smrkový nebo dubový ?

[Josef Chalupský II]

Sezóna nekončí.

[no-X]

Po prohlédnutí plodnice bych se osobně klonil spíš ke hřibu smrkovému. Jednak s ohledem na síťku, která se směrem dolů ztrácí, jednak podle vybarvení klobouku. Je pravda, že zabarvení horní poloviny třeně ve skutečnosti (ne tak na fotce) působí docela okrově jako u dubáků, ale to bych asi nepovažoval za klíčový znak.

Stejně tak by na hřib smrkový seděl i vývoj počasí, kdy právě tento druh fruktifikuje ~týden po chladovém šoku, což odpovídá situaci minulého týdne z pondělka na úterý, kdy denní teplota spadla téměř o 10 °C.

I tak je nález mladého hřibu pod opadanými duby 5. listopadu docela kuriozita

[Míra]

Toto je téměř jistě hřib smrkový. V tuto dobu není jejich výskyt pod duby hojný, na rozdíl od časně podzimní vlny, ale dají se najít. Před cca 12 lety jsem je nalezl pěkné plodnice ještě v polovině prosince, ale ten rok přišlo velké ochlazení až okolo 20. prosince a do té doby se teploty dostaly pod nulu jen několikrát.

[Josef Chalupský II]

Díky. "Astute students keep us on our toes."

[Josef Chalupský II]

Budu zlej a hnusnej a řeknu: "Fotky? To je vo ničem!" Tu houbu jsme na vlastní oči viděli tři: já, no-X a náš arbitr (profesionální mykolog, který se trvale drží v "top five" na žebříčku ATP české mykologie). A ten třetí, dnes v půl deváté večer, houbu vzal do vlastních rukou, prostudoval, očichal a pravil: "Asi dubový ... a takhle v listopadu, no, ..."

Tento překvapivý závěr, protože už jsem se smířil s tím, že se zase pletu, mě přinutil sednout k mikroskopu a zkusit se podívat na trichoderm, to jest hyfy pokožky klobouku. Tloušťka hyf 4,0-6,4 um skutečně odpovídala té, která se uvádí pro hřiba dubového, viz Šutara a spol. (2009: str.110). Smrkový má hyfy trichodermu tlusté 6-10 (12) um (Šutara, str. 102).