Pěstování hub pomocí očkovacích kolíčků - jak to vlastně funguje?

[planetahub]

Podle dotazů, na které velmi často odpovídám, soudím, že ve věci očkovacích kolíčků je stále víc nejasno než jasno. Proto jsem (pro svůj web) usmolil článek a rukou těžkopádnou leč jistou též bohatě ilustracemi vybavil Snad se bude začátečníkům hodit.
------------------------------------------------------------------------------------

Chcete-li pěstovat jedlé dřevokazné houby, musíte dostat do dřeva podhoubí. To dřevo rozkládá a získává tak živiny potřebné ke svému životu a k tvorbě vytoužených plodnic.

Moderní a snadná metoda je použití očkovacích kolíčků. Tato metoda k nám přišla z USA a je tam velmi populární (anglicky se taková sadba jmenuje mushroom dowels nebo mushroom plugs).


Jak vlastně kolíčková houbová sadba funguje?

Já (jakožto výrobce) v laboratorních podmínkách naočkuji podhoubím speciálně připravené a sterilizované bukové kolíčky. To je ta nejfajnovější a nejobtížnější část výroby. Pak je na několik týdnů až měsíců vložím do termokomory a čekám než podhoubí poroste povrch a hlavně vroste do dřeva kolíčku.

Co se děje s kolíčkem po naočkování do dřeva?

V podstatě totéž co u mne v laboratoři. Vnitřní, vrostlé podhoubí obrazí (regeneruje) a přeroste do dřeva. Dále se rozrůstá, rozkladem dřeva získává živiny, sílí, stává se nezávislým na očkovacím kolíčku až postupně kolonizuje celý špalek nebo pařez. Tato fáze trvá obvykle jeden až dva roky. V některých případech i déle; závisí to na tvrdosti dřeva a jeko velikosti. Tvrdá dřeva (buk, dub) prorůstají podhoubím déle než měkká (bříza, topol, jeřabina...). Podobně velké špalky prorůstají déle než malé.

A jak správně naočkovat dřevo kolíčkovou sadbou?

Musíte do dřeva vyvrtat otvory o průměru kolíčku (nejčastěji 8mm; některé 10mm) nebo max o 0,2mm větším. Kolíček by měl do dřeva jít ztuha, velmi často mu budete muset pomoci kladivem. Otvory vyvrtejte o 3 až 5mm hlubší než je délka kolíčku, měl by být pod povrchem dřeva utopený. Při očkování se obvykle setře povrchové podhoubí, ale to nevadí. Důležité je to, které je uvnitř kolíčku. Z něho obrazí, z něho se bude rozrůstat.

Kolíček musí být v otvoru těsně ze dvou důvodů:

1) Chceme, aby kolíček a dřevo byly v přímém kontaktu, aby podhoubí mohlo přerůst. Vyvrtáte-li otvor větší, podhoubí může ve vzduchové mezeře zasychat.

2) Utopený kolíček zakapete na závěr voskem. Voskový špuntík chrání před vysycháním i před škůdci (slimáci, mravenci). Je-li otvor větší, horký vosk může stéct podél kolíčku a podhoubí nejen spálit, ale i izolovat od dřeva. Při těsném kontaktu kolíčku a dřeva to nehrozí a vytvoří se právě jen zátka na povrchu.


Jak vypadá povrchové podhoubí nejběžnějších druhů hub?

Mnoho lidí si ani neuvědomí, že vlastní tělo houby a její podoba po převážnou část roku je vlastně jen podhoubí. Jen po krátkou dobu se vytváří plodnice, které jsou od podhoubí tak odlišné jako je odlišná např. jabloň (strom) a jablko (její plod).

Podhoubí různých druhů hub je stejně odlišné jako jejich plodnice.

1) Hlíva ústřičná vytváří v obalu četné bílé podhoubí, mnohdy srostlé v jednolitou hmotu. Jak dospívá, dozrává a stárne, vybarvuje se krémově.
2) Hlíva citronová (žlutá) má rovněž velmi bohaté bílé povrchové podhoubí, které později bývá krémové.
3) Hlíva růžová (lososová) naopak povrchové podhoubí téměř nevytváří a roste pouze uvnitř kolíčku. Povrch kolíčku bývá jen posetý krémově až růžově zbarvenými bradavičkami.
4) Reishi má zpočátku bohaté bílé povrchové podhoubí, které se s postupujícím časem potahuje "pokožkou" červenohnědé až fialovohnědé barvy.
5) Shii-take nemívá až tak příliš husté podhoubí. Kolíčky jsou nejdříve bílé a časem se na nich vytváří měkké "boule", které jsou někdy dost velké. Jak podhoubí zraje, zbarvuje se hezkou čokoládově hnědou barvou.
6) Šupinovka nameko má zpočátku podhoubí bílé, těsně obrůstající kolíčky. Vyzrálé má barvu žlutou, různých tónů.
7) Polnička topolová je pro mnoho lidí překvapením. Povrchové podhoubí téměř nevytváří, jen vnitřní, vrostlé. Zato však zbarvuje kolíček až do černa.
8) Opěnka měnlivá jen nevýrazně porůstá kolíček, který mění barvu na slámově nažloutlou. Povrchové podhoubí je řídké a málo zřetelné.
9) Ucho jidášovo se trošku podobá hlívě ústřičné. Často tvoří jednolitou hmotu povrchového podhoubí, která časem žloutne až hnědne. Obvykle v obalu vidíme malé "laguny" žluté kapaliny.
10) Korálovec a maitake mají podhoubí bílé, husté, krátké. Maitake časem zbarvuje kolíčky do tmavého odstínu.
11) Václavka má zpočátku poměrně husté a četné podhoubí bílé barvy. Později se může zbarvit tmavě až černě. Bývají také vidět na kolíčcích černé "žilky".
12) Penízovka roste téměř výhradně uvnitř kolíčku. Povrchové podhoubí je nevýrazné a bílé.

[planetahub]

Velmi často odpovídám na dotazy kolik očkovacích kolíčků je potřeba k naočkování dřeva. Tak jsem to tedy spočítal a zde máte jednoduchou tabulku.

http://planetahub.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=154&Itemid=165