Obsah fóra DAMyko
Domov Amatérských Mykologů
ucháč obrovský?
odeslat nové téma   Odpovědět na téma   Obsah fora -> Určovna - Vše okolo určování hub
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Tori
Anonymní





PříspěvekZaslal: po 22. dubna 2013 19:38
  Předmět: ucháč obrovský?
Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Jen se chci ujistit - je to ucháč obrovský (= můžu-li z něj zkusit udělat něco k jídlu)? V atlase se psalo, že i u.obecný může mít světle hnědou barvu, a keďže jsem (jakéhokoli) ucháče našla prvně, tak to nemám nakoukané. Rostl v listnatém lese (směska stromů podél Bystřice v Olomouci).
Díky moc za radu.



   94.48 kB    
IMG_6388_cr.JPG
   IMG_6388_cr.JPG
Návrat nahoru
JARIN



Založen: 01. 05. 2008
Příspěvky: 578
Bydliště: Hroznětín okr. Karlovy vary

PříspěvekZaslal: po 22. dubna 2013 19:48 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Je to on dobrou chuť Wink
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Tori
Anonymní





PříspěvekZaslal: po 22. dubna 2013 20:02 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

No, asi ho zkusím usušit (to by prý mělo snižovat jedovatost) a někde na pár měsíců odložit, než se rozmyslím, jestli mám chuť na experimenty tohoto druhu či ne. (Jak jsem si o tom toxinu chvíli četla, tak mě trochu přešly chutě.) Confused

Každopádně děkuju za určení. Podle čeho to rozeznáváte - podle způsobu "vrásnění", nebo jiné znaky? V DAtlase se u o.obecného mluvilo i o tvaru třeně, ale připadá mi podle fotek, že to je rozlišitelné až u starších plodnic, zatímce na jídlo se doporučuje sbírat spíš mladé.
Návrat nahoru
no-X
Čestný člen


Založen: 31. 07. 2012
Příspěvky: 1388
Bydliště: jižní Čechy

PříspěvekZaslal: po 22. dubna 2013 21:49 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Vůbec by mě zajímalo, jak to s jedovatostí ucháčů je. Ne že bych se zrovna o tohle téma zajímal, ale v souvislosti s jinými houbami jsem na různá stanoviska narazil a když vezmu dostupnou mykologickou literaturu za posledních 115 let, tak co autor, to názor.

Hlavně mi chybí nějaký jednoznačný závěr, jestli opravdu občasné otravy působí kolísavý obsah gyromitrinu, nebo (jak tvrdí jiné domněnky) chemické látky vzniklé rozkladem plodnice. Podle některých autorů je problém v tom, že i když už v houbě dochází k rozkladným procesům, není to v důsledku pevné dužiny a hnědé barvy patrné. Nakonec je tu i možnost, že jde o kombinaci obojího.

Koncentraci gyromitrinu by mělo krom sušení redukovat i spaření nebo krátké povaření s následným slitím vody.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Hercuus



Založen: 13. 03. 2010
Příspěvky: 378
Bydliště: Týnec nad Sázavou

PříspěvekZaslal: po 22. dubna 2013 22:05 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Stručně řečeno:
Ucháč obrovský - větší, světlejší (světle hnědobéžový), méně zprohýbaně laločnatý
Ucháč obecný - menší, tmavší (kaštanově hnědočervený), více zprohýbaně laločnatý
Nejlepší je mít tyto dva druhy nakoukané a případě nejistoty plodnice nesbírat, nebo změřit velikost výtrusů pomocí mikroskopu, když je ta možnost. Obecný má výtrusy menší než obrovský. (obecný cca 18-22 mikronů a obrovský cca 25-40 mikronů)
Pak také může nastat záměna třeba za jiné druhy ucháčů.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Jiří Novák



Založen: 16. 11. 2009
Příspěvky: 1070
Bydliště: Valašské Meziříčí

PříspěvekZaslal: po 22. dubna 2013 22:06 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Tori, tak mi napadá, že tady u těch ucháčů, to může být podobné jako u hřibů tzv. "modráků" (koloděj, kovář apod). Někdo je konzumuje léta (modráky) i třeba jako řízek /krátké doba tepelné úpravy i když při relativně vyšší teplotě/ a nic mu to nedělá a naproti tomu jiný člověk může mít potíže i po té, co tuto houbu (ať už "modráky" či v tomto případě ucháče) delší dobu tepelně upravuje, kdy by se ty tzv. "termolabilní jedy", obsažené v syrové plodnici, měly (teplem - delším varem) rozložit na látky tělu neškodné. Neber to jako alfu-omegu. Je to jen moje úvaha podle toho, co si o této problematice někde (občas) přečtu. Z tohoto si odvozuji jednu věc: Že, asi, hodně záleží na tom, jak má dotyčný člověk "nastavenou přirozenou imunitu" (tím nemyslím, že by sežral muchomůrku zelenou a nic se mu nestalo). Myslím, že i tu, na Damyku, je někde diskuse o "modrácích", jak je upravovat (myslím, že se to konkrétně týká h. koloděje), aby neškodily.
Někde (bohužel si nyní nevybavím kde) psali cosi o tom, že konkrétně ucháče (obrovské/obecné) je vždy lepší nechat posoudit erudovanému mykologovi.
Jinak k tomu můžu dodat to, co říkám hodně lidem: "Nejsi-li si tou houbou 100% jist, nech ji raději být".
A, nyní, mne k tomu napadla další věc: "Je krásné poznávat nové druhy." Houby, jako takové, patří k nejstarším organismům na zemi. Ale nechť si každý rozváží, co má větší cenu: Zda jeho život nebo "zkoušet jedlost houby, kterou ještě bezpečně (dotyčný člověk) nezná."
Tím tě v žádném případě nechci odrazovat. Jenom říkám svůj názor na danou problematiku.

_________________
JGLN
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
no-X
Čestný člen


Založen: 31. 07. 2012
Příspěvky: 1388
Bydliště: jižní Čechy

PříspěvekZaslal: po 22. dubna 2013 23:26 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Informace o jedovatosti B. luridus jsou podle mě fámy. V ČR nikdy nebyl doložen jediný případ otravy touto houbou. Zprávy o jedovatosti pocházely z literatury 19. století (či starší) a už mykologové počátku 20. století upozorňovali, že to, co původní autoři ve skutečnosti popisovali a vyobrazovali jako škodlivý B. luridus, byl ve skutečnosti satan.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Tori
Anonymní





PříspěvekZaslal: út 23. dubna 2013 8:20 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

No, asi to radši jíst nebudu.
Nicméně, zajímalo by mě, jestli je fakt tak velký rozdíl v jedovatosti G.esculenta a G.gigas? Trochu jsem zkoušela hledat, ale přesnější údaje jsem nenašla, a nalezené kazuistiky a rozbory toxinu vyznívaly spíš ve smyslu, že: "G.gigas má sice asi menší obsah gyromitrinu, nicméně jak v rámci rodu, tak i v rámci jednotlivých druhů přesný obsah kolísá (v závislosti na stáří?, lokalitě?, počasí? - netuším), a navíc se toxin může v těle hromadit a projevit se až po delší době, takže radši by se neměl jíst celý ten druh."
Návrat nahoru
Bob
Site Admin


Založen: 04. 11. 2005
Příspěvky: 9090
Bydliště: Kladno-Mimoň

PříspěvekZaslal: út 23. dubna 2013 22:31 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

Před několika lety (3-4) jsem narazil na tolik ucháčů obrovských, že jsem neodolal a tři macky sebral přidal kačenky a vepřové na jarních bylo absolutně dokonalé. Hodně jsem dbal na tepelné zpracování - nebylo mi nic ... tedy až na to, že jsem měl ukrutnou touhu to sežrat všechno Smile))
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Jiří Novák



Založen: 16. 11. 2009
Příspěvky: 1070
Bydliště: Valašské Meziříčí

PříspěvekZaslal: st 01. května 2013 22:18 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

po 22. dubna 2013 23:26 no-X napsal:
Informace o jedovatosti B. luridus jsou podle mě fámy. V ČR nikdy nebyl doložen jediný případ otravy touto houbou. Zprávy o jedovatosti pocházely z literatury 19. století (či starší) a už mykologové počátku 20. století upozorňovali, že to, co původní autoři ve skutečnosti popisovali a vyobrazovali jako škodlivý B. luridus, byl ve skutečnosti satan.

Souhlasím se tvým příspěvkem. Jen bych dodal to, že když má člověk po nějakém jídle krátce řidší stolici (nebo jej skoro okamžitě vytlačí ven tudy, kudy to do jeho těla přišlo), a pak se nic něděje, a je mu dobře, tak s tím v takových 99% případů neletí k doktorovi, aby zjistil, proč se tak stalo. Takže určit, zda B. luridus je či není (nedostatečně tepelně upravený) jedovatý, je dosti diskutabilní. Jinak, dle mne je dosti velký rozdíl mezi kolodějem a satanem. Na druhou stranu zase musím uvést, že dříve nebyla taková dobrá znalost hub, jako je dnes, tím pádem k té záměně mohlo dojít. Ve svém dřívějším příspěvku odkazuji na to, že každý člověk má jinak nastavenou svou vlastní imunitu (spíše v souvislosti s tím ucháčem jako s kolodějem, ale to je vlastně jedno).
Jen pro ilustraci uvedu, že jsem si kdysi dávno zamíchal do smaženice hollubinku vrhavku. Do půl hodiny po snězení to bylo ze mne venku stejnou cestou, kudy to do mne přišlo. Vyzvracel jsem se a pak mi bylo dobře a nikde jsem s tím za lékařem nebyl ač se ve všech atlasech uvádí h. vrhavka jako jedovatá. Možná by s tímto, co potkalo mne, měl jiný větší potíže. To je jen moje vlastní úvaha. Nic víc.

_________________
JGLN
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
no-X
Čestný člen


Založen: 31. 07. 2012
Příspěvky: 1388
Bydliště: jižní Čechy

PříspěvekZaslal: st 01. května 2013 22:54 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

st 01. května 2013 22:18 Jiří Novák napsal:
Jen bych dodal to, že když má člověk po nějakém jídle krátce řidší stolici (nebo jej skoro okamžitě vytlačí ven tudy, kudy to do jeho těla přišlo), a pak se nic něděje, a je mu dobře, tak s tím v takových 99% případů neletí k doktorovi, aby zjistil, proč se tak stalo. Takže určit, zda B. luridus je či není (nedostatečně tepelně upravený) jedovatý, je dosti diskutabilní.

Doktor Kubička popisoval případy, kdy si lidi nechali v nemocnici pumpovat žaludek kvůli tomu, že ochutnali smaženici, do které se přimotal hořčák a báli se, aby se neotrávili "tím satanem", když to chutnalo tak divně. Když vezmu v potaz, že jsou takovíhle lidé, tak věřím, že by se za těch sto let nějaké případy otravy kolodějem do lékařských záznamů dostaly - pokud by existovaly.

Samozřejmě nikoho nepřesvědčuju, aby jedl syrové nebo nedovařené koloděje, ale věřím tomu, že koloděj nezpůsobí větší problém, než jakákoli jiná syrová nebo nedovařená jedlá houba srovnatelně tuhé konzistence. Myslím, že každý druhý člověk by měl trávicí potíže, pokud by snědl talíř nedostatečně uvařených lišek a přesto nikdo nepochybuje o jejich jedlosti. Takže souhlasím, že nedovařený koloděj může nějaké menší těžkosti způsobit, ale to platí obecně pro naprostou většinu hub.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
Teri



Založen: 23. 06. 2009
Příspěvky: 800
Bydliště: Pardubice/Hradec Králové

PříspěvekZaslal: čt 02. května 2013 8:54 Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

st 01. května 2013 22:18 Jiří Novák napsal:
Jen pro ilustraci uvedu, že jsem si kdysi dávno zamíchal do smaženice hollubinku vrhavku. Do půl hodiny po snězení to bylo ze mne venku stejnou cestou, kudy to do mne přišlo. Vyzvracel jsem se a pak mi bylo dobře a nikde jsem s tím za lékařem nebyl ač se ve všech atlasech uvádí h. vrhavka jako jedovatá. Možná by s tímto, co potkalo mne, měl jiný větší potíže. To je jen moje vlastní úvaha. Nic víc.

Ale jedovatost vrhavky spočívá právě v tom, že se po ní zvrací.

Koloděj má na rozdíl od třeba kováře také obsahovat nějaké dráždivé látky termolabilního charakteru. Zítra se v práci podívám, jestli nenajdu tu knihu, kde jsem to četla.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Michal Zima



Založen: 19. 05. 2010
Příspěvky: 242
Bydliště: Praha 3

PříspěvekZaslal: čt 09. května 2013 9:33
  Předmět: ucháč obrovský?
Odpovědět s citátem Url adresa tohoto příspěvku

ucháč obrovský sbírám a konzumuji,samozřejmě po běžné tepelné úpravě, už leta bez jakýchkoli zdravotních potíží.Osobně ho považuji za dobře jedlý a vynikající chuti.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
odeslat nové téma   Odpovědět na téma   Obsah fora -> Určovna - Vše okolo určování hub Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Můžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Můžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Můžeš k příspěvkům připojovat soubory
Můžeš stahovat a prohlížet přiložené soubory