ho pochopitelně na stromě. Takové houby se nelámou. A ten nález, jestli to vůbec mohl být ohňovec Hartigův, jsem nakonec probral s odborníkem. Dozvěděl jsem se, že v Severní Americe se na tamních jehličnanech vyskytuje Fomitoporia (Phellinus) tsugina. S ním by ten náš Ph.hartigii mohl být teoreticky zaměněn. Přesné určení několika ohňovců nalezených na jedlovci v ČR po roce 1984 však ukázalo, že se jedná o náš Phellinus hartigii. Mimochodem, kde roste ta jedle obrovská (Abies grandis)?

[Joeking]

Popravdě, ta tsuga (možná ten tsuga) je asi 100 metrů od té jedle a oba stromy jsou v arboretu Křtiny ..jinak možnost fomotoporia byla mikroskopicky vyloučena. Zde je ten ohňovec z grandisky.

[Josef Chalupský II]

Protože minule to bylo bez obrázku, nyní s fotografií: Phellinus hartigii na jedlovci kanadském. Rozlišovat ohňovce tohoto typu je práce pro skutečné velmistry. Na rovinu říkám, že při determinaci mohu jen tipovat a řídit se jehličnanem coby podkladem, na kterém choroš roste. Blízký ohňovec statný (Phellinus robustus) žije na listnáčích, hlavně na dubu, ale uváděn je vzácně i z akátu, jedlého kaštanu nebo lísky (Kotlaba 2003: str.140 in Reader´s Digest; Houby, česká encyklopedie). A opět udělám reklamu odborníkům (Ryvarden a Gilbertson 1994: str.490), kteří říkají: "Skupina druhů kolem P.robustus je jedním z nejzapeklitějších hlavolamů rodu ohňovec. Vývoj druhů tohoto komplexu je výsledkem přizpůsobování se odlišným substrátům a nesmírně rozmanitým faktorům prostředí. To platí rovněž pro jejich znaky makroskopické i mikroskopické. P.hartigii tvoří obvykle plodnice na spodní straně a ve vidlicích větví."

[Josef Chalupský II]

Kolem Hluboké zrovna moc jedlí není. Snad někde v oboře za plotem. A tak ohňovec Hartigův musí vzít za vděk smrkem.

Pod čarou. Kdo si dnes vzpomene, že na den přesně před 142 roky se narodil Vladimír Iljič Uljanov (Lenin). To jest 22.dubna 1870. Jenže na Svaté Rusi tehdy ještě platil juliánský kalendář. Rusové přešli na gregoriánský až 31.1.1918 a to hned přidáním 14 dnů. Tedy na druhý den byl rovnou 14. únor 1918. Kolikátého přesně se vlastně ten Lenin narodil?

[Roman Manak]

[Josef Chalupský II]

Ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii) konečně tam, kde má správně růst: na jedli. Nad těmi třemi plodnicemi byly ve výšce 3-4 m další asi čtyři srostlé a začínající. Dostat to na jeden snímek, to aby měl člověk nějaký panoramatický objektiv postavený vertikálně . Když jsem se tudy vracel kolem půl třetí odpoledne, poté co jsem v lese doslova přežil surové krupobití a průtrž mračen, byli ti ohňovci tak umytí a "vykoupaní", že jsem si při letmém pohledu z cesty myslel, že jsem dopoledne fotil troudnatce pásovaného (Fomitopsis pinicola). Sice už napůl promočen, ale přece jen schován v lesnickém posedu, jsem předtím v tom běsnění přírodních živlů střílnami pozoroval, jak po kmenech okolo stojících buků tečou hotové potoky vody. Byl jsem tak nasáklý vodou a promrzlý od krup, že jsem upaloval z lesa a byl myšlenkami někde v suchu a teple. Vůbec mě nenapadlo vyndat foťák a pro porovnání pořídit nový snímek. Stejně jsem měl tak zkřehlé prsty, že bych ho ani z ruksaku nevybral. To vše jsem si uvědomil až o kilometr dál. Tak snad někdy příště. Vezmu s sebou pet láhev s vodou a jarem a štětku a ty houby pořádně vydrbu, aby byl vidět barevný rozdíl mezi kloboukem zašlým a čerstvě omytým.

[Kobera Václav]

Tam, kde má správně růst. Na smrku celkem běžně roste i tam, kde jsou jedle.

[Jiří Novák]

Jeden z Valašska od Malé Lhoty na asi metrovém pahýlu smrku. Průměr může mít okolo 12 cm. Rostou zde 3 pěkně pod sebou v rozestupech asi 28 cm. Tento se mi zdá nejkrásnější.

[Josef Chalupský II]

Skupina plodnic ohňovce Hartigova (Phellinus hartigii) na pařezu jehličnanu, zřejmě jedle. Na stejném substrátu na snímku vlevo dole je lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum),
(Obr. 1).