Jaký je rozdíl mezi formou a varietou?

[Tori]

Pěkný večer - mohl by mi prosím někdo vysvětlit, jaký je vlastně rozdíl mezi formou a varietou druhu? Laicky jsem si myslela, že varieta znamená morfologickou odlišnost (např. u válečkovky keříčkové), kdežto jiná forma se týká jen zbarvení, chuti, síťky na třeni, modrání apod. Jenže: říkáme třeba "xanthoidní forma hřibu", přitom ale v názvu se jednou napíše např. "var. junquilleus" a u jiného hřibu zas "f. crataegi". Jaká logika v tom tedy je? (Nezpochybňuji ta pojmenování, jen hledám nějakou pomůcku, podle které by se mi líp pamatovalo, co kde psát.)

[no-X]

Forma je odchylka způsobená vlivem prostředí. Například počasím, pH půdy, zastíněním, polohou, mykorhizním partnerem a podobně... Různé formy jednoho druhu jsou geneticky identické.

Varieta je odchylka daná geneticky - projeví se bez ohledu na vnější vlivy a různé variety jednoho druhu by se měly geneticky mírně lišit.

Například xanthoidní hřiby, které byly popsány jako samostatné druhy nebo formy, jsou v posledních letech mykology přesouvány na variety.

[Tori]

Jo takhle! Díky moc.

[Yohaness]

[no-X]

Na tuhle otázku bych taky rád znal odpověď - narazil jsem na různé interpretace. Poddruh je definovaný jako geneticky podmíněný (podobně jako varieta), ale ona genetická odlišnost by měla spočívat v adaptaci na dané prostředí. Dva poddruhy téhož druhu by teoreticky měly být schopné křížení (na rozdíl od druhů, které by se křížit neměly), ale v praxi k němu obvykle nedochází, protože každý žije v jiném prostředí.

Toto dělení se asi příliš nedodržuje - například velké barevné americké "praváky" byly odborně popsány jako Boletus edulis var. grandedulis, ale vzhledem k tomu, že jde o houbu, která se vyskytuje v Americe, přičemž v Evropě neroste, bych to chápal jako typický případ poddruhu.

[Yohaness]

Zajímavé. Jakožto entomolog sdělím, jak je to u hmyzu. Samozřejmě základní nomenklaturickou jednotkou je druh. Následuje poddruh, čili subspecie, jekož základním rozlišením je geografické odlišení. V praxi to znamená, že např. v celé Evropě žije druh hrobaříka Nicrophorus interruptus. Pouze na ostrově Korsika tento druh vytváří poddruh - Nicrophorus interruptus ssp. corsicus, jenž se vyznačuje tím, že má redukované skvrny na krovkách. Na Korsice nenajdete jiného, než s redukcí skvrn. Nikde jinde v Evropě pak nenajdete takto vybarveného hrobaříka tohoto druhu, pouze na Korsice. To je subspecie.
Varieta a forma jsou již dnes v entomologii nepoužívané a nemají vědeckou hodnotu - pouze sběratelskou. Varietou se míní změna v kresbě, formou pak většinou změna barvy.

[Michal Mikšík]

U hub se subspecie nedává, protože tuto tax. jednotku nelze u hub dost dobře definovat, ale např. u zvířat (jak píše Honza) je subspecie legitimní a validní odchylka, tedy obvykle geograficky oddělená populace určitého druhu, jehož jedinci se mezi sebou množí a vykazují soubor některých odlišných znaků od typického poddruhu. Např. známe několik poddruhů levharta podle toho z jakého území je, subspecie se liší např. barvou, ornamentikou srsti a velikostí. A i tato subspecie může mít třeba formu, kdy v důsledku nadměrné přítomnosti melaninu v srsti se narodí zcela černý kočka... s oblibou označovaná jako panter. Tento jev je sice častější u jaguára ale u levharta je známý taky.

[Teri]

Takže Boletus splendidus subsp. moseri byl považován za místní odchylku hřiba LeGalové?

[Michal Mikšík]

No ono se to u hub používalo, ale ta relevantnost tam podle mého obecně u hub není. Neznám žádný druh u kterého by byla nějaká geograficky oddělená populace, která by se vyznačovala odlišnými a stálými znaky...nejsem ekolog takže možná slovo populace u houby jako takové ani nedává smysl...pokud vím, tak to co bylo u hub uváděno jako subspecie je dnes synonymum, variet, forma nebo odlišný druh....

[no-X]

To mi připomnělo jednu věc, na kterou jsem narazil v originálním popisu B. roseoflavus ("čínský růžovník"). Fylogenetický strom zobrazuje i evropský hřib růžovník (uváděný jako B. pseudoregius):

http://goo.gl/6a92Vl

Možná si to jakožto laik vykládám špatně, ale připadá mi z toho diagramu, že nálezy B. pseudoregius ze Španělska+Portugalska se nezanedbatelně geneticky liší oproti nálezům z Anglie+Belgie. Nálezy z ČR bohužel zahrnuty nebyly, takže není jasné, do které skupiny by patřil ten originální Smotlachův růžovník. Nebyla by tato situace výchozím bodem pro popis nového poddruhu?