Laetiporus sulphureus - Sírovec žlutooranžový

[JETHRO]

Sírovec žlutooranžový-Laetiporus sulphureus
Syn.Polyporus s.,Cladomeris s.,Grifola s.,Laetiporus speciosus.
KLOBOUK-10-40cm je zpočátku hlízovitý,potom polokruhovitý,vějířovitý,
nebo různě zdeformovaný,bokem přirostlý,silně masitý,hrbolatý,taškovitě nad sebou,sírověžlutý,žlutooranžový,žlutěnačervenalý.
DUŽNINA-zpočátku šťavnatá,později pružná tuhá ve stáří suchá drobivá,chuť nakyslá,vůně příjemná houbová,barva bělavá.
VÝTR.PRACH-za čerstva krémový,po uschnutí bílý.
VÝSKYT-listnáče,nejčastěji topol,vrba,dub,třešeň,ořešák,od jara do podzimu
ZÁMĚNA-málo pravděpodobná,velmi typická houba,v mládí jsou podobné plodnice trsnatce obrovského,dužnina na řezu černá,bondarcevka horská,klobouky v hnědých odstínech,dužnina pálivá,šindelovník severský,dužnina žlutavá až bělavá,na spodu ostny,vzácný-pouze buk.
VYUŽITÍ-jedlý v mládí,nejlépe jako řízek/pokrájené plátky nutno povařit/,lze zavařovat do,guláše,čína.
Sírovec infikuje živé stromy,v místě poranění dřeviny,podhoubí proniká do vnitřního vyzrálého dřeva a působí jeho hnilobu a rozklad-kostková hniloba dřeva.Existuje ještě jeden druh sírovce a to sírovec horský-Laetiporus montanus,v ČR se vyskytuje nad 1000m.n.m. parazituje na modřínu opadavém,smrku ztepilém,borovici lesní,dříve se spojoval se sírovcem žlutooranžovým,ale byl vyčleněn jako samostatný druh,zejmé-na svoji ekologii,velikostí a tvarem bazidiospor.
ZAJÍMAVOST- včínské lidové medicíně ho používali,jako lék při regulaci činnosti lidského organismu.Zapálené plodnice sloužily na odhánění moskytů a jiného hmyzu.Z rozdrcených plodnic suchých plodnic se v době neúrody pekl chléb.

[mat60]

Posílám taky nějaké sírovce.

[Luboš]

Letos poprvé.

[flassch]

Tak pro tuhletu houbičku mám slabost Letos ještě nic, ale už se na ni chystám

[Bob]

Včera cestou domů jsem u silnice ve Statenicích (Praha) zahlédl klubající se plodnici - roste tuším na nějaké zplanělé či plané hrušni.

[Pantáta]

A já ho zahlédl (a následně sklidil) dnes v parku v Praze 6.... 8)

No nic - dost řečí - musím vařit ....

[Bob]

Pantáto, doufám, ža to nebylo ze stromu (špendlík) u metro Dejvická ... předpokládám, že mi tam vyroste i letos!

[Ivo]

Pantáto, když jsem spatřil ty Tvoje mercedesní sírovce, tak mi slza ukápla, ale současně jsem si vzpomněl, že v jedné kuchařce jsem měl několik receptů na úpravu této houby, tak jsem je zde přidal. Ještě se přiznám, že by mě zajímal recept na tu Tvoji úpravu, kterou jsi prezentoval na "nahoubách".

[Pantáta]

To je recept Tondy Houby (teda nevím zda je přímo jeho,ale on ho na "nahoubách" loni zveřejnil).

Tady je:

"Cibuli s česnekem osmahněte na másle a na tom vyduste do červena osolené kostičky sírovce. Pak to provařte se smetanou zakvedlanou s trochou hladké mouky a pořádnou lžící karí. S rýží i bez je to mňamka a budí to dojem krevet nebo račího masa "á la indien". I tady platí, že sírovec musí být měkoučký a zpracuje ho ještě týž den!"

[Ivo]

...a nešoupneme jej do Kuchařky ať to máme pohromadě? Klidně to spáchám (včetně toho Tvého obrázku)...

[Bob]

Naopak, k přesunu do kuchařky dojít musí. Vložte recept do kuchařky a sem vložte jen odkaz na stránku kuchařky. Tím se vlk nažere a koncepce zůstane celá

Jinak při sjezdu z kopce do Libušína (vyjížděje z Kladna Švermov) je u silnice pařez na kterém vyroste jedna plodnice na jaře a jedna na podzim ... sleduji ten pařez již 3 roky ... právě raší ta jarní plodnice

[Sley]

[Bob]

Napsal by sem někdo, kde je hledat? Já je často potkávám u silnic ve městech i na venkově. Chci se na ně ale vydat do nějakého zdravějšího prostředí ... vrby podél potůčku ... je to dobré místo na pátrání?

[Sley]

Bobe, ideální jsou lužní lesy, tedy kolem řek a potoků. Podle znalců (JETHRO, Tonda Houba a spol.) jsou sírovce nejchutnější z vrb a topolů, dále pak z ovocných stromů a až pak ze stromů lesních (dub, buk). Já obecně sírovce nacházím v alejích podle okresních silniček v oblasti, kde mám chatu (CHKO České Středohoří, kousek od Ústí n. L.).

Stejně tak jsou obecně daleko chutnější ze stromů živých než mrtvých, což mohu potvrdit z loňska:
1. sírovec ze živé třešně na okraji lesa - super bašta pro celou rodinu
2. sírovec z padlého dubu v lese - jedl jsem to jenom já, a to ještě s přemáháním

[InKaso]

Teď je na sírovce ideální doba. Nejvíce jich nalézám na švestkách. Často rostou i na jasanech. Sírovec má rád asi vlhká prostředí. Nejvíce rostou kolem okresních cest, kde mají v příkopách dostatek vláhy a v lužních lesích kolem stružek. A co jsem zpozoroval, ve většině případů rostou kolem bujně kopřivy. Naprosto souhlasím, že sírovec je chutnější z živých stromů. Pravděpodobně to souvisí s tím, že živý strom může dodat houbě více vláhy a sírovec je šťavnatější.