Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
Zaslal: st 28. března. 2012 22:21 |
 |
|
Obě ty lesklokorky jsou velmi dobře definované. Jak v literatuře, tak v přírodě jako dva objektivně existující duhy. O tom není nejmenších pochybností. Absolutně. Konečně, celé generace znalců řádu Polyporales o tom hovoří. Náš spor se týká pouze nálezu z Malých Karpat. Evidentně se jedná o mladé plodnice. Správná determinace proto není jednoduchá, ba může být i sporná.
Jak jsi, Romane, určil, že se jedná o G.pfeifferi? Na základě jakých makro/mikroznaků, jakých ekologických či jiných charakteristik? Co bylo klíčové?
1, Na stránkách www.nasehouby.cz se uvádí, že G.resinaceum roste na buku i na dubu.
2, Lokalita a stanoviště v Malých Karpatech asi nemají tzv. synantropní charakter. Nevíme. Ale to mnoho neznamená.
3, Mohutnost i barva mladého okraje dorůstajícího klobouku svědčí pro G.resinaceum, nikoli pro G.pfeifferi.
4, Protože se jedná, zdá se, o dvě mladé plodnice, stavba tzv. krusty nemůže být rozhodující.
5, Odlišení pouze podle spór je poněkud sporné. Ostatní mikroskopické znaky mají oba druhy prakticky shodné.
6, Nalézt mladou G.resinaceum není vzácnost. Nalézt mladou G.pfeifferi, to je rarita.
Nefandím ani jednomu druhu. Nechci zpochybňovat determinaci pro nic za nic. Zajímá mě, jak to bylo.
Nepodceňuji ani Tvůj názor, když jinými slovy říkáš: "G.resinaceum znám, ale tohle bylo něco jiného!" To má svoji váhu a musí se respektovat. Jestli máš G.resinaceum dobře "nakoukanou" a tohle bylo něco jiného ... no, v tom případě, ... nevím.
A zajdu ve svých pochybnostech ještě dál. Kousek z té plodnice byl vyříznut. Při následující návštěvě po cca 2 týdnech nebylo po vyříznutém místě ani památky. Zarostlo. To znamená, že ta houba měla opravdu velkou chuť do života. Vyvolává to zároveň pochyby, jestli tak mladý kousek plodnice byl vhodný pro determinaci a jestli poskytl dostatek mikroskopických znaků pro správné určení. Zdá se, že inkriminovaný kousek byl vyříznut jen z rostoucího okraje plodnice. Kdyby se jednalo o hluboký zářez do krusty, asi by místo zásahu bylo pozorovatelné i po 2 týdnech. Nevím. Je to jen můj dohad. Ale třeba si to letos vyzkouším a budu moci osahat, pokud najdu mladou G.resinaceum v ten správný okamžik bujného růstu.
Co na tom mladém kousku plodnice bylo klíčového, co dokazovalo, že se jedná o G.pfeifferi?
Poslouchej, Romane, nic ve zlém, ta houba si zaslouží, aby na ní spočinulo orlí oko experta. Máš ještě někde ten kousek, co jsi pro jistotu odříznul? Pokud máš vážný zájem o zkontrolování správnosti Tvé determinace, tak mi ten kousek pošli, o zbytek se postarám. Kontakt na mně: chachalupsky@centrum.cz.
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Roman Manak

Založen: 08. 07. 2009 Příspěvky: 1379 Bydliště: Veselí nad Moravou
|
Zaslal: čt 29. března. 2012 19:42 |
 |
|
st 28. března. 2012 22:21 Josef Chalupský II napsal: |
Obě ty lesklokorky jsou velmi dobře definované. Jak v literatuře, tak v přírodě jako dva objektivně existující duhy. O tom není nejmenších pochybností. Absolutně. Konečně, celé generace znalců řádu Polyporales o tom hovoří. Náš spor se týká pouze nálezu z Malých Karpat. Evidentně se jedná o mladé plodnice. Správná determinace proto není jednoduchá, ba může být i sporná.
Jak jsi, Romane, určil, že se jedná o G.pfeifferi? Na základě jakých makro/mikroznaků, jakých ekologických či jiných charakteristik? Co bylo klíčové?
1, Na stránkách www.nasehouby.cz se uvádí, že G.resinaceum roste na buku i na dubu.
2, Lokalita a stanoviště v Malých Karpatech asi nemají tzv. synantropní charakter. Nevíme. Ale to mnoho neznamená.
3, Mohutnost i barva mladého okraje dorůstajícího klobouku svědčí pro G.resinaceum, nikoli pro G.pfeifferi.
4, Protože se jedná, zdá se, o dvě mladé plodnice, stavba tzv. krusty nemůže být rozhodující.
5, Odlišení pouze podle spór je poněkud sporné. Ostatní mikroskopické znaky mají oba druhy prakticky shodné.
6, Nalézt mladou G.resinaceum není vzácnost. Nalézt mladou G.pfeifferi, to je rarita.
Nefandím ani jednomu druhu. Nechci zpochybňovat determinaci pro nic za nic. Zajímá mě, jak to bylo.
Nepodceňuji ani Tvůj názor, když jinými slovy říkáš: "G.resinaceum znám, ale tohle bylo něco jiného!" To má svoji váhu a musí se respektovat. Jestli máš G.resinaceum dobře "nakoukanou" a tohle bylo něco jiného ... no, v tom případě, ... nevím.
A zajdu ve svých pochybnostech ještě dál. Kousek z té plodnice byl vyříznut. Při následující návštěvě po cca 2 týdnech nebylo po vyříznutém místě ani památky. Zarostlo. To znamená, že ta houba měla opravdu velkou chuť do života. Vyvolává to zároveň pochyby, jestli tak mladý kousek plodnice byl vhodný pro determinaci a jestli poskytl dostatek mikroskopických znaků pro správné určení. Zdá se, že inkriminovaný kousek byl vyříznut jen z rostoucího okraje plodnice. Kdyby se jednalo o hluboký zářez do krusty, asi by místo zásahu bylo pozorovatelné i po 2 týdnech. Nevím. Je to jen můj dohad. Ale třeba si to letos vyzkouším a budu moci osahat, pokud najdu mladou G.resinaceum v ten správný okamžik bujného růstu.
Co na tom mladém kousku plodnice bylo klíčového, co dokazovalo, že se jedná o G.pfeifferi?
Poslouchej, Romane, nic ve zlém, ta houba si zaslouží, aby na ní spočinulo orlí oko experta. Máš ještě někde ten kousek, co jsi pro jistotu odříznul? Pokud máš vážný zájem o zkontrolování správnosti Tvé determinace, tak mi ten kousek pošli, o zbytek se postarám. Kontakt na mně: chachalupsky@centrum.cz. |
Takže, abych se do toho pustil. Samozřejmě, že ten kousek nebyl nijak velký, přeci jen se snažím pokud možno brát co nejmenší exikát. Ale jelikož mám s mikroskopováním chorošovitých hub už jakés takés zkušenosti, bylo mi jasné, že pouze okraj nestačí. Vyříznul jsem dlouhý úzký plátek.
K těm mikroznakům co jsem studoval: Hlavně to bylo přesné proměření výtrusů, i když poté jsem nebyl o moc chytřejší, protože se přeci jen dost překrývají. Resinaceum má dolní hranici o něco níž, ale jinak jsou prakticky stejné. Už tady ale jsem zjistil nejmenší výtrusy 6.2 um, u resinaceum je uváděné 5 um. Tím podstatným byly skeltální hyfy, které jsou v jednom případě hnědé, ve druhém hyalinní. Trochu napomohly i pileocystidy, které mají u těchto dvou druhů jiný tvar a jinou tloušťku stěn a v neposlední řadě i tramální hyfy. Neříkám, že to bylo jednoduché určení, ale všechno dohromady to dalo G. pfeifferi. Co se týká vzorku, ten u mě doma není, měl by být v muzeu v Brně. Většinu exikátů, zvlášť když jde o vzácnější druhy, předávám do muzea, kde líp poslouží svému účelu. Každopádně - mám zaznamenanou GPS pozici nálezu (což u vzácnějších druhů činím pravidelně), na lokalitu letos několikrát pojedu, tudíž pokud se tam objeví, můžu odebrat další vzorek.
_________________ ---
RAM
Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
Zaslal: čt 29. března. 2012 20:30 |
 |
|
Děkuji. Jsi důkladný. Těším se na Tvůj další příspěvek o lesklokorce Pfeifferově z té malokarpatské lokality.
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Roman Manak

Založen: 08. 07. 2009 Příspěvky: 1379 Bydliště: Veselí nad Moravou
|
Zaslal: pá 30. března. 2012 21:24 |
 |
|
čt 29. března. 2012 20:30 Josef Chalupský II napsal: |
Děkuji. Jsi důkladný. Těším se na Tvůj další příspěvek o lesklokorce Pfeifferově z té malokarpatské lokality. |
No, ono je to ošemetné Já se snažím být co nejdůkladnější, ale času je málo a tak se mi doma hromadí dosud vzorky. Ale v některých zajímavých případech (a tento mezi ně jednoznačně patřil) jsem schopný sedět nad jedním vzorkem dlouhé hodiny. Tím bych to asi uzavřel
_________________ ---
RAM
Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
Zaslal: ne 01. dubna 2012 17:51 Předmět: lesklokorka Pfeifferova (Ganoderma pfeifferi) |
 |
|
To není apríl. A věřte, vážení uživatelé stránek DAMyko, že jsem na zpáteční cestě váhal, zda o tom vůbec psát. Proč? V jistých mykologických kruzích se o tom údolí mluví jenom pokradmu a šeptem. Je to takový skotský "glen", zářez s křivolakou stružkou mezi kopci, kterému chybí jen skrytá palírna nějaké malt whisky. Nebyl jsem si jist, jestli neporuším nepsaná pravidla a tabu zednářské lóže Pfeifferi. Aby pak nenašli mé sprosté tělo na břehu řeky Vltavy naražené na bukový kůl. Stanoviště se nalézá v oblasti Poněšické obory u Hluboké nad Vltavou. Les ve správě Státních lesů je oplocen a navíc střežen ve spolupráci s policií ČR. Tak praví plechová tabule zadupaná opodál do listí a jehličí. Ale protože ty správné informace si mohou zvídaví studenti najít jak v knihách tak na internetu, rozhodl jsem se kladně. Tedy mluvit. Ta lokalita není typicky synantropní. V jistém ohledu však ano. Patřila pod správu Ministerstva zemědělství. A jak je patrné z malých zhroucených posedů, bude něco pravdy na tom, že prominenti bývalého režimu si sem jezdívali zastřílet. Vždyť některá paroží z této obory dosahují světových parametrů a jsou k vidění vystavena na chodbách a v sálech nedalekého zámku Ohrada.
Vraťme se k té lesklokorce. Roste jich tam více na patě dvou buků, vzdálených od sebe asi 150-200m a věkem jistě přes 100 let. Houby nejsou právě fotogenické. A ještě na ně zasvítilo sluníčko. Dočteme se, že lesklokorka Pfeifferova může připomínat l.ploskou. Je to pravda. Houby působí ošuntěle. Mají svůj věk. Ta největší plodnice je široká 45 cm, ostatní jsou menší, kolem 35 cm a méně. Hlavní makroskopický rozdíl je, že l.ploská mívá povrch klobouku spíše šedohnědý a póry bílé s odstínem do hnědošeda, zatímco l.Pfeifferova má povrch klobouku tmavě hnědý, v místech s pryskyřičnatou krustou medově červenohnědý a póry jsou spíše žlutavé s odstínem do světle oranžové a hnědé. Jednoduše řečeno, l.ploská je vespod bílá, l.Pfeifferova je tam žlutá. Právě jsem popsal dnešní pozorování.
Když jsem viděl poprvé fotografie Ganoderma pfeifferi na stránkách www.nasehouby.cz, moc jsem tomu nechtěl věřit. Teď už ano. Dokonce si po zevrubném prozkoumání myslím, že nejméně tři z těch jejich pěti fotografií byly pořízeny na naší lokalitě v j.Čechách. Nikoli na té západočeské, jak autoři uvádějí v průvodním textu.
Čerstvé vzorky plodnic jsem nebral. Plodnice byly tvrdé. Na více místech byly vidět stopy po starých zářezech, jinde na kůře stromů ojedinělé zbytky po ulomených plodnicích. Zřejmě jak si kdejaký elév či novic řádu Polyporales odnášel vzorek domů ke studiu. Stačilo posbírat staré kousky, které ležely v listí na zemi.
|
197.23 kB |
 |
Hluboká nad Vltavou, 1.4.2012, buk |
|
 |
|
c1.jpg |
|
195.52 kB |
 |
Hluboká nad Vltavou, 1.4.2012, buk |
|
 |
|
c2.jpg |
|
199.98 kB |
 |
Hluboká nad Vltavou, 1.4.2012, buk |
|
 |
|
c3.jpg |
|
199.42 kB |
 |
Hluboká nad Vltavou, 1.4.2012, buk |
|
 |
|
c4.jpg |
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
Zaslal: ne 08. dubna 2012 23:22 Předmět: lesklokorka Pfeifferova (Ganoderma pfeifferi) |
 |
|
Vážení kolegové, pozdrav z druhého a zatím asi posledního známého poutního místa lesklokorky Pfeifferovy (Ganoderma pfeifferi) v jižních Čechách. Vězte, že se jedná o skutečný "špek". Na prstech u rukou spočítáme v republice místa a stromy, na kterých byla zjištěna. Nohou již nebude třeba. V Evropě je známa z řady zemí. Například, Kotlaba (1984: str.57) jich vyjmenovává hned 13 (tehdy ještě nesjednocené NDR a NSR a naopak nerozdělenou ČSSR) a dodává "všude je velice vzácná". Ryvarden a Gilbertson (1993: str.279) ve svých védách mají, že se jedná o jižní druh známý z jižní a střední Evropy, že na sever zasahuje do Dánska, kam následuje areál rozšíření buku, a že je ještě na nejjižnějších cípech Švédska. Jak to vypadá dále na východ, se zatím moc neví.
Slídil jsem po ní krajinou už začátkem jara a měl ji doslova na mušce. Rána padla, ale vedle, šla mimo asi o 100 m. Na tomto místě musím poděkovat mému staršímu tutorovi, který neváhal a radou zrektifikoval moje vychýlená miřidla. Sedm plodnic tam roste od paty až do výšky jednoho metru na odhadem 80-100 letém buku. Je vidět, zejména ve spodní části kmene na tzv. oddenku, že strom vůbec není zdravý. Ale drží. Není to solitér, spíše v zápoji při okraji porostu. Ta největší z plodnic (obr. 1), úplná stařešina ale stále živá soudě podle světlého hymenoforu, je skoro na zemi a široká kousek přes půl metru. Ty ostatní středního věku (obr. 2 a 3) jsou široké asi 15-25 cm. Poslední nejmladší (obr. 4) nízko nad zemí má asi 8 cm a je nejpestřejší. O pár desítek metrů dál na zemi na zbytcích jiného kmene (buk?) rostou dva mladí troudnatci pásovaní (Fomitopsis pinicola). Z dálky a na první pohled vypadají jako ta mladá G.pfeifferi. A člověk se už už raduje z dalšího velevzácného nálezu ... a teprve bližší ohledání ho vyvede z omylu.
Povrch pórů na spodní straně klobouku (obr. 3) má barvu matnou, bledě žlutou, nic kanárkově zářivého. Na více místech v okolí je běžná lesklokorka ploská (G.applanatum). Takže ten rozdíl lze dobře porovnat "in natura" a uložit si do paměti. Pokud jde o povrch klobouku, tak zrovna ta nejmohutnější houba se do jisté míry podobá například staré loňské lesklokorce pryskyřičnaté (G.resinaceum). Viz http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?p=55412#55412. A kdyby člověk nevěděl, co vlastně hledá, a byla tam jen jedna stará plodnice, koutkem oka by utrousil: "Zase fomes", a šel zklamaně dál.
Ještě jedna věc. V jedné populární příručce (Laessoe a Del Conte 2004, Houby, Fortuna Print, Praha: str.65) se o G.pfeifferi objevila následující informace: "Druh snadněji nalezitelný v zimě než v průběhu jeho růstového období od jara do podzimu. Vrstva rourek je totiž v zimě chráněna silnou vrstvou voskově žluté hmoty. Povrch klobouku je pokrytý měděně hnědým lakem, který se dá plamenem rozpustit. Má příjemnou vůni. Rozšíření: velmi rozšířený druh, ale pouze ve střední a jižní Evropě." Co všechno z toho platí, nechť posoudí každý sám. Už tomu tak bývá, že i v těch neuváděných a "opovrhovaných" zdrojích se sem tam najde něco navíc. Odněkud to ti autoři museli převzít. A něco si možná přizpůsobili obrazu svému. Druhým autorem je paní, která sepsala kapitolu o sběru hub a přípravě houbových pokrmů.
|
195.66 kB |
 |
Krajinná památková zóna Libějovicko-Lomecko, 7.4.2012, buk |
|
 |
|
obr.1.jpg |
|
197.55 kB |
 |
Krajinná památková zóna Libějovicko-Lomecko, 7.4.2012, buk |
|
 |
|
obr.2.jpg |
|
198.37 kB |
 |
Krajinná památková zóna Libějovicko-Lomecko, 7.4.2012, buk |
|
 |
|
obr.3.jpg |
|
199.14 kB |
 |
Krajinná památková zóna Libějovicko-Lomecko, 7.4.2012, buk |
|
 |
|
obr.4.jpg |
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
Zaslal: út 10. dubna 2012 21:44 |
 |
|
V diskusním příspěvku Romana Maňáka z 29.3.2012 stojí, že: "Co se týká vzorku, ten u mě doma není, měl by být v muzeu v Brně." Smutná zpráva na závěr. Dr. Vladimír Antonín mně dnes odpoledne sdělil el. poštou, že ta houba v Zemském muzeu v Brně není. Budiž. Párty končí, show must go on.
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Roman Manak

Založen: 08. 07. 2009 Příspěvky: 1379 Bydliště: Veselí nad Moravou
|
Zaslal: út 10. dubna 2012 22:33 |
 |
|
út 10. dubna 2012 21:44 Josef Chalupský II napsal: |
V diskusním příspěvku Romana Maňáka z 29.3.2012 stojí, že: "Co se týká vzorku, ten u mě doma není, měl by být v muzeu v Brně." Smutná zpráva na závěr. Dr. Vladimír Antonín mně dnes odpoledne sdělil el. poštou, že ta houba v Zemském muzeu v Brně není. Budiž. Párty končí, show must go on. |
No, trochu se to zamotalo. Napíšu mail ať tu tím neotravujeme ostatní
_________________ ---
RAM
Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Joeking

Založen: 01. 10. 2008 Příspěvky: 280 Bydliště: Brno
|
Zaslal: st 11. dubna 2012 6:56 |
 |
|
Pokud by někdo chtěl experimentovat s pěstováním, mám k dispozici i kulturu ..ta houba zase tak brutálně vzácná není...
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Bob Site Admin

Založen: 04. 11. 2005 Příspěvky: 9090 Bydliště: Kladno-Mimoň
|
Zaslal: st 16. května 2012 9:24 |
 |
|
Jo, to je to téma co jsem hledal Díky Romane.
Našel jsem v mimoňském parku na buku něco, co by mohlo být touto lesklokorkou. Mohu jí nějak mikroskopicky jednoznačně identifikovat, neb mám někomu poslat vzorek?
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Roman Manak

Založen: 08. 07. 2009 Příspěvky: 1379 Bydliště: Veselí nad Moravou
|
Zaslal: st 16. května 2012 19:29 |
 |
|
st 16. května 2012 9:24 Bob napsal: |
Jo, to je to téma co jsem hledal Díky Romane.
Našel jsem v mimoňském parku na buku něco, co by mohlo být touto lesklokorkou. Mohu jí nějak mikroskopicky jednoznačně identifikovat, neb mám někomu poslat vzorek? |
Bobe, mikroskopicky to jde odlišit od G. resinaceum, ale je to hodně velká piplačka (psal jsem o tom v jednom z předchozích příspevků). Dokonce se mi zdá, že jsem u jednoho vzorku ještě nikdy nestrávil tolik času jako u této potvůrky
_________________ ---
RAM
Do lesa se dá jít vždy. Když tam člověk nenajde houby, tak tam najde houby |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
Zaslal: st 18. července 2012 21:52 Předmět: lesklokorka Pfeifferova (Ganoderma pfeifferi) |
 |
|
Návštěva "locus classicus". Na prvním obrázku (Obr.1) se houba probouzí k životu. Soudě podle blednoucích pórů na spodní straně klobouku uprostřed. Na Obr.2 je tatáž plodnice plně aktivní. Póry nejsou žluté, nýbrž čistě bílé, a poseté dvoukřídlými muškami. Na Obr.3 detail okraje klobouku. Na Obr.4 záběr na celý strom.
Je zajímavé, že všech sedm plodnic mělo bílé póry, to znamená, že se mají čile k světu. Dokonce i ta prastará plodnice těsně u země. Na Obr.4 není vidět, protože je z druhé strany stromu. Na druhé straně stromu ve výšce asi 1 m nad zemí se objevila nová malinká plodnička o velikosti malé třešně. To ještě neznamená, že přežije. Na jiných místech kmene jsou dvě takové malé zaschlé a mrtvé. Možná, že celkově velká aktivita houby je dána relativním dostatkem srážek. Naplnilo se totiž pořekadlo "Medardovo kápě, čtyřicet dní kape".
|
184.76 kB |
 |
Libějovicko-Lomecko, 19.5.2012, buk |
|
 |
|
Obr.1.JPG |
|
169.42 kB |
 |
Libějovicko-Lomecko, 5.7.2012, buk |
|
 |
|
Obr.2.JPG |
|
150.88 kB |
 |
Libějovicko-Lomecko, 5.7.2012, buk |
|
 |
|
Obr.3.JPG |
|
193.01 kB |
 |
Libějovicko-Lomecko, 5.7.2012, buk |
|
 |
|
Obr.4.JPG |
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Chalupský II

Založen: 08. 09. 2011 Příspěvky: 553 Bydliště: Budvicius
|
Zaslal: st 23. září 2015 21:57 Předmět: konec dobrý, všechno dobré |
 |
|
Abandonment. Jinými slovy, vzdávám se a přiznávám porážku. V mé duši konečně zavládl klid a mír. "Až suchá mandloň rozkvete, zalita slzou dítěte, pak přijde doba šťastných chvil a klidný bude Canterville." (Oscar Wilde). Po třech a půl roku. Přítel mykolog no-X mě upozornil, že na internetových stránkách houbaření.cz se vyskytuje fotografie houby, viz Obr.1. Vedli jsme o ní spor s Romanem Maňákem na jaře 2012, jestli se jedná o lesklokorku Pfeifferovu (Ganoderma pfeifferi) nebo l.pryskyřičnatou (G.resinaceum). Tato fotografie byla pořízena 15.srpna 2014. Lze se domnívati, že na této poslední fotografii je tatáž plodnice z téže lokality a stromu (buk), jako byla plodnice R.Maňáka, kterou vyfotil 5.8.2011. Ta samá houba o tři roky starší. Jakkoli bývám až chorobně veleopatrný při určování chorošů jen podle fotografií, dnes musím uznat, že plodnice na novém snímku je velmi pravděpodobně l.Pfeifferova spíše než l.pryskyřičnatá. Hlavním důkazem zdá se býti skutečnost, že ta houba je stále na stejném místě. L.pryskyřičnatá je jednoletá, l.Pfeifferova více až mnoholetá. Samozřejmě, že stoprocentně si nebudeme jisti, dokud se nevyjádří samotní autoři. Zpětně mě trochu mrzí, že ti zainteresovaní, kteří v té kauze vystupovali a kolem houby na lokalitě se dále roky motali, nám nedali vědět. A tím dopřáli strašidlům, aby strašila. Přesto v této chvili i za těchto okolností nezbývá než vyseknout hlubokou poklonu. Romane, blahopřeji!
|
153.54 kB |
 |
|
 |
|
Obr.1. Ganoderma pfeifferi, 15.8.2014.jpg |
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
|