Laetiporus sulphureus - Sírovec žlutooranžový

[Bob]

Myslím, že jsem v pátek zahlédl sírovce u silnice na statné bříze u obce Doksy (CL), ale musím to při příští jízdě prověřit.

[Joeking]

Takže k sírovci na jehličnanech. Je tam prokázaný i klasický žlutooranžový, tak horský. Jen horský zatím nebyl nalezen na listnáčích

[mykožrút]

No jo, co s tím, když člověk najde sírovce na smrku! Né na horách, nad 1000 m, ale v ubohé nížině cca 385 m n.m. Že by to byl ten Laetiporus montanus? Jak o něm mluví JETHRO ve svém startovním příspěvku? Když ona ta nížina, anebo přesněji hlubina, jedná-li se o Hlubokou nad Vltavou, není tak docela fádní. Nedaleko rybníku Bezdrev, co by kamenem dohodil, se prostírá takový divný 80ti hektarový les, sice zrestituovaný čili soukromý, ale neuvěřitelně zanedbaný. A chvála Bohu zatím ponechaný svému osudu. Jak sem vletěj dřevorubci (masakr motorovou pilou), bude po houbách. A v tom lese je plno uřezaných a zmrzačených starých smrků, pozůstatek to asi dávných školek a bažantnic. Na jaře a na podzim se tu válejí šedivé mlhy. Úplně jako na horách. Za soumraku nevlídno. Babky říkají, že tady straší. Že by les Ryhopský? A na těch polomrtvých smrcích roste i bájná "chrysoloma". Ta tu přece nemá co dělat! Tak jako na hřebenech Krkonoš najdeme ostrůvky severské tundry, tady vedle Bezdrevu je ostrůvek horského lesa. Eh, vědomě to překrucuji a trochu si fandím, těch pár druhů přece vůbec nic neznamená. Ale červík hlodá ?


Môže sa tu jednať o tzv. inverziu výškových stupňov,kedy horské druhy vyrastú aj v zatienených údoliach,či hlbinách,teda v nadmorskej výške,pre ne netypickej.

[Josef Chalupský II]

Včera v půl čtvrté odpoledne byl doslova k "sežrání". Dnes o půl dvanácté, po dvaceti hodinách, již typicky zoranžověl. Roste přímo před očima. Budiž mu to přáno.

[Bob]

předevčírem jsem ho potkal u Čeladné na pařezu u cesty, krásně čerstvého, pařez čeho to byl netuším. Asi je tu vlna.

[borovec]

sírovec starší,vnuk nejmladší

[Josef Chalupský II]

Ještě dodatek k tomu příspěvku ze dne 27.7.2012. Přidávám další 4 snímky stále stejné houby. Trs toho sírovce byl něco přes 30 cm široký a stejně tak vysoký. Snad během jediného týdne dosáhl této velikosti. Po dalších zhruba 4 týdnech byla ta plodnice zaschlá a nestála za ohlédnutí (Obr.3). Na posledním snímku (Obr.4) je vidět jen přetrvávající otisk té houby na kůře. Stopy, které na kmeni zanechala. Uprostřed snímku lze vidět svislou škvíru v kůře. Pár cm dlouhou a asi 3-4 mm širokou. Je skutečně pozoruhodné, jaký potenciál má ta houba, která v podobě "podhoubí" (mycelia) žije v jádrovém dřevu například nějakého dubu. Ta houba, a její nicotné hyfy, dokáže za několik dnů skrze tu uzounkou škvíru v kůře "protlačit" na světlo boží a posléze vyživit plodnici, která v tomto případě vážila odhadem asi 1 kg (jindy může být mnohem větší a těžší).

[Roman Manak]

[Kraken]

První letošní! Nasazeno má pěkně, kolem celého kmenu třešně.

[Kraken]

Už pěkně tloustne!

[no-X]

Tady zatím mají slimáci náskok. Co vyleze, spasou. Po současných deštích by se mohl do vedení konečně dostat sírovec.

[Josef Chalupský II]

Jestli nakonec zvítězí, uvidíme, dnes odpoledne tam měl nad ním navrch příslušník druhu Homo sapiens f.sapientissimus. (Č.Budějovice, Vrbenské rybníky, dubový pařez.)

[no-X]

Kolem poledního jsem na něj koukal a připadal mi do objemu tak 3× větší než včera. Slimáků byl stejný počet, ale tvářili se přecpaně.

[mykožrút]

Tiež sme boli cez víkend na sírovce. Zarodili na viacerých slivkách,v hojnom počte,ale slimáka ani jedného.

[JARIN]

Ten druhej je parádní