Fomes fomentarius - Troudnatec kopytovitý

[Roman Manak]

Aspoň že ty troudnatce jdou fotit, když nic jiného neroste... Tenhle je dost velký, průměr je cca 40 cm, nachází se 2,5 metru nad zemí

[Josef Chalupský II]

Výtrusný prach tohoto choroše je křídově bílý. "Plodnice tvoří spóry pouze na jaře. Jindy během roku jsou vždy sterilní. Důvod takové pravidelné sporulace je neznámý" (Ryvarden a Gilbertson 1993: str.255). Pouze na obrázku v příspěvku Lupa 6.5.2007 je možné vidět barvu výtrusného prachu. Plodnice, které mají povrch klobouku souvisle posypaný výtrusným prachem, nalezneme na jaře velmi často. To je záhada. Jak se spóry dostávají nad plodnici a shora na klobouk? Nějakým mikroprouděním vzduchu? Počet spór vytvořených jednou plodnicí se odhaduje na stovky miliard nebo dokonce na bilióny.

[Roman Manak]

[Jirka Kohl]

Docela zajímavá věc, když se podívám na to foto tak nejvíc prachu má na sobě plodnice nejníž k zemi, ta trochu nad ní už méně a ta nad nima ještě méně, to znamená že plodnice jak je dosud znám já - metr až několik nad zemí na sobě viditelný prach nemají...určitě by to stálo za bližší prozkoumání, logicky je plodnice nejblíže u země "vystavena" nejmenšímu proudění vzduchu ale...dost možná že ta absorce výtrusů na povrchu klobouku není jen náhodný dílo větrů nebo nevětrů...uf to je odborný název
ale že ten klobouk má z nějakýho důvodu takovou vlastnost....?!

[Josef Chalupský II]

Třeba hraje nějakou roli to, jak vysoko nad zemí se plodnice troudnatce nachází. Selským rozumem to dává smysl. Poměrně časté jsou také případy, kdy najdeme staré odvětvené kmeny bříz poseté desítkami troudnatců. Klobouky některých jsou časně z jara křídově bílé, jiné jen ojíněné a zbytek normálně hnědošedý bez výtrusů na povrchu. Roli tu jistě hraje i stáří a fertilita plodnic. A také stabilita počasí v danou chvíli. Asi jich bude více, těch určujících faktorů.

[Roman Manak]

[Josef Chalupský II]

[Josef Chalupský II]

Takže to vůbec není jasné. Protože rozměry konsolovitých plodnic chorošů se uváději i takto: DÉLKA x ŠÍŘKA x TLOUŠŤKA. Viz Černý,A.(1989): Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha, 104 pp. Přitom "délkou" se myslí vzdálenost od levého okraje klobouku k pravému, "šířkou" vzdálenost předního okraje klobouku od substrátu a "tloušťkou", tam už to je stejné, se rozumí výška.

[Bob]

Já bych to rozdělil na dvě věci: 1. jak se to tam dostane, a 2. jak se to dostane odtamtud pryč

1. Jak se to tam dostane, a jestli ve větší výšce k tomu jevu nedochází. Jestli tento jev závisí na výšce od země ... já bych se nedivil - komu někdy zkosil přízemní mrazík zahradu ... jednou jsem měl do ca. 1 metru výšky všechno zmrzlé, zbytek ok - divný pohlad to byl na stromky

2. Vcelku věřím tomu proudění vzduchu (obecně řečeno vítr), při zemi by mělo být vždy pomalejší než výše nad zemí viz zákony o proudění - u stěn proudnice (země) je nejpomalejší. Se zvyšující se výškou růstu plodnice je proudění větší a tudíž i větší šance na sfouknutí výtrusů z plodnice pryč = čistící proces.

[Josef Chalupský II]

Kdybych se byl býval řádně věnoval knihám, které jsem si napůjčoval v knihovnách, abych se více poučil o houbách, nekladl bych takové nejapné otázky o původu spór na horní straně klobouku troudnatce kopytovitého. Prosím o shovívavost, už zase budu citovat. Černý (1989, str.13) píše: "... U hub stopkovýtrusých (např. u václavky nebo chorošovitých hub) se výtrusy uvolňují z bazidií a klesají dolů. V důsledku fyziologické činnosti při tvorbě bazidiospor se pod klobouky plodnic zvyšuje teplota a unikající teplý vzduch kolem klobouku odnáší výtrusy vzhůru. Plodnice některých chorošů v době sporulace bývají na horní straně pokryté velkým množstvím výtrusů. Produkce bazidiospor a askospor plodnicemi většiny parazitických dřevokazných hub je největší v létě, zejména u druhů, které vytvářejí jednoleté plodnice...." Snad už dám chvíli pokoj.

[Bob]

Nepřestávej!

[Roman Manak]

Když se tady tak seběhla ta diskuze ohledně kopytovce a jeho výtrusů, tak hodím něco čerstvého do pléna, čeho jsem si všiml až dnes. Na místě, kudy chodím dost často, je padlá bříza a na ní roste troudnatec tak, že má hymenofor rovnoběžně se zemí. Nic divného, jenže ten troudnatec má hymenofor na zemi. A dnes měl klobouk bílý povrch. Dodám, že nejbližší další kopytovec je cca 10 metrů, tudíž poprášení nemohlo být od jiného "soudruha". Docela by mě zajímalo, jak se ty výtrusy dostaly na klobouk.

Schválně jsem napsal, že místem chodím dost často, tudíž vím, že nemohlo dojít k tomu, že by se výtrusy naprášily na klobouk a teprve pak vlivem tlení kmene břízy by se dostal troudnatec tak, že by měl hymenofor až na zemi.

[Josef Chalupský II]

S těmi výtrusy na povrchu klobouku troudnatce kopytovitého je to opravdu záhadné. Jak to, že nejsou hlavně pod kloboukem? Podobně jako když necháme "vyprášit" klobouk nějaké lupenaté houby na kus papíru. Ony totiž pod kloboukem prakticky vůbec nejsou. Schválně jsem se zastavil u té veliké plodnice, kterou jsem vyvěsil 4.3.2012. Není moc aktivní, ale přece. Je na topolu asi 20 cm nad zemí. Výtrusy má jen na horní straně klobouku, dole není nic (obr.1). Přidávám ještě jednu plodnici o pár metrů dál. Ta je dokladem toho, jak výstižný je druhový název "kopytovitý". Má věrný tvar koňského kopyta (obr.2). Na jedné straně se dotýká země, na druhé straně je asi 1-2 cm nad zemí. Někde se úplně dotýká spadaného suchého listí. Jen v těchto místech je to listí bělavé od vypadaných výtrusů. Všude jinde, tam kde se žádný list nedotýká pórů, není vidět žádný bílý poprašek. Shora na klobouku přitom spóry jsou.

[Bob]

A jsou to vůbec výtrusy?

[Roman Manak]